misulef přečtené 220

Řekni mi tři věci 2016, Julie Buxbaum

Tak se mi zase po delší době podařilo přečíst knížku za den! Tolik k její čtivosti :-). K samotnému ději: to bylo takové klišééé. Polosirotek, milostná dilemata, anonymní dopisovatel, ze kterého se vyklube skvělý kamarád, součást denní rutiny, atd., však to všichni známe, že? ... Asi už jsem četla příliš mnoho YA knížek *teatrální povzdech* Měla bych být minimálně lehce otrávená, a přitom jediné, na co se zmůžu, je usmívat se jak blázen a potlačovat chuť se do čtení pustit znovu. Abych byla upřímná, ve finále se mi knížka totiž opravdu líbila.... celý text

Čokoláda 2004, Joanne Harris

Láska mezi písmenky 2016, Jodi Picoult

Ze začátku mi to přišlo takové lehce kostrbaté (což bylo, jak jsem později pochopila, kvůli tomu, že jsem nečetla první díl, který v čj nevyšel ) a snad i proto jsem to asi po osmdesáti stránkách odložila s tím, že se k tomu vrátím později. Teď jsem se k tomu dostala znovu po přibližně dvou měsících a byla jsem překvapená, jak snadno se mi podařilo začíst se a jak mě to pohltilo. Není to ten druh knížky, z níž byste byli týden mimo, ale bylo to příjemné zpestření.... celý text

Můj vysvlečenej deník 2008, Johana Rubínová

Od slibného začátku, přes velmi dobrý prostředek, až ke slabšímu konci: tak jsem průběh čtení vnímala já. Díky nenáročnosti vyprávění se mi podařilo neuvěřitelně rychle začíst se a trvalo jen pár dní, než jsem knížku měla za sebou. Rozhodně to vnímám jako skvělou oddechovku a nebýt toho - na můj vkus - nepřirozeně napsaného závěru, dala bych pět hvězdiček.... celý text

Příběhy Sherlocka Holmese 1971, Arthur Conan Doyle

Krásná knížka, John i Sherlock mi během čtení dost přirostli k srdci... Určitě se vrhnu i na ostatní příběhy o tomto geniálním detektivovi.

Prokletí Titánů 2010, Rick Riordan

Za mě zatím nejlepší knížka z celé série. Percy už není malé dítě, nýbrž téměř patnáctiletý kluk, což se projevuje i na stylu, jímž je Prokletí Titánů napsané. Ukazuje se, že nic není černobílé, a že nás ve zbylých dvou knížkách čeká pořádná jízda. Z bohů jsem si absolutně nejvíc oblíbila Apolóna, je to sympaťák...... celý text

Nedej se 2016, Rainbow Rowell

Jestliže upíři Bazovi vzali duši, když ho jako škvrně kousli, mně ji vzala tato knížka. Těšila jsem se na ni ještě dřív, než byla vůbec napsaná (jsem prostě velký fanoušek Fangirl :D ) a měla jsem tak vysoká očekávání, že jsem si byla téměř stoprocentně jistá, že budu zklamaná... Ovšem Rainbow Rowellová mi znovu ukázala, že je opravdu královnou Young Adult literatury, a že na tak pozemské věci, jako přivodit mi zklamání z knížky, vážně nemá čas. Je pravda, že ze začátku to bylo hodně podobné Harrymu, ale po chvíli to nabralo úplně jiný směr... A já se neskutečně bavila. U některých pasáží jsem se smála nahlas, u jiných zase tála a u některých téměř brečela. Dočetla jsem to pozdě v noci, ale hned ráno, jak jsem se probudila, jsem si knížku vzala do ruky a jela zase odznovu - Nedej se patří mezi ty příběhy, které vás jen tak nepustí.... celý text

Marťan 2014, Andy Weir

Přiznávám se, že jsem absolutní antitalent na vše, co se týká matematiky, chemie, fyziky nebo biologie... A vzhledem k tomu, že většina knížky byla právě o těchto tématech, bylo to pro mě tak trochu utrpení. Ale i tak jsem to dočetla a nelituji toho :-) .... celý text

Obraz Doriana Graye / Cantervillské strašidlo 2016, Oscar Wilde

Na Větrné hůrce 2009, Emily Brontë

To bylo teda něco... První polovina jela jako po másle a já se divila, jak je možné, že si všichni stěžují, že je tak negativní. Jistě, BYLO to negativní, ale nic, s čím by se člověk nesetkal i v jiných knihách. A pak to přišlo... Najednou jsem se do čtení musela nutit, ne snad proto, že by se špatně četla, ale proto, že mě psychicky unavovala. Málem jsem přestala věřit v lidství. Klobouk dolů před Emily Brontë: nemyslela jsem si, že někdy budu číst něco, kde budu nenávidět snad všechny hlavní postavy. Přesně tak, vždycky, když jsem k někomu byť jen na chvíli přilnula, udělal ten člověk něco, za co jsem ho začala svorně nesnášet. Takže i přesto, že knížka byla geniálně napsaná a příběh to je legendární a nezapomenutelný, jsem si téměř jistá, že na Větrnou hůrku se už vracet nebudu.... celý text

Než jsem tě poznala 2013, Jojo Moyes

Bylo to čtivé, originální a stačilo pár stránek k tomu, abych knížce propadla a nemohla se od ní odtrhnout. Nejvíc se mi líbilo, jak skutečné a dopodrobna vykreslené byly jednotlivé postavy a jejich charaktery, to se bohužel tak často nevidí. I přesto všechno ve mně téměř celou knížku hlodal takový divný pocit: Kde je ten důvod, kvůli kterému je to jedna z nejoblíbenějších knížek současnosti? A pak mi to došlo...... celý text

Nebe je všude 2015, Jandy Nelson

Takhle rozporuplné pocity ve mně snad ještě žádná knížka nezanechala... Na jedné straně mě uchvacuje ten úžasný styl psaní, který je pro Jandy Nelsonovou tak charakteristický, na druhé straně to pro mě bylo kolosální zklamání. Příběh nebyl vyloženě špatný, ale... Nejspíš to ani nedokážu vyjádřit. Patrně je to tím, že mi začíná být fyzicky špatně z toho klišoidního milostného trojúhelníku, jako by snad YA romány nemohly být o ničem jiném. Taky mě neskutečně mrzela každá dějová nesrovnalost, byť sebemenší, měla jsem dojem, jako by byla pěstí do oka. Je to, jako kdyby se zpěvák se zlatem v hrdle pokusil obecenstvo ohromit tím, že zazpíval "Ovčáci, čtveráci". Kdybych si tuto knížku přečetla před Dám ti slunce, nejspíš bych ji hodnotila trochu mírněji, ale ta propast mezi DTS a NJV je tak nepřeklenutelná, že nejsem schopná to hodnotit lépe. Ovšem nechci nikoho odrazovat od přečtení, tahle knížka za přečtení rozhodně stojí - jen mi bohužel nedala tolik, kolik jsem od ní chtěla.... celý text

Probudím se včera 2012, Lumír Holčák

Skvělá oddechovka, sáhla jsem po ní hlavně z toho důvodu, že filmová verze patří mezi moje srdcové záležitosti. Knížka je téměř stejná jako film, proto pokud jste ho už viděli, v knížce vás pravděpodobně nic nepřekvapí... Ale i tak doporučuji, čte se to úplně samo a za dvě tři hodinky to máte přelouskané.... celý text

Paní jezera 2012, Andrzej Sapkowski

To bylo... něco. Nečekala jsem, že mi Zaklínač přirostl k srdci až tolik, ale teď si připadám naprosto ztracená. Vážně už je po všem? Co se čtivosti a přehlednosti týče, Věž vlaštovky mi přišla o trochu lepší. Nicméně abych pravdu řekla, nedovedu si představit, že by závěr této série mohl být napsán lépe. Konec je lehce otevřený, ale o to větší má - dle mého názoru - kouzlo. Ještě že tu je i Bouřková sezóna :-) .... celý text

Will Grayson, Will Grayson 2016, John Green

Ačkoliv se oba Willové jmenují stejně, jsou naprosto diametrálně odlišní. Jeden - ten Greenův - je zabalený do hezkých slov a činů, jak už to tak u Greenových hlavních hrdinů bývá. Ten druhý - Levithanův - je uvězněný v surově syrovém (nebo syrově surovém?) stylu psaní, trpí těžkými depresemi a nenávidí všechno a všechny... Kromě Izáka, samozřejmě. Jsou jako dva jiné světy, jejichž kolize je sice teoreticky možná, ale prakticky naprosto nepředstavitelná. A přesto se to stalo! Příběh je místy smutný, místy úsměvný a místy opravdu vtipný. Ačkoliv český čtenář si možná při přípravách Drobkova tance (nebo Drž mě pevně, chcete-li) vzpomene na Amatéry (první díl Básníků, chcete-li :D ), rozhodně se knížce nedá odepřít hodně velká dávka originality. A ještě jedno obrovské plus: Je to další bestseller s LGBT+ tématikou! Svět se mění k lepšímu! :-)... celý text

Věž vlaštovky 2003, Andrzej Sapkowski

Za mě rozhodně nejlepší knížka v celé zaklínačovské sérii. Až neuvěřitelné množství postav, v němž se mi neznámo jak podařilo nezamotat se, dělalo příběh o mnoho realističtější. V tomto díle se odehrálo snad úplně všechno, na co se v předchozích dílech čekalo... A je pro mě nepochopitelné, jak si Sapkowski může tak brilantně pohrávat s pohledy a charaktery jednotlivých hrdinů (i nehrdinů :D ), aby čtenáře nezačaly nudit a přitom neustále překvapovaly.... celý text

Poselství blíženců 2016, Ilona Fišerová

Knížka byla trochu netradiční - třeba i proto, že ačkoliv je to příběh pro děti a mládež, odehrával se z poměrně velké části v domově důchodců. Příběhu nechyběl spád a trocha toho napětí. Co se mi opravdu líbilo, bylo vykreslení charakterů postav a střídání pohledů - obzvlášť mě bavily pasáže s Paulem.... celý text

Zajatci Minecraftu 2014, Petr Heteša

Birlibán 2008, Eduard Petiška

Křest ohněm 2011, Andrzej Sapkowski

Ačkoliv jsem to četla dost dlouho, rozhodně to nebylo proto, že by mě Křest ohněm nebavil... Jen Sapkowskiho svět je natolik úžasně promyšlený a geniálně napsaný, že romány o (více či méně) Geraltovi se nedají jednoduše slupnout na jedno posezení. Zaklínač se musí vychutnávat. Mimochodem - úžasný závěr. Ze zaklínačovských románů zatím asi nejpůsobivější.... celý text