• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Moudrost starých štolbů - Christiane Gohl

Lety prověřené vědomosti v dnešní době. detail knihy

Populární knihy

/ všech 40 knih

Nové komentáře u knih Christiane Gohl

Volání ptáka kivi

„Jsem nadšená, po dlouhé době jsem našla trilogii, kdy grády měly všechny díly. Dala jsem 4,5 hvězdy z důvodu, že na mě tam bylo dost pasáží o válce, které byly vleklé, ale je to pouze subjektivní názor. Doporučuji všem!“... celý text
— Péťa86

---

Velké sny

„Krásná sága. Začátek prvního dílu ve stylu „pohádky pro dospělé“ – to, jak se hl. hrdince podařilo „dálkově“ vystudovat je jen těžko uvěřitelné, nicméně děj odsýpá, je čtivý, se spoustou zajímavých zápletech, na dramatickém historickém pozadí, děj se posouvá, postavy vyvíjí, nic není vylíčeno přehnaně dramaticky. Kniha se mi moc líbila. Snad jen poslední část, kdy se až moc řeší vztah Nellie a Waltera už se pak kapku vlekl.“... celý text
— zelena_zabicka

---

V zemi bílého oblaku

„"Queenstown ležel u jezera Wakatipu, v zátoce obklopené mohutnými strmými srázy. Okolní příroda byla úchvatná, voda v jezeře ocelově modrá, rozlehlé kapradinové lesy a louky zářivě zelené, majestátní drsné pohoří zatím ne zcela probádané, ale městečko samo bylo maličké." Na konci světa, zaznělo trefně v románu. Přesně tak jsem si na Novém Zélandu v uplynulých dnech připadala, umocněno po dvou týdnech oblačnosti vytouženým pohledem na jasnou noční oblohu a Jižní kříž, orientační bod křesťanských mořeplavců. Maorské názvy jezer, měst, sopek či vodopádů mi hned tak z paměti nevymizí. I proto vím, že např. zmíněné jezero se jmenuje Wakatipu a ne Waikatipu. Ale třeba se název změnil, kdo ví. A Queenstown je dnes všechno jen ne maličkým městem. Autorčina interpretace je tady ale nepochybně správná vzhledem k době, kdy se příběh odehrává, a k době, kdy zlatokopectví na svůj boom teprve čekalo. V čem se popisy v knize vůbec nemýlí, je zcela mimořádná novozélandská příroda. Zejména na jižním ostrově, který zůstal mnohem déle uzavřený novým osadníkům než ostrov severní. I dnes člověk projíždí západní stranou ostrova hodiny neobydleným územím. Bylo zajímavé sledovat v románu tehdejší úsilí přicházejících osadníků, nejdříve farmářské a později zlatokopecké. Nelehká doba, jakkoliv pro všechny osadníky naplněná optimismem. Dnes je Nový Zéland zaměřený i nadále na zemědělství, nově pak na ovocnářství, vinařství nebo lesnictví, a profiluje se jako země adrenalinových sportů; jen ty zlaté žíly už dávno vyschly. Osudy Gwyneiry a Helen - dvou dívek z odlišných sociálních vrstev - které se vydaly hledat štěstí na druhý konec světa, jsou vše jen ne jednoduché. Jsou ale taky předvídatelné. Na příběhu mě nejvíce bavilo jeho umístění v prostoru a čase. P.S.: správně by se asi román měl jmenovat "V zemi dlouhého bílého oblaku", jak původní Maoři svou zemi nazývali.“... celý text
— Rihatama

---

---

Velké sny

„Dobře se čte, příběh krásné utíká, přečetla jsem všechny tři díly. Krásně popisovaná doba, povahy, .... Mohu jen doporučit tyto tři díly si vzít a sledovat děj“... celý text
— kvetuse3368

---

Ranhojička

„Celkem čtivá kniha, ale nijak zvlášť mě nenadchla.“
— Zirvith