Modrina
přečtené 611
Lovec zločinců
2016,
C. S. Quinn
Tahle knížka mě zastihla ve špatnou dobu, možná jsem ji měla odložit a přečíst si ji v příznivějších podmínkách. Ale už se stalo a já jsem ji dočetla. Děj byl poměrně zajímavý, jen závěr mě příliš nepřesvědčil. Nikoli skutky samotnými, ale spíš jejich popisem. Skoro to vypadá, že autorka pospíchala. Nevím. A přišlo mi, že hlavní hrdinové jsou superhrdinové, tolikrát se mohli nakazit morem, ale oni ne, celou knihou kráčejí k závěru takřka nepoznamenáni. Ale to nám, nekritickým obdivovatelům jednoho severského notorika, rozhodně nevadí. :) Další knihu si rozhodně přečtu, jen budu asi opatrnější v očekávání.... celý text
Jáchymovští démoni
2016,
Vlastimil Vondruška
Jiří Adam zamlada. :) Vondruškovská klasika, kterou mám ráda.
Zloději času
2012,
Vítězslav Jareš
To tedy byla jízda, páne Vonku! :) Povídky, jimiž se táhne společná nit, mě hodně zaujaly. Některé méně, některé zas naopak strašně moc, to asi není nic neobvyklého. Jazyk, jímž autor píše, se mi moc líbí. A ilustrace celé dílo dotvářejí. Divočina, snaha o pořádek, lehké tajemno, vraždy, překvapení, vtip - no, co chcete, prostě život. Chci říct - Žižkov. :)... celý text
Pyramida
2016,
Henning Mankell
Moje první knížka od tohoto autora. Možná jsem měla začít nějakou jinou, nevím. Nebylo to špatné, ale něco tomu prostě chybělo. A překladatele bych ráda upozornila, že první osoba množného čísla od slova "abych" není "abysme", ale "abychom". Je to použito v celé knížce (elektronické) a při absenci hovorové češtiny to dost ruší.... celý text
Hluboký hrob
2016,
Steve Robinson
K trudošově názoru v podstatě asi nemám co dodat. Na knížku jsem se hodně těšila - a nezklamala. Bez těch vražd by se příběh asi obešel, motiv genealogie je zajímavý sám o sobě, není potřeba ho něčím "vyšperkovat". Dala bych 4,5 bodu, ale celkový pocit z knížky je takový, že zaokrouhluji nahoru. :)... celý text
Sběratel duší
2016,
Elizabeth Peters (p)
Až na fakt, že mi celou dobu chyběli Amelie s Emersonem, jsem byla velmi spokojená. Konec byl malinko idealistický, ale nikterak mi to nevadilo, tak už to v pohádkách bývá. :)... celý text
Zajatá královna
2012,
Alison Weir
Neskutečná ženská! Vládla, rodila jedno dítě za druhým, dožila se požehnaného věku - a že i toho špatného zažila ažaž. Příjemné počtení.
Oživlý kámen
2016,
Louise Penny
Na inspektora Gamache a všechny okolo něj se vždycky moc těším. Ani tentokrát mě nezklamali. Pro občasnou rozvleklost ubírám hezdičku (kdyby to šlo, srazím jen půlku), ale i tak se mi knížka četla moc dobře. Už teď se těším, co na inspektora autorka vytáhne příště. :) A moc se líbilo, co po přečtení všech čtyř knih řekla jedna čtenářka - potřebovala bych tam jet a posedět v tom jejich bistru. :) Jo, tak to by se mi taky líbilo. :)... celý text
Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel)
2016,
Jonas Jonasson
No... Překonat genialitu Stoletého staříka nebude jednoduché. Je-li to vůbec možné. Ale Zabiják Anders to nebude. Děj mi nepřipadal divoký, naopak poměrně tupý a zcela bez nápadu. Chtějí-li se silně věřící čtenáři naštvat, doporučuji Nesbova Syna, u zabijáka Anderse se budou spíš nudit. Gramatické chyby moje zklamání z knížky jen znásobily. Nákup příští autorovy knihy, bude.li nějaká, si budu hodně rozmýšlet.... celý text
Turnaj – Poslání princezny Alžběty Tudorovny
2016,
Matthew Reilly
Kniha mě zaujala anotací - a jsem moc ráda, že jsem si ji koupila. Děj jede jak po másle, exotické prostředí mu jen nahrává. Osud hlavních hrdinů by v životě rozhodně vypadal jinak, ale od toho pohádky (a detektivky nejsou nic jiného) jsou. Tady jsem se dokonce i něco naučila, kajícně přiznávám, že Valašsko pro mě na mapě existovalo zcela jinde. :) A jedinou výtku bych měla k překladateli - čeština přivlastňuje podmětu jiným zájmenem.. Moc se mi tohle čtení líbilo, dovedu si představit, že si Turnaj dám ještě jednou. :)... celý text
Dívka, která si říkala Tuesday
2016,
Stephen Williams
Dlouho jsem váhala, jestli si tuhle knížku mám přečíst. Ale zvědavost zvítězila a já jsem si knížku koupila. A rozhodně nelituji. Tuesday je superwoman, tedy spíš asi supergirl, a inspirace Lisbeth je asi neoddiskutovatelná. Příběh není podle mého předvídatelný a klouže do hlavy víc než dobře. Občasné lehce sarkastické poznámky jsou perfektním kořením. Zkrátka mně se knížka hodně líbila a snad? otevřený konec mi dává naději, že se Tusday opět objeví. :)... celý text
Kočičiny kocourka Damiána
1999,
Václav Čtvrtek (p)
Úžasná, pohodová knížka, některé citáty z ní u nás doma zdomácněly. :)
Vražda o vlas
2016,
Robert Brinda
Pan Gardner s Perrym Masonem mě provázeli snad od doby, kdy jsem se naučila číst. :) I proto mě tahle knížka svou anotací zaujala a já jsem si ji koupila. Těžko bych našla hůř vydané peníze.. Příběh byl rozehraný vcelku zajímavě, ale zhruba od čtvrtiny knížky už to byla trapná nuda. Rozuzlení taky nic moc. No, spíš nic než moc. Rádoby sarkastický tón zoufale skřípal. Ale naprosto příšerné byly zpitvořeniny původních jmen. Proboha PROČ?? Torry Mazon, Nella Strittová atd. a třešnička na dortu Hamilton Hamburger se velmi podepsali na mých žaludečních vředech. A to zhruba stejně, jako na obě nohy kuhající česká gramatika. Poslední věta (patrně pokus o vtip) už neměla co zkazit. A to jsem nevěřila, že bych někdy byla schopná jakoukoli knihu označit jako odpad..... celý text
Ve službách zla
2016,
Robert Galbraith (p)
Stanenka: Poslední díl trilogie? Já osobně se těším na další díly. :)
Stopy v krvi
2016,
Steve Robinson
Uff.. v noci dočteno. Rozhodně bych neřekla, že je to Dan Brown - pro mě naštěstí, protože to jediné, co jsem od něj četla, a to Šifra mistra Leonarda, mě fakt nijak extra nezaujalo. Stieg Larsson to podle mě taky není, od něj jsem velmi ráda přečetla vše, ale podobnost fakt nevidím. A sir A. C. Doyle? HaHa1 mohu ujistit, že jeho dílo znám celé pouze z četby, neviděla jsem ani jediné filmové zpracování, ale ani k němu bych to nepřirovnala. :) Souhlasím s TeaPeterem - byl to prostě Steve Robinson. Neměla jsem problém se začíst, naopak mi dělalo potíže přestat číst třeba při výstupu z autobusu, nakonec i spát se trochu musí. :) Příběh rodiny Fairbornů mě přímo pohltil, a čím víc skutečností vycházelo na povrch, tím jsem byla napnutější. Ani jeden z hrdinů mi nepil krev. A že byl J.T. něco jako James Bond? Ani ne, na jednoho norského alkoholika ani náhodou nemá. :) Zkrátka - mně se knížka opravdu hodně líbila. Motiv genealogie byl pro mě nový a neotřelý. Rozhodně se těším, že autor bude v psaní pokračovat. :)... celý text
Nulté číslo
2015,
Umberto Eco
Když jsem četla Jméno růže, nemohla jsem se odtrhnout, ač to pro mě spíš bylo studium než oddech. V Nultém čísle se pro mě střídaly dvě roviny - ta "redaktorská" se mi moc líbila a bavila mě, rovina konspiračních teorií mě nebavila ani trochu. Přeskakovat jsem nechtěla, takže mi čtení fakt drhlo. I ze zakončení jsem nějak rozpačitá. Zkrátka tahle knížka mě moc nezaujala.... celý text
