Nikča1236
přečtené 349
Mýtus pana Darcyho
2025,
Rachel Feder
Mýtus pana Darcyho je takovou dvousečnou knihou. Z části jde o literárně-vědnou publikaci, která zkoumá darcyovský (arche)typ v literatuře, jeho předobrazy a následovníky v dnešní populární kultuře (jako je třeba sága Stmívání nebo Disneyho Kráska a zvíře). Podstatně více ale kniha připomíná seberozvojovou literaturu, přičemž právě zde autorka staví na svých tezí získaných ze zkoumání literatury. Propojuje totiž to, čemu říká mýtus pana Darcyho s tím, jak jsme my jako společnost (hlavně ženy) vychováváni k tomu, abychom tomuto mýtu podléhali a díky této knize se mu snad i dokázali vzepřít. Sama autorka si uvědomuje, že její názory nemusí být stoprocentně poplatné a že jde jen o jeden z úhlu pohledu na věc, ale to zároveň neznamená, že by tento pohled nebyl přínosný. Spíše naopak. Mýtus pana Darcyho zaujme popularizační formou vyprávění, které rozhodně nevyužívá suchý vědecký jazyk, naopak je současný a zábavný. Přečíst doporučuji jak fanouškům Jane Austenové tak i těm, kteří ji naopak vůbec nefandí.... celý text
Dracula
2018,
Bram Stoker
Čteno se záměrem konečně poznat zrod moderního upířího mýtu, se kterým se dnes setkáváme na každém kroku. Příběh Drákuly je víceméně znám, a tak by se četba tohoto díla mohla zdát snad zbytečná, ale opak je pravdou! Kniha napsaná na konci 19. století překvapí svou čtivostí a i nadčasovou formou vyprávění – jde o mozaiku dopisů, deníkových záznamů jednotlivých postav, telegrafických zpráv apod., které dohromady tvoří skutečně poutavé vyprávění o hraběti Draculovi a boji proti zlu, které představuje. Ať už jste viděli (nového) Nosferatu, seriál od BBC Dracula (2020), (někým zavrhovaného, někým zbožňovaného) filmového Van Helsinga (2004) či jakékoli jiné zpracování upíří látky, rozhodně doporučuji přečíst Stokerova Draculu a spolu s tím vypátrat, které následně opakované narativy a motivy pocházejí právě odsud.... celý text
Podivuhodní kouzelníci
1987,
Antonín Brousek
Když člověk v rukou drží tuhle sbírku básní a čte verše, které pějí ódu na mladou traktoristku s tím, že jen "prosté děvče v kombinéze, hrdinkou je naší doby" a následně pročítá srdceryvné žalozpěvy o smrti Stalina a Gottwalda, koutky úst mu prostě musí vlivem absurdity obsažené v těchto básních cukat v úsměv, protože tohle že je poezie? Zároveň se absurdita potkává s tragičností v ten moment, když si uvědomíme, že tohle vážně poezie byla a že žádná z uvedených básní nebyla jako vtip zamýšlena... Podivuhodní kouzelníci tak rozhodně podávají výraznou zprávu o tom, jak vypadala poezie za doby nadšeného vítání "šťastných zítřků".... celý text
