Misaki
přečtené 173
Společenstvo Prstenu
2006,
J. R. R. Tolkien
Série Pána Prstenů se mi poprvé dostala do rukou v mých třinácti letech. V té době většina mých spolužáků doslova hltala Harryho Pottera a díky filmovému zpracování přičichli i k Tolkienovu dílu, jež mi doporučili. Přiznávám se, že jsem tenkrát vůbec nevěděl, co mám od této série čekat. Každopádně kdybych byť jen tušil, že se jedná o něco jako "cestopis" s fantasy tématikou, raději ty knihy ani neotevírám. :( Z duše nesnáším zdlouhavé popisy přírody a prostředí a série Pána Prstenů je toho bohužel plná. Dodnes si pamatuji, že tohle byly jediné knihy, jejichž obsah jsem do čtenářského deníku dokázal shrnout ve dvou větách. :( A nečetly se mi dobře ani když jsem jim dal druhou šanci ve svých dvaceti, kdy jsem v nich hledal onu údajně šokující paralelu s druhou světovou válkou, jež jsem tam stejně nenašel. :( Hlavní dějová linie je neuvěřitelně přímá a jednoduchá (dojít k sopce a hodit tam prsten). A kdybych měl být sarkastický, řeknu, že to bylo vlastně celé jen o chození. Však i stromy tam chodily! :D Ale abych nebyl k panu Tolkienovi nespravedlivý, jsem přesvědčen, ve své době se jednalo o krásnou pohádku, která dokázala lidi, jež zažili hrůzy světové války, přivést na mnohem lepší myšlenky. :) Avšak v dnešní době, kdy můžete po jednom kliknutí vidět na obrazovce překrásné fantasy světy stvořené počítačovou grafikou, působí série Pána Prstenů tak nějak plytce a vybledle. A proto dávám neutrální tři hvězdy.... celý text
Harry Potter a Kámen mudrců
2000,
J. K. Rowling (p)
Mnoho mých vrstevníků na této sérii vyrůstalo a nedají na ni proto dopustit ani v dospělosti. Pro mě však Harry Potter vždy byl a bude jen přeceňovanou naivní pohádkou. A pohádky nikdy nebyly můj šálek čaje. :( Navíc mám na tuto knihu i poněkud špatné vzpomínky, neb mi byla okolím doslova vnucena ke čtení. Možná, že kdyby se ke mě HP dostalo, když mi bylo sedm - osm let, na chvíli bych mu propadl. Avšak ve dvanácti, kdy jsem už ujížděl na Zaklínači plného politického pletichaření a hororech Stephena Kinga, byl pro mě Harry hloupoučká komedie. Avšak věřím, že ve svém žánru a pro milovníky pohádek, to může být krásné čtení. A proto také dávám neutrální tři hvězdy.... celý text
Cesty, po kterých jsme se nevydali
2006,
Simon R. Green
Po výborném "Kouzlu města" zase maličko slabší díl, ač samotný nápad nebyl vůbec špatný. "Cesty, po kterých jsme se nevydali" stavím zhruba na stejnou úroveň jako "Nářek slavíka" (třetí díl série). Velmi mě potěšil návrat Suzie Brokovnice a ani Tommyho schopnosti nebyly úplně k zahození. Co mě na této knize pobavilo ovšem nejvíce byl doslova výsměch Artušovské legendě a především Merlinovi. Nemluvě pak o ironickém dnes již klišé, které je spojováno s cestováním časem a marnou snahou změnit vlastní osud. I když jsem knihu (už potřetí) přelouskal za jeden večer, přišla mi možná maličko uchvátaná a neužil jsem si starší verze Noční strany tolik, jak bych chtěl.... celý text
Dracula
1997,
Bram Stoker
Dracula je dnes již profláknutá klasika, kterou zná každý včetně těch, jež knihu nevzali nikdy do ruky. Je to starý román z konce devatenáctého století a tak bychom k němu měli i přistupovat. Má své mouchy, je psaný jiným stylem než jsme zvyklí v současné literatuře a popisuje věci tak, jak si je představoval Bram Stocker ve své době, kdy ještě neexistovaly horory od Kinga a děcka nehrála Doom nebo Silent Hill. Za sebe mohu říct, že kniha má své kouzlo a je na svou dobu rozhodně zajímavá, ale také jsou v ní pasáže, které mě vůbec nebavily. Na druhou stranu bavila mě víc než třeba kdejaké moderní upírárny jako je Stmívání nebo Pravá krev.... celý text
