zelena_zabicka komentáře u knih
Fotografie krystalů vody jsou fascinující, avšak jak sám autor v knize přiznává, výběr fotek pro jednotlivé emoce není úplně objektivní. Knížka, ač s krásným poselstvím, mi „nesedla“ – možná vlivem překladu, kdy věty byly poněkud kostrbaté. Je to něco mezi filozofií a ezoterikou. Témata šíření dobra a krásy, „vesmírných vibracích“, lásky k přírodě i k sobě samým... jsou v jiných knihách zpracovány mnohem uchopitelněji, čtivěji.
Krásná sága. Začátek prvního dílu ve stylu „pohádky pro dospělé“ – to, jak se hl. hrdince podařilo „dálkově“ vystudovat je jen těžko uvěřitelné, nicméně děj odsýpá, je čtivý, se spoustou zajímavých zápletech, na dramatickém historickém pozadí, děj se posouvá, postavy vyvíjí, nic není vylíčeno přehnaně dramaticky. Kniha se mi moc líbila. Snad jen poslední část, kdy se až moc řeší vztah Nellie a Waltera už se pak kapku vlekl.
Kdyby tato kniha byla tak o 1/3 kratší, byla by parádní. Takhle jsem měla pocit, že posledních 100 už je takové tlučení prázdné slámy a omílání toho samého. Jinak čtivě a zajímavě napsáno, jakoby člověk hned všechny ty bytosti kolem sebe vnímal
Námět velmi zajímavý, nicméně děj poměrně překombinovaný se spoustou postav, časových rovin, zápletek, celkově ne moc uvěřitelný, závěr takové přestřelené drama. Ani jedna z postav mi nebyla víc sympatická, bohužel tam ani není moc prostor k těm postavám hlubší vztah navázat. Nicméně čtivé, zajímavé.
Já se bohužel řadím mezi menšinu, kterou kniha nenadchla. Na jeho přednášce řval celý sál smíchy. A věřím, že live představení Ziburovi sedí mnohem víc než psané slovo. Kniha se celým svým rozsahem veze na stejné vlně: optimistické putování od jednoho člověka ke k druhému, od šálku čaje k šálku kávy, vedro, puchýře, žízeň, hledání noclehu, hledání cesty. Zpočátku vtipné, pak už to ztrácí šmrnc. Ocenila bych, kdyby nám autor dovolil s ním prožít i nějakou tu špatnou náladu, zlost, patálii... Aby kniha nebyla tak emočně stejnorodá. Není tam ani taková ta gradace v historkách, možná by bylo fajn přidat i fotky. O místech jako takových se nedozvíte téměř nic.
Příběh hezký a čtivý, hezká nepřeslazená oddychovka. Avšak příběh sám o sobě je místy až moc překombinovaný a těžko uvěřitelný. Knížka, která potěší, ale za pár týdnů už o ní nebudete vědět.
Já jsem za šťastný konec ráda. Příběh je skvělý a k autorce se určitě ráda vrátím. Hvězdičku méně dávám proto, že ca 2/3 knihy jsou takové obsáhlé, výpravné, ale ten konec pak nabere už poměrně rychlý spád – příběh tak působí trochu nevyváženě („ať už je to dopsaný“) a je to škoda. Závěr knihy by se dal jistě čtenáři nechat prožít mnohem hlouběji.
Syrové,neosobně psané, ale přesto velmi čtivé. Je mi po této knize "divně". Po další tvorbě této autorky již nesáhnu,nemám na to náturu. Ten příběh je takový zvráceně chytlavý.
Ač s nabízeným holistickým přístupem ke zdraví velmi souhlasím, kniha mě bavila pouze zpočátku + kapitola o ženách a mužích. Pak už mi přišlo,že zbytek knihy je pořád dokola o jednom a tom samém, stejné věci tam zaznívaly opakovaně, což s postupem četby čím dál víc nudilo. Škoda, že koncept knihy nebyl uchopen trochu jinak.
Sonda do duše podivínské, nemocné sběratelky bylin. Na této knize je divné a "jiné" úplně všechno a nemůžu říct, že bych to dokázala ocenit. Vlastně jsem se donutila ji dočíst. Ani jedna postava, která by mi byla sympatická. Každopádně se příběh svým pojetím i tématem originálně vyjímá většinové beletrii.
Čtivé, vtipné, avšak děj dosti neuvěřitelný a 100% předvídatelný. Klasický scénář červené knihovny, po které pro oddych však občas sáhnu i ráda.
Dílo je obdivuhodně propletené, promyšlené, chytlavé (i když věřím, že kdybych před tím neviděla film, měla bych též určitě problém se v ději zpočátku zorientovat). Co mě trochu mrzí, je to, že mnohé ne tak podstatné situace jsou především v první polovině knihy zbytečně košatě popsány a závěrečné vrcholné scény jsou poněkud odbity. Tu závěrečnou bitvu a jednání bych si ráda vychutnala i podrobněji. Do dalších dílu se (zatím) pouštět neplánuji.
Předvídatelná, avšak svižně a zábavně psaná oddychovka ze zajímavého prostředí.
Zajímavé číst povídky z úplně jiného konce světa, avšak knize je hodně na škodu, že je tak poplatná socialistické době.
Příběh je čtivý, ale je to taková telenovela. Postavy tam přicházejí, mizí, někdo zanechá jen mělký otisk, jen několik se jich propíše až do závěru. Je to takové jako život sám – zvolna plynoucí. Až příliš veliká pozornost je věnovaná mnoha událostem, zážitkům a lidem, kteří na děj jako takový nemají v podstatě žádný vliv. Kdyby byla kniha kratší, trochu okleštěná od přílišných popisů nepodstatných detailů, asi bych si příběh užila mnohem lépe. Hezká oddechovka.
Námět zajímavý, ale vadilo mi, že téměř celý příběh udržuje čtenáře v jedné emoční rovině = všechno je tam špatně, zlé, smutné, jedno náročné téma střídá druhé. To se trochu změní v závěru, ale zase ten závěr samotný jako je jakoby bez pointy, nanejvýš vyšuměný do naděje. Chybí mi tam gradace příběhu. Linie Ruth tam byla příliš v širokém záběru a spíše taková vata.
Moc se mi libilo vykresleni atmosfery, nalad, vsech tech vjemu...,ktere dane pribehy provazely, ale ten ustredni dej byl vzdy takovy cernobily, rychle vyreseny, mnoho naznacenych moznych rozvijejicich prvku nakonec casto vubec "nevytezeno"...Ale kazdopadne je to uplne jina kniha, navic plna osobitosti skvele pani Francove.
Jako fakt pěkný! :-) A náramně čtivé. Není to žadný veleliterární kus, ale krásně napsaná oddychovka. Určitě se pustím do dalších knih této autorky, ke které jsem, přiznám se, přistupovala poněkud s předsudky.
Evans psát umí, o tom žádná. I tato kniha má originální námět usazený navíc do nádherné přírody. Kdysi jsem jí dala plný počet, teď, když jsem se k ní po letech vrátila, jsem svoje nadšení již trochu usměrnila, ale pořád stojí za to po ní sáhnout.
Četla jsem kdysi jako holka. Teď jsem ji objevila vyřazenou v knihobudce a ráda jí dám trvalé místo ve své knihovně: krásná červená knihovna, oddychovka, ale moc hezká.