monii
přečtené 366
Pilíře země
2001,
Ken Follett
Zamilovala jsem se do Jacka, Toma i převora Philipa, obdivovala jsem Alienu, občas radila Ellen, ať není tak výbojná, nenáviděla jsem Walerana, lady Regan a jejího synáčka Williama, litovala jsem jeho mladou ženušku Elizabeth, napráskala bych Alfredovi, fandila jsem Maud, zlost mě popadala při zmínce o Remigiovi a slzička štěstí ukápla u malého Jonathana. Nejdříve jsem hrála skvělou deskovou hru, potom shlédla o něco skvělejší filmové zpracování a až nakonec objevila knižní předlohu, která mě dostala. Procestovala jsem Anglii, Francii a Španělsko, získala přátele mezi chudými a nepřátele mezi mocichtivými. Byla jsem u narození jedněch a smrti druhých. Jedněm přála vítězství a druhým porážku, aby spravedlnosti bylo učiněno zadost. Někdy jsem napětím ani nedýchala, jindy jsem se smála kanadským žertíkům postav se smyslem pro humor. Ty týdny prožité s lidmi v Kingsbridge, na jejich cestách anebo s jejich protivníky byly tak fascinující, že se poslední stránka neobešla bez rozčarování, které provázel smutek nad tím, že se s mými přáteli musím rozloučit. Nezbývalo, než si uvědomit: „Moni, vítej v reálu“.... celý text
Kuře melancholik
2008,
Josef Karel Šlejhar
I když byl příběh smutný a nejspíš smyšlený, přesto mne velmi zaujal. Autor dokázal situaci popsat tak přesvědčivě, že jsem se občas přistihla, jak mi je malého hlavního hrdiny líto a jak přemýšlím nad tím, jak mu pomoci. Líbil se mi tady popis chlapcovy psychiky, jak bral všechno ze svého dětského a trochu naivního pohledu, což nám starším může vyznít někdy mile, občas smutně, a přes veškerou vážnost třeba i komicky.... celý text
Kreutzerova sonáta
1974,
Lev Nikolajevič Tolstoj
Kreutzerova sonáta působí i dnes poněkud skandálním dojmem, a to si představme, jak musela působit o dvě stě let dříve. Myslím, že pro své radikální postoje Tolstoj nebude nikdy pochopen, a přitom se stačí trochu odpoutat od konvencí dnešní doby a zjistíme, že měl v mnohém pravdu. Když se otevřeně staví k problému zachování panenství jako nejvyššího stavu ženy, když se nevybíravě staví proti doktorům, kteří vynaloží daleko více úsilí na léčení syfilidu, místo jeho předcházení, když opovrhuje ženami, které “mají méně potěšení z dětského půvabu než trampot ze strachu o dítě, a proto nesmí přijít dítě, které budou milovat. Obětují ne sebe pro milovanou bytost, ale bytost, která má být milována, pro sebe.” Dnes jsou všechno tohle nepopulární názory, a přitom z nich čiší základ charakterní společnosti. Na druhou stranu zní všechny tyto názory s dobrým základem jako pěkné pokrytectví v porovnání s myšlenkou kompletního podřízení ženě muži. Možná proto není toto jeho dílo tolik obdivováno, protože v něm převažují situace připomínající manželství s jeho ženou, které se tomuto příběhu bohužel velmi podobá.... celý text
