zelena_zabicka
komentáře u knih

Studuji zahradní tvorbu a tahle knížka je navíc (k tomu, co bylo řečeno již níže) skvělá i v tom, že obsahuje i tabulky s doporučenými kultivary do zahrady, má uvedeny vzrůstnosti rostlin, jejich nároky, barevnost... Je tam víc jak 90 % dřevin, které se učíme i ve škole. Jsem z nadšená. Navíc plná fotek. Doporučuji.


Útlá knížka založena na reálných fotkách českých zahrad, na kterých autor zcela konkrétně ukazuje, co se povedlo a co již méně. V tomto směru je knížka jedinečná. Nutí člověka se nad fotkami zamýšlet, vnímat je, řešit dané snímky a teprve potom si přečíst komentář autora. Text je čtivý, lehounce vtipný... Nejedná se o převratnou literaturu, která z vás udělá architekta (takové ambice však ani nemá), ale takovou příjemnou jednoodpolednovku... Asi nejcennější na této knize je právě to, že se jedná o českého autora a české prostředí - tedy zahrádky a situace a rostliny, které každodenně vidíme všude kolem sebe.


Taky mi přijde, že kniha je přeceňována. Je to jedna z velkých, "listovacích" knih plná hezkých fotek, ale obsahově = prakticky použitelná příliš není. Jedná se spíše o inspiraci, o takovou "kávovou náladovku" především pro profi architekty, než pro běžného zahradníka.


Romantika každým coulem. Ale čtivá, nepřeslazená, se zajímavou zápletkou... Kniha se mi líbila a určitě zkusím Jojo Moyesovou zkusím ještě znovu.


Kdyby tahle kniha už napsaná nebyla, nic by se nestalo. Bylo tak trošičku mlácení skoro prázdné slámy. (On to Sapkowski psal i s letitým odstupem a je to na tom znát)... Ale líbil se mi ten závěr (setkání s liščicí a pak epilog s Nimue), ten závěr to trochu vyšvihl.


Jedni jsou tu z posledního dílu nadšeni, druzí o moc méně - bohužel patřím do druhé skupiny. Souhlasím se vším, co tu bylo řečeno: spousta "vaty", zbytečných postav i dějových linek, upozaděný hl. příběh, béčkový závěr... I já už dočítala na, jen abych dočetla. Přitom kdyby se celá série stáhla tak na 3 knihy, byl by to fantastický příběh! Jo a taky: lituju, že jsem neuposlechla rady některého čtenáře tady a nenechala si první dvě povídkové knihy až po přečtení románu. Snad můj dojem z celé ságy vylepší závěrečná Bouřková sezóna.


Nejlepší díl z celého románu. Napínavé, mnoho dějových linií, mnoho vypravěčů, všude se něco děje, příběh má spád... Super.


Předchozí díl byl hl. o politice, tento je spíše o putování - ne nezajímavém, ale přesto ... no, je to hlavně o té cestě než o cíli... trochu to připomíná pohádku o Kohoutkovi a slepičce: z místa na místo a všude je něco někam posune dál. Pořád trvám na přesvědčení, že první dvě zaklínačské knihy povídek zatím zůstaly nepřekonány.


Příběh se mi nelíbil - 2/3 knihy o ničem, resp. o nekončícím "hrocení vztahů": spory o vůdcovství a poradní sněmy a lastura. Poslední třetina náhle vygraduje - odpudivým a zároveň těžko uvěřitelným způsobem. Hodně mi tam chybělo rozvinutí příběhu jako takového: co se stalo s letadlem, se kterým chlapci havarovali, proč ho nevyužili na stavbu přístřešků, jak dlouho vlastně na tom ostrově byli, kolik jich bylo, jak mohli přežít prakticky jen na ovoci (a tu a tam pečené maso), jak si co vyráběli... apod. (chyběl mi tam zkrátka takový ten "duch robinsonky"). Zarážela mě i téměř úplná absence stesku po rodičích. I to, že ač tam dětí hodně, ale vše se točí jen kolem několika hl. postav - ostatní jsou v naprosté anonymitě. Ani jedna z postav mi navíc nebyla sympatická ... Kdyby to bylo rozsáhlejší, nedočtu. Závěrem: odmítám přijmout ústřední myšlenku knihy, že by děti dokázaly být tak nechutně a rafinovaně kruté.


Pořád je to Zaklínač, takže super. Ve rovnání s předchozími dvěma povídkovými knihami však asi nejslabší díl: málo příšer, příliš politiky, chybí tomu švih... Taková ta dynamika děje. Každopádně pokračuju a těším se dál!


Paráda! Napínavé, čtivé, řízně vtipné,... krásná "startovačka" pro navazující románový děj. Už se těším.


Ani já se nezařadím mezi nadšené čtenáře této knihy. 2/3 knihy jsem nedávala (násilí, utrpení, nespravedlnost, hloupost... celková nízkost lidského společenství. A taky zima a hlad.) Poslední 1/3 to trochu vytáhla. Nic však nemění na tom, že je mi hl. hrdina nesympatický (i v každém ze svých životů), příliš sebestředný, vždy "výjimečný". Už to tu též zaznělo: vadí mi přílišná černobílost postav, chybělo mi bližší vysvětlení toho, jak se spolu vězni dorozumívají klepáním (jak to vymysleli a hl. jak se to dokázali na dálku naučit), takové příliš vykonstruované nosné zápletky, hl. 3 postavy jsou vzdělanci, ostatní hrubí tupci,... Knihu jsem četla na doporučení, ale nemyslím, že bych se k ní někdy chtěla vrátit.


Mně se na téhle knize líbilo nejvíc to, že ačkoli se svým zp. jedná o podobenství na lidskou společnost, že se tu králíci stále chovají jako králíci: bojí se, jsou opatrní, bobkují, hrabou,... I jejich přístup k ramlicím je ryze králičí (rodit mladé a hrabat nory). Též bylo příjemné, že tu nevystupoval jeden hl. hrdina, ale o tuto roli se děli hned víc adeptů. Nikdo tu nebyl vylíčen jako neporazitelný, neohrožený, který všechno vyřeší,... ale naopak se všemi králičími slabostmi. Za mě super čtení!


Tuhle knihu jsem dostala zdarma k předplatnému čas. Receptář a při listování jsem z ní byla nadšená. Na pohled je moc hezky udělaná, plná autorčiných fotek (to velice cením - téměř žádná fotobanka), všechna možná témata, která vás napadnou: od designu zahrady až po bylinkové recepty, pěkně tlustá. Fakt pěkná. Bohužel při čtení moje nadšení opadlo na tyhle pouhé dvě hvězdy - jedna je za ty fotky, druhá za několik autorčiných článků o tom, jak zahradničí(vali) oni. Obsahově je to takové všechno a nic - spíše encyklopedicky pojaté, než aby se toho dalo chytit i praxi. Je to takové to ve stylu "co se všechno může dělat", ale už chybí "proč" a "jak" a "jak jinak"... Texty zůstávají plytké, bez hlubších znalostí či zkušeností.. Jsou to takové různé přehledy a seznamy všeho možného, ale ta opravdová zahradničina v tom moc není. Jedna z těch hezkých knih, které potěší oko, ale mozek moc ne.


Jsem poradcem přírodních zahrad a v této publika jsem našla pěkné inspirace, co mohu zařadit do návrhů školních zahrad. Jedná se o čtyři tématické sešitky - jen je veliká škoda, že jsou tak útlé. Paní Křivánková má vědomosti i praxi na to, aby o k přírodě vlídných zahradách napsala skvělou obsáhlou knihu - bohužel se její tvorba úží pouze na tyto "projektové" publikace.


Příjemná příručka, z níž je znát, že autoři jsou na danou problematiku skuteční odborníci. Jedná se o nepříliš obsáhlou brožurku, což je škoda, neboť tito pánové by jistě mohli nabídnout i mnohem širší záběr zajímavých a "neopsaných" informací. Vizuálně je knížka velmi pěkná - autentické fotografie (žádná fotobanka ;-) ) Kniha je takovým zájembudícím úvodníkem do tématu přírodních zahrad.


Spíš než kniha je to taková příručka - rychle chytnout, rychle najít nějakou květinovou inspiraci a pak už si ji rychle běžet koupit :-) Moc textu tam není, spíše se jedná opravdu o praktické přehledy, které však zahradníka nezahltí.


Naprosto souhlasím s Iworri. Navíc bych ještě dodala, že čtivosti jsou dost na škodu dlouhé úvahy nad mnoha různými knihami. Také mi nějak neseděla ta volba přání, kolem kterých se celá kniha točí. I když na sílu "Vesmírných objednávek" věřím a mockrát jsem se přesvědčila, že to funguje (děkuji!!), tak přece jen nevidím nic až tak zázračného na tom během roku si tato tři vcelku obyčejná přání s trochou vůle splnit i bez "magie". O tom, jak si správně přát, píše i Pierre Franck - jeho knihy (spíše knížečky) jsou naopak svižné, čtivé, zábavné a naprosto funkční, člověk se k nim rád vrací a hledá inspiraci a povzbuzení. Autorka o sobě navíc uvádí, že je i lektorkou tvůrčího psaní...No, nevím, mě neoslovila a Rok přání vracím do veřejné bibliotéky.


Cením hl. velmi užitečný přehled trvalek dle nároků na místo, světlo, vláhu,... v závěru knihy. I jinak je kniha velmi praktická, vycházející z opravdových mozolů autora - nejen z něčeho, co si jinde přečetl, kterýžto pocit v poslední době u zahradních knih občas mívám.


Ač se počítám mezi milovníky přírody, tato kniha mě bohužel nezaujala. Téma (lehce excentrická anglická rodina přestěhovaná na Korfu) je velmi chytlavé, avšak bohužel nevytěžené: vše se točí jen kolem různých breberek a jiných zvířat, do kterých je malý Gerald blázen. Slibně nastíněné postavy a jejich příběhy zůstávají nerozvinuty, kapitoly na sebe prakticky nenavazují a pokud se rozhodnete některé kapitoly přeskočit, vlastně se vůbec nic nestane. I já jsem pak již poslední třetinu knihy takto přeskákala. Kniha prakticky nemá žádný nosný příběh a její humornost je také taková trochu křečovitá.
