Mirka2778 přečtené 268

Skandál! 2009, Jilly Cooper

Jilly Cooper tak trochu opustila vyšší střední třídu, prostor, ve kterém se pohybuje lehce a samozřejmě. Román zasadila převážně do školního prostředí. A bohužel to je znát. Množství postav, na které klade důraz, je vysoké a tak místo toho aby děj obohacovaly, tak ho zpomalují, rozmělňují , nebo až nudí. Zároveň nemají dost prostoru, aby se projevily jejich charaktery, abychom si je oblíbili a mohli jim fandit. (K hnusákům získáme odpor raz, dva.) No ale navzdory tomu, že to je autorčina nejslabší knížka, v porovnání s mnoha "světovými rádobybestsellery" je to stále dobré.... celý text

Zúčtování 2000, Jilly Cooper

Houslistka 2000, Jilly Cooper

Pár vedlejších postav už znám a k ty nové si mě rychle získaly. Autorka nás přivádí mezi členy symfonického orchestru. Jak to dělá, že se cítím dobře a je mi blízké prostředí, které bych jinak těžko vyhledávala? Krom jiného jsem si uvědomila, že vydělávat si na živobytí jako řadový hudebník je velmi náročné.... celý text

Rivalové 1995, Jilly Cooper

Když mám čtecí krizi, tahle série ji zažene. Je to jako vrátit se mezi staré známé. (nebo jako jet na dovolenou do oblíbených míst) Vždycky jsem si říkala, proč se toho nechytila televize. Teď se televizní seriál chystá a já uvažuju jak moc "věrné" může být dnes zpracování třicet let staré knížky, která za mě, měla velmi autentickou atmosféru. (samozřejmě v rámci svého žánru)... celý text

Pólo 1998, Jilly Cooper

Jestli někdy vytáhnu paty z Česka kvůli sportu, bude to jedině pólo. A pokud bych chtěla vidět nějakou zemi mimo Evropu, tak to je Argentina...

Princeta a kapitán 2005, Anne-Laure Bondoux

Na začátku jsem doufala v moderního "patnáctiletého kapitána". Vnímala jsem inspiraci z "Gulivera". Chyběl mi jakýkoli podnět, proč si oblíbit hlavní hrdinku. Nenašla jsem na ní nic proč by mi na jejím osudu záleželo ani na 150 stranách. A ty další mi potvrzují, že to není hrdinka, ale jen rozmazlený fracek. Její přátelství i plány vznikají nahodile, bez důvodu a i ostatní děj "plyne" bez návaznosti. Určitě by k uvěřitelnosti příběhu přispělo, kdyby "Malvina družina" prožívala svá dobrodružství opravdu deset let. Rozčilovala mě "zkomolená" slova. Nejspíš to měl být nový vytvořený fantasy svět, ale v tom případě mohly být jména a názvy originální, ne jen špatně opsané pojmy. Nejsem si jistá jestli to je více vina překladu, nebo originálu, ale přikláním se k malé fantazii autorky. Ne, neslyším na námitku, že to je "dětská" knížka a děti komolí kde co. Protože tím spíš by děti měly mít při čtení jasno v tom, co je vyřčeno správně, co je "místní nářečí" nebo co je "fantasy jazyk". A to pomíjím spoustu překlepů, gramatických chyb i nevhodně použitá přídavná jména. Kdyby se celý tvůrčí tým víc snažil, mohla to být hezká knížka.... celý text

Hana 2017, Alena Mornštajnová

Autorce patří velký dík, za to že svou knihou dokázala zaujmout desetitisíce čtenářů a tím jim téma holokaustu přiblížila. Já jsem knihu přečetla za dva dny. Přesto začátek knihy považuju za rozvláčný. Vyprávění děje ve dvou (spíš třech) časových obdobích mi připadá zbytečné. Také doslovnost celého příběhu mě obírá o možnost ho hlouběji prožít. Po všeobecných nadšených ohlasech to je pro mě mírné zklamání. Nicméně ještě jednou vyzdvihuji potřebnost této knihy pro českého čtenáře.... celý text

Rivalové 1995, Jilly Cooper

Když mám čtecí krizi, tahle série ji zažene. Je to jako vrátit se mezi staré známé. (nebo jako jet na dovolenou do oblíbených míst) Vždycky jsem si říkala, proč se toho nechytila televize. Teď se televizní seriál chystá a já uvažuju jak moc "věrné" může být dnes zpracování třicet let staré knížky, která za mě, měla velmi autentickou atmosféru. (samozřejmě v rámci svého žánru)... celý text

Borůvkové léto s Terezou 2007, Petra Braunová

Hřích mám pořád v záloze 2022, Lucie Šilhová

Já vím, fejeton patří do každého deníku, týdeníku i měsíčníku. Ale je nutné je vydávat i knižně? Ano, jsou autoři jejichž postřehy jsou nadčasové a vracíme se k nim i po desetiletích, ale tady tomu tak není. U pár kapitol jsem se sice pousmála, ale bohužel většinu jsem považovala za dílo náhodného generátoru slov.... celý text

Julie a španělský hřebec 2003, Christiane Gohl

Traduje se, že holky od dětství sní o tom, že si pro ně přijede princ na koni. To samozřejmě není pravda. Holky mají v hlavě nejdřív toho koně. Takže tahle knížka je pro dívky od deseti let, do doby než se jim do myšlení začne vkrádat i ten princ.... celý text

Hastrman 2014, Miloš Urban

Urbanův Hastrman mě baví, celý. Po pár letech se k němu vracím. Líbí se mi kontrast mezi zdánlivou idyličností romantismu devatenáctého století a chladnou pragmatičností i cynickou hamižností století dvacátého. Chápu zklamání mnohých z druhé části románu. Ale vidím to tak: zatímco první část mohl napsat Rais, nebo Klostermann, v druhé polovině to je originální Urban. Nevšední, překvapující. A na tu Vlhošť se někdy určitě zajedu podívat.... celý text

Diogenés v sudu a dalších dvacet známých příběhů z doby dávné a nejdávnější 1987, Hana Doskočilová

Nejdůležitější světové příběhy v jedné náramně čtivé knížce. Pro dětského čtenáře skvělé a nejspíš (možná z nostalgie) nezklamou ani dospělého.

Snoubenka 1999, Jude Deveraux (p)

V rámci žánru to nebylo marné. Autorka si potrpí na krkolomná rozuzlení příběhu, která dojem trochu kazí. První příběh byl pro mě slabší, protože hrdinka mi byla vyloženě nesympatická.... celý text

Královna Rejčka 2020, Melita Denková

Pro mě zklamání. Osud královny Rejčky mi je dost známý, takže co se týká informací, nic nového. (to by nevadilo) Je mi spíš záhadou proč autorka píše román o historických postavách, které jí nejsou ani trošku sympatické.... celý text

Lovcovo jitro 1976, Sláva Štochl

Na můj vkus je tahle knížka depresivní. Určitě to je tématem a možná to dělá převaha černobílých fotografií. Některé fotografie jsou opravdu dobré a zaujaly mě, ale vysoké hodnocení nedám.... celý text

Muži ve zbrani 1997, Terry Pratchett

Co napsat ke knížce, kterou čtu po Xté... Baví mě! Charaktery postav jsou přesné i uvěřitelné. Genderová vyváženost se neřeší, ale jednoduše JE. Vtípky a slovní hříčky jen, tak vyplývají. Když se nemohu rozhodnout, po které knize dál sáhnout, Zeměplocha to vyřeší.... celý text

Malý atlas mého srdce 1991, František Nepil

Cestuji nerada, po cizině netoužím a cestopisy nečtu. Jenže pan Nepil byl spisovatel s velkým "s" a "p" a "i" atd.. prostě SPISOVATEL. Jeho knížky ve mě vyvolávají vzpomínky a nostalgii. ( ta nemusí být vždy pozitivní) Úplně jsem se vrátila v čase do doby kdy se zastavovalo na hranicích, kde probíhaly důkladné kontroly. Vypisovalo se celní prohlášení. Polovina zavazadel byla plná jídla z domova. Léto bylo teplejší, tráva zelenější a moře slanější. Mnohé z toho, co viděl a zažil autor na cestách je dneska jinak. Ale jeho vyprávění je pro mě vždy milé, poučné, k zamyšlení.... celý text

Zaklínačka Lota 2009, Petra Neomillnerová

Četlo se to dobře. Můj šálek kávy to není. Některé povídky jsou lepší, některé nezajímavé. Jako celek kniha nedrží. Jediné co mi vyplynulo, že zaklínači jsou dobří k zabíjení a do postele. A pokud za to dostanou zaplaceno, tím líp pro ně. V zaklínačském světě jsem byla poprvé a tak nevím jestli mi víc nesedí toto prostředí, nebo styl jak ho pojala autorka. Takže jedno ani druhé aktivně vyhledávat nebudu.... celý text

Tajemství Hieronyma Bosche 2002, Peter Dempf

Ufff, dočetla jsem to. Bejvaly časy, kdy příběh o tajemství začínal u smrtelný postele. Tam někdo sympatickému hrdinovi odhalil nebezpečné tajemství. Tím začínalo dobrodružství, které mělo spád i cíl. "Dneska" se musíme prokousat sto stranami omáčky, aby přišla na existenci tajemství řeč. Pak zemře ten, kdo tajemství zná aniž by řekl o co jde. Přestože to nikdo po něm nechce, tak rádoby hrdina, jde odhalovat . Splácá se páté přes deváté, jedna indicie podráží druhou. "Překvapivá" odhalení jsou střídána "rozumným" popíráním objeveného. Klišé se vrší jedno na druhé. Celé to má čtyřista stran, přestože padesát by bylo víc než dost. Nebo-li, byla to nuda, nuda, nuda, NUDA.... celý text