Modrina
přečtené 609
Dívka v pavoučí síti
2015,
David Lagercrantz
Tohle mám ráda - tolik slov je vyřčeno (dokonce napsáno), aby vyjádřilo tolik různých názorů na jednu jedinou knihu. Představuji si, jak v Louvre před Leonardovou potměšilou dámou stojí zástupy lidí a dohadují se, jestli je to opravdu autoportrét, či zcela tutově podobizna autorovy matky, vždyť se na to podívejte, osobo, to je přece zcela jasné!! Podobně to vypadá v komentářích pod touto knihou, která vyvolala tolik rozporuplných emocí už dlouho před svým vydáním. Já jsem váhala, jestli si ji vůbec přečtu, Milénium přecejen nastavilo laťku vysoko. Ale nakonec převládla zvědavost. A jsem ráda, protože se mi hodně líbila. Radost mi autor udělal hlavní zápornou postavou, v předchozích dílech mi vyloženě chyběla. Příběh sám se mi líbil, podíl autistického dítěte na příběhu byl nevšední a připomenutí toho, že na síti rozhodně není řekněme bezpečno, taky není od věci. Lisbeth má možná trochu supermanovské vlastnosti, ale takovou prkotinu my, co máme slabost pro toho nezvladatelného notora odvedle, přehlížíme. Zkrátka - u mě dobrý, hodně dobrý!... celý text
Chemické příběhy Sherlocka Holmese
1967,
Wacław Gołembowicz
Chemické příběhy jsem četla v době, kdy jsem původního Sherlocka Holmese znala jak svoje boty. Připadalo mi, že ten mně neznámý Polák vystihl styl Sira Doyla naprosto skvěle, ale i mně strašně vadilo, že si Holmes s Watsonem tykali. Otázka je, jak vypadal originál, jestli to tykání není jenom v překladu. Ae i přesto je tohle kniha, ke které se často vracím.... celý text
Muži ve zbrani
1997,
Terry Pratchett
Terry Pratchett mě lákal hodně dlouho. Coby sběratelka citátů jsem na jeho klenoty narážela neustále. Jenže.. Já nemám ráda styl fantasy. Neumím ho číst a nerozumím mu. Ale protože jsem si chtěla vychutnat Pratchettův jazyk (překladatel je génius), donutila jsem se tomu dát šanci. Znalci mi dali nejdřív jednu Toničku Bolavou, tu jsem po několika pokusech zvládla do půlky. Ale ty potvory, co neumějí pořádně mluvit, mi pily krev tak, že jsem to nakonec vzdala. Ne že bych příliš tušila, o čem kniha byla.. Pak Dobrá znamení. I to jsem horko těžko přeslabikovala asi do půlky, aniž bych se v postavách a ději aspoň trochu zorientovala. Pak mi - protože jsem detektivková - doporučili právě tuto knížku. Dalo mi to hodně práce, ale dočetla jsem ji. A s konečnou platností si musím přiznat, že Terry Pratchett není pro mě. :( Asi mi chybí část mozku..... celý text
Harryho jsem objevila v době, kdy už spousta jeho příběhů byla na pultě, tak jsem některé přeskočila. Teď se k nim vracím. Bylo zajímavé se setkat se jménem Fauke, když víte, jak to celé dopadne. :) Zezačátku jsem se ve frontových postavách trochu ztrácela, ale jinak to byl opět dokonale poskládaný příběh. Už mi zbývá přečíst jen Nemesis a Pentagram. Za mě opět plný počet hvězd. :)... celý text
Tajnosti francouzského pekaře
2015,
Peter Mayle
Chleba i pečivo peču už roky, takže mi tahle knížka nemohla ujít. Už se těším, jak některé recepty vyzkouším. I mě poněkud zarazil rozpor mezi gramy a mililitry, ale opravdu to je možná zásah překladatele. Za sebe mohu říct, že ač to není tak úplně kniha, je to trocha vyprávění o jedné dynastii pekařů a pár zajímavých receptů, je četba velmi milá. :)... celý text
Slib mlčení
2014,
Linda Castillo
No, dost jsem váhala, kolik hvězdiček dát. Ale jelikož jsem knihu nedokázala odložit, ač jsem z ní nijak nadšená nebyla, dávám dvě. Čekala jsem, že Katin amišský původ bude mít podstatnější úlohu, a strašně mi vadilo opakované ultradetailní popisování nalezených obětí, to dobrá detektivka prostě nepotřebuje. Zkrátka - tahle kniha mě podle popisu hodně zajímala, tak má dušička pokoj, další knihy od téhle autorky už můžu s klidem minout.... celý text
Krev na sněhu
2015,
Jo Nesbø
Hlavní postava mě bavila, byť příběh sám nebyl nijak složitý. Po infarktových stavech při čtení série HH to v podstatě (řečeno s klasikem) bylo poetické odpoledne.. :) A pro goldiex: Lidi mají různý vkus. Já když jsem se po těch příšerných HarryPotterovských slátaninách (po protrpění pátého dílu už jsem po zbytku ani nevzdechla) odhodlala (na doporučení) nahlédnout do Volání kukačky, vzala jsem paní Rowlingovou na milost. A Hedvábník mě vyloženě nadchl. Takže já jsem velmi ráda, že se paní spisovatelka svého kopyta nedržela. :)... celý text
Zločin na Bezdězu
2015,
Vlastimil Vondruška
I já jsem četla Zločin na Bezdězu vzápětí po přečtení knihy Oldřich z Chlumu, román a skutečnost, takže jsem jen volně vplula do děje. :) Historický hnidopich nejsem, naopak mám pro Oldřicha slabost, takže i tentokrát jsem velmi spokojena.... celý text
Oldřich z Chlumu
2015,
Vlastimil Vondruška
Tahle knížka mě moc potěšila, podívat se panu spisovateli "pod ruku", to já ráda. :) A povídky nakonec byly milý bonus.
sitra: Mám pocit, že pokud si přečteš jen Policii, není možné ji pořádně pobrat. Takže stejně jako pkweb.eu doporučuji přečíst všechny od prvního Netopýra (a nenech se jím otrávit, mně osobně přišel hodně slabý). Ale pravda je, že od Sněhuláka by to taky stačilo, a tam tedy hluchá místa opravdu nejsou. :) A uvidíš, který díl budeš považovat za nejlepší, pro mě je to bezkonkurenčně Přízrak. :)... celý text
Parfém bláznivého tance
2003,
Tom Robbins
Tuhle knihu jsem četla už dvakrát, a rozhodně to nebylo naposledy. Červenou řepu sice i nadále nejím, ale jasmín mi voněl vždycky. :) Není to tak úplně čtení do metra, hrozí, že budete jezdit tak dlouho, dokud ji nedočtete. :)... celý text
Rychlopalba
2015,
Štěpán Kopřiva
První dvě věty mě nadchly a vyděsily najednou. Nadchly, protože jsou dokonalé, a vyděsily, protože jsem bála, abych i dál v knize nečekala další podobné skvosty. Ale ony tam byly! A příběh sám byl takový, že ani po dočtení se od něj nějak nemůžu odpoutat. A ono čtení bylo v poklusu, protože odejít od rozečteného prostě nelze. Jak psal aslavey - fakt rychlopalba se vším všudy. :) A ještě bych vyzdvihla doslov Jiřího Pavlovského, to byla už jen třešinka na dortu. Nebo v tomto případě spíš rána přímo na solár. :) No, pro mě je to aspoň na šest až sedm hvězdiček. Z těch možných pěti samozřejmě. :)... celý text
Muž na dně
2014,
Iva Procházková
Začátek mě velmi navnadil, ale postupem času jsem byla čím dál otrávenější. Zapojení astrologie je zajímavý prvek, ale připadalo mi to do příběhu trochu násilně vnucené. Oběť a její matka jsou banda tak psychopatických záporáků, že tomu člověk zdráhá uvěřit. Příhoda s řetízkem je zcela navíc a záležitost s Rosťou naprosto zbytečná. No, raději skončím, jinak půjde ještě jedna hvězda dolů.... celý text
