monii
přečtené 370
Oliver Twist
1966,
Charles Dickens
Dickensův Oliver Twist je obdivuhodnou záležitostí hned z několika úhlů pohledu. Předně, obsáhlý děj na žádné z těch mnoha stran textu neomrzí a nezačne nudit. I popisné části knihy jsou psány poutavě a trefně vykreslují tamní prostředí Londýna a dobarvují tak černobílý život nejspodnější vrstvy obyvatel a každodenní náplň jejich práce. Dále je velkým pozitivem jasně viditelný, dnes však v literatuře často stíraný rozdíl mezi dobrem a zlem, a ta pomyslná hranice, kterou lze snadno překročit, ale hůř se vrátit zpět. Tím však není myšlena kategorizace postav na jen ty dobré a jen ty špatné, naopak i antihrdinům zde autor dává druhou šanci – nerelativizuje ale jejich zlé jednání. Základní dějovou linku vlastně tvoří smutný osud malého chlapce, který možná končí překvapivě, vzhledem k tónu, v němž se celý příběh nese, ale jistě v souladu se čtenářovým přáním. Základní myšlenku tohoto Dickensova románu tak lze shrnout jedním krátkým úryvkem z knihy: „Když utlačujeme a utiskujeme své bližní, kéž bychom se aspoň jednou v myšlenkách rozpomněli na nezvratnou jistotu, že každá vina vystoupí zvolna až k nebesům jako temný a těžký mrak, aby vylila na naši hlavu svou pomstu!“... celý text
Dvojí život Heleny Grahamové
1995,
Anne Brontë
Musím říct, že vyprávění příběhu formou dopisu a deníku mne velmi zaujalo. Je sice podán poněkud zaujatě, ale tím lépe čtenář odhalí vypravěčův charakter a zároveň přitom může přemítat, jak by na jeho místě jednal sám. I když je už od začátku jasné, jak děj skončí, někdy jsem o svém přesvědčení vážně pochybovala. Co mne provázelo celým příběhem, byla otázka, kdo vlastně adresát Halford je. Když jsem nakonec vyčerpala všechny možnosti, dospěla jsem k závěru shodujícímu se s poslední stránkou knihy, což mne velmi potěšilo. Občas mne zaráželo, jak se lidé nechají obelhat předsudky, o to víc jsem si tedy cenila postavy Gilberta, i když nutno uznat, že Heleně bezmezně věřil zaslepen láskou stejně, jako Helena věřila Arthurovi. Gilbert tu nebyl vykreslen jako dokonalý muž, který se za všech okolností ovládá a nemá žádné stinné stránky (jako u románů J. Austen), což ještě víc podtrhlo reálnost příběhu. Stejně tak mu na vážnosti přidalo nešťastné manželství Heleny s Arthurem, kdy se Helena marně snaží zachovat si důstojnost a změnit svého manžela. Trochu mne zaráželo, s jakým odhodláním milovala svého manžela i za takových okolností, stejně tak mne pak překvapilo, když se k němu vrátila. Spíš si však získala můj obdiv. Nejhorší etapu svého života pohřbila se svým manželem, aby mohla začít znovu s mužem, který ji miloval.... celý text
Do posledního muže
1992,
Zane Grey
Tento příběh mne jen utvrdil v tom, že Zane Grey je skvělý spisovatel, který když píše, ví, o čem je řeč. Ve svých dílech má dokonalý přehled o situaci, jeho hlavní postavy (především mužské) jsou vždy nad věcí, zatímco dívky zkoušené životem hledají samy sebe. Knížky tohoto spisovatele mám o to radši, poněvadž jsou veskrze všechny isnpirovány skutečnými událostmi. Nejinak tomu je i v tomto příběhu, kdy Grey několikrát navštívil místo, kde se boje, známé jako Válka v Pleasant Valley, udály. I když, jak sám v předmluvě píše, převážnou část děje si domyslel, protože výpovědi pamětníků a potomků hlavních aktérů se velmi lišily, autentičnost moc neutrpěla. Chladnou mne rozhodně nenechala skutečná scéna, kdy dvě čerstvé vdovy uprostřed střelby vyšly z úkrytu a pohřbily své muže, aby nebyli pohlceni vepři. Někdy jsem skutečně přemýšlela nad tím, jak je možné, aby nenávist postoupila až do takového stadia, kdy nezbývá, než vyhladit jeden z rodů, aby druhý mohl přežít. Zane sem samozřejmě neopomenul zapojit nějakou tu milostnou zápletku, která mi ale nejdřív trochu vadila. Přestože jsem zčásti dokázala Ellenino chování pochopit, co už jsem chápala méně bylo, co na ní přes všechna její odmítnutí Jean ještě viděl. Příběh skončil pro hlavní dva hrdiny v rámci možností šťastně, když pomineme, že jejich rodiny byly povražděny. Konec mi přišel trochu úsměvný, protože jsem tušila, jak dopadne. Když jsem však zjistila, že celou válku skutečně přežil jen jeden jediný muž, trochu mě zamrazilo a onoho člověka jsem začala obdivovat. S celým sporem měl nejméně společného, ale válku dotáhl do konce, a zachránil tak čest své rodiny, svého jména.... celý text
Petr a Lucie
1975,
Romain Rolland
Tato milostná novela vás donutí zamyslet se. Zamyslet se nad smyslem války a podobami lásky. A vždy se zde s nějakým názorem ztotožníte. Válku můžete schvalovat, může vám být lhostejná anebo ji jako Petr můžete odsuzovat se vším, co k ní patří. Můžete se s ním zamýšlet nad její příčinou, nad jejím průběhem i nad jejím vyústěním. Nad tím, proč musí tolik mladých životů vyhasnout a kam nás vlastně směřuje. Proti němu Lucie, která se o válku nezajímá, žije přítomností a nesnaží se myslet na budoucnost. Jejím hlavním pohonem je motiv lásky a jejího prožívání. Válečné dění sice vnímá, ale neochvějně doufá, že vše se v dobré obrátí...... celý text
