mousie265
přečtené 550
Dveře do léta
1995,
Robert A. Heinlein
Obecně nemám ráda sci-fi a naopak mám ráda fantasy a nikdy nepochopím, proč se to strká do jedné škatulky. Možná proto, že není vždycky snadné to oddělit, tak aby se to zjednodušilo :-) . Snad ten pojem sci-fi ve mně primárně vyvolává dojem čehosi kovového, chladného a vykonstruovaného, zatímco fantasy je prostor pro snění. Tahle kniha je především příběh a aby se mohl odehrát tak, jak se odehraje, je nutné jít za hranici reality. Mám tu knížku moc ráda. Je to hezký příběh a ten kocour to celé tak krásně zaobalí a zaoblí a dá tomu další rozměr navíc. Asi by to šlo i bez kocoura, ale nebylo by to ono. Doporučuju a určitě budu číst znovu (nečetla jsem jen jednou). K dobrým příběhům se ráda vracím, protože nejsou o tom, jak to dopadne, ale o tom prožitku, pocitu, něco jako schoulit se ke krbu - to teplo a pohoda je pořád stejné, přesto se tam člověk vrací, nebo právě proto :-)... celý text
Hvězda, co se nezdá
1968,
Dagmar Lhotová
Moje první setkání s šiframi - odhaduju, že asi tak 6-7 letech. Kvizy, hádanky, luštění. Zábava na dost dlouho, třeba při stonání, dala bych dítěti raději než mobil ;-)... celý text
Věci, květiny, zvířatka a lidé pro děti
1981,
Vítězslav Nezval
Nezval a Trnka - srdcovka, co dodat? Není třeba číst od začátku do konce, to stačí jednou, ale občas vzít do ruky a prolistovat pohladí duši
