nicky_13
přečtené 86
Bouře
2022,
Kristina Ohlsson
První kniha, kterou jsem od autorky četla, čili jsem moc nevěděla, co čekat, ale byla jsem mile překvapená. "Stockholmáka" Augusta jsem si ihned oblíbila a jsem ráda, že je to začátek celé série s ním. Ocenila jsem, že autorka dokázala vystavět napětí a drama, aniž by používala krvavé popisy scén, jako to dělají třeba Keplerovi (ne že by mi to u nich nějak extra vadilo, ale někdy už je toho přece jen moc, takže u této autorky to pro mě byla příjemná změna). Hvězdičku ubírám za to, že příběh byl trošku natahovaný, a taky za to, že poměrně brzy dá autorka indicie, díky kterým čtenář začne tušit, odkud vítr vane. Nicméně těším se na další díl, který - jak jsem zjistila - vychází už za pár dní. :)... celý text
Pavouk
2022,
Lars Kepler
Z tohoto dílu mám smíšené pocity. Ze začátku to bylo skvělé, někde okolo odhalení vraha (které přišlo docela brzy) začalo moje nadšení opadat a nakonec je to spíš zklamání. Ano, mělo to spád, z počínání vraha mi šel mráz po zádech a jsem ráda, že tu bylo více Sagy, ALE... Stále omílané jméno vy-víte-koho už mi leze krkem a vytáčela mě nepolapitelnost a téměř nadpřirozené schopnosti záporáka. Stejně tak i dementní uvažování policie. Navíc mi přišlo, že v rámci vyšetřování vlastně nic moc neudělali, jen čekali a pak zase čekali, a nakonec se chytili té nejjednodušší teorie, která se nabízela. Překvapil mě počet obětí a ve výsledku mi to přišlo celé přitažené za vlasy. Je to sice smyšlený příběh, ale pořád by to mělo být v nějakých mezích uvěřitelnosti. Trochu mi čtení komplikovalo docela dost odkazů na události v předchozích dílech, které, jak jsem zjistila, už si moc dobře nepamatuju. Suma sumárum - ačkoliv to pro mě byl na jednu stranu záživnější díl než některé předchozí, kterým jsem udělila 3 hvězdičky, těch negativ je docela dost. Ráda si přečtu další díl, ale doufám, že aspoň co se týče hlavních padouchů, autoři už se definitivně odpíchnou jiným směrem.... celý text
Hana
2017,
Alena Mornštajnová
Uff. Po Hotýlku, který mě moc nezaujal, je tohle ovšem jiný kalibr. Bavila mě a zároveň rozlítostnila už první část, a čím víc prostoru pak dostávala Hana, tím víc jsem tušila, co přijde, a věděla jsem, že to nebude pěkné čtení, ale potřebovala jsem číst dál. Odvyprávěno a vykresleno tak, že to člověka opravdu zasáhlo. Literaturu na toto téma obvykle nevyhledávám, protože je to na mě až moc těžké a bolestné čtení, ale tuto knížku jsem si prostě chtěla přečíst, a rozhodně to stojí za to. Těch pohnutých osudů je zde sice opravdu dost, na jednu knihu možná až moc, ale realita je někdy zkrátka velmi krutá, a i když je knížka doslova prosycená tragédií, zároveň dodává člověku trochu naděje. Skoro mě mrzí, že není o něco delší, protože bych si o postavách a jejich osudech ráda přečetla něco více...... celý text
