MP17
přečtené 339
Král duchů
1997,
David Gemmell
Sipstrassi ságu vnímám jako nějaký bizarní literární experiment, podivné mixování všeobecně známých bájí a mýtů s reálnými dějinami a to vše zasazené do fantasy prostředí. Není to tak špatné, hlavně začátek, byť klišovitý, je docela slibný, ale jak vstoupí na scénu bohové, poněkud tomu dojde dech.... celý text
Hledání ztracených hrdinů
1997,
David Gemmell
Existuje vůbec nějaký autor (fantasy žánru), který by psal stále takto šablonovitě a přitom jeho knihy tím vůbec nijak neutrpí? Model jak z nějaké RPG hry v prostředí Forgotten Realms (hlavní hrdina, k němu banda bojovníků) je zde opět zachován a i zde nalezneme spoustu zajímavých hrdinů s vlastní zajímavou historií a různými vlastními záměry. Nejzábavnější byly kapitoly s Kiatzanem, škoda, že lidé z této země hráli v Gemmellových knihách většinou jen vedlejší role.... celý text
Bouřlivák
2005,
David Gemmell
Do poloviny knihy se jede opět ve strhujícím tempu, co ale propukne ten velký konflikt a autor se věnuje hlavně válčení a bitvám, jde to mírně dolů, ovšem samozřejmě nikdy tak, aby to zavánělo nudou. Je zajímavé (a ne vždy úplně příjemné) odkrývat historii některých důležitých postav a zároveň sledovat jejich změny, myšlenkové tápání a zoufalství při tom, jak se zachovat v zájmu vyššího dobra.... celý text
Dcera Železné ruky
1999,
David Gemmell
Opět horalové, opět boj proti cizozemcům, ale oproti Rigantské sérii je to o poznání slabší. Příběh nemá moc hloubku a přehlednost, výprava pro korunu je opravdu už vaření z vody, chybí výrazné a charismatické postavy. Knihu jsem četl s přestávkou několik týdnů, to se mi u jiných Gemmellovek ještě nestalo, většinou bylo za pár dní hotovo.... celý text
Hobit – komiks
2003,
Charles Dixon
Originální Hobit je spíš až pro větší děti, ty menší tak rychle nevstřebají ty rozvláčné Tolkienovy texty, nebo ani nepochopí jeho jemný humor. Takto v komiksovém balení to pro ty malé není tak náročné.... celý text
Mráz
2015,
Bernard Minier
Ráno jsem si přečetl recenzi v Lidových novinách, odpoledne jsem zaběhl do knihkupectví a hned první večer jsem měl přečtenou téměř čtvrtinu knihy. Nic jí nepomohlo to, že jde o pořádnou "tlusťošku" - jedná se o tak strhující příběh, že mi na ní stačilo několik večerů. Úzkost, zmar, strach a všudypřítomná zima, to jsou hlavní atributy, které Bernard Minier servíruje opravdu chutným způsobem. Nevím, kdy naposledy jsem si tyto pocity při čtení tak užíval. Stejně tak nezůstane čtenáři lhostejný osud hlavních (kladných) postav, které jsou jen obyčejnými lidmi s běžnými starostmi, ale zároveň přistupují ke svěřeným úkolům opravdu obětavě a za každých okolností si zachovávají čistý morální štít. Opravdový svěží vítr v porovnání s valnou většinou "severské produkce"...... celý text
