Nočnípták přečtené 902
Ukradený dárek
1946,
Miloš Holas
Kniha, kterou měl můj tatínek od dětských let. Dnes by nad ní možná děti ohrnovaly nos. Mně se však líbí a tak ji čas od času vyndám z knihovny. Ještě nikdy nezůstalo jen u listování. Vždycky ji přečtu celou.... celý text
Dlouhé uši v trávě
1988,
Jiří Křenek
Očima dvanáctileté Hanky sledujeme nejen malou srnečku, ale celou Hančinu rodinu. Jejich prázdninový život na chatě u lesa a řeky. Krásu a klid přírody. Knížka vyšla už v osmdesátých letech, přesto si myslím, že se bude líbit dětem i dnes. Aspoň mně se líbí moc,tehdy i teď.... celý text
Šumavský triptych
2015,
Ivan Nový
S láskou a něhou psané příběhy. Příběhy, ze kterých na nás dýchá Nového láska k Šumavě, k přírodě.
Děti Ireny Sendlerové
2010,
Irena Sendler
Kniha se opravdu nečetla lehce. Chvílemi jsem děj úplně hltala, chvílemi však se jím těžko prokousávala. Neodradilo mne to a tak jsem se poprvé dozvěděla o životě velmi silné ženy.Irena Sendlerová se svojí odvahou a morální silou může směle postavit vedle známějších zachránců Schindlera a sira Wintona. Proč se o takových lidech neučí naše děti ve škole? Nenechte se odradit stylem knihy a čtěte. Stojí to za to.... celý text
Encyklopedie zahrádkáře
1997,
Michele Clark
Práce na zahradě, to není zrovna moje hobby. Zahradu nejraději využívám v poloze na lehátku, s knížkou v ruce. Občas mne to však chytne a potom je tato encyklopedie pro mne tou nejlepší volbou. Najdu v ní všechno co potřebuju. V této knize najdeme mnoho informací které jsou jednoduše a srozumitelně podané. Pro začátečníky i pokročilé zahrádkáře. Text je doplněn mnoha fotografiemi.... celý text
Zpívá, zpívá, každý pták
2017,
Evie Wyld
Současnost a minulost. Dvě dějové linie. Ta z minulosti ještě rozdělená na tři. Takže tady vlastně sledujeme dějové linie čtyři. To bylo docela zajímavé. Zpočátku mi vadilo, že jsem chvílemi nevěděla kterou tu linii čtu. Přeskakování bylo někdy takové nějak nečekané a neoddělené. Musela jsem být pořád ve střehu. Pak se to zlepšilo. Nevím jak v originále, ale tady bylo docela dost vulgarismů. Většinou na místech kde se to zrovna nějak nehodilo. Nebo možná tam mělo spíš být použito vhodnější slovo, třeba i vulgární, ale prostě vhodnější. Třeba to bude překladem. Když to tedy shrnu. Nelíbil se mi chaos v příběhu, vulgární slova, která se tam nehodila a nic moc překlad. Líbil se mně nevšední námět a více dějových linií. A nejvíc oceňuji překvapivý konec. Pro někoho může být uzavřený, pro někoho naopak neuzavřený. Jsem ráda, že si mohu příběh uzavřít sama. A zítra to může být úplně jiný konec než dnes. Je to zvláštní, číst bych knihu už nechtěla, ale myslet na ni budu rozhodně hodně dlouho.... celý text
Pod Jižním křížem
2003,
Judy Nunn
Půjčila jsem si ji v knihovně. Až doma jsem zjistila, že ji znám. To je totiž ta knížka na kterou často vzpomínám už spoustu let. Jenom ten název jsem zapomněla. Bylo to krásné čtení. Zase jsem byla přímo tam, v Sydney. S Thomasem, jeho syny a vnoučaty. Zase jsem prožívala s jeho potomky obě světové války. Plakala nad těmi, kteří se už nevrátili a radovala se nad narozenými dětmi. Určitě jsem ságu rodiny Kendallových nečetla naposled.... celý text
Citový život zvířat
2017,
Peter Wohlleben
Tak nevím, ale asi jsem od knihy čekala trochu víc. Sice jsem se dozvěděla některé zajímavé údaje, které jsem neznala, ale docela dost jich bylo všeobecně známých. No a některé informace byly nejspíš jenom autorovým přáním, nebyly ničím podložené. Kniha se četla docela dobře, má krátké kapitoly a nenavazují na sebe, takže nemusíte číst na jeden zátah. Já ji četla dlouho, po kouskách a prokládala ji dalšíma knížkama. Zatím dávám 2*, třeba za čas ještě jednu přidám, protože určitě se k ní budu ještě vracet.... celý text
Claude Monet – Život, osobnost a dílo
2019,
Gabriella Bologna
Zase další krásný zážitek a potěšení. Mám takové knihy moc ráda. Nejdříve se potěším obrazy, pak přijde na řadu čtení. Přečtu knihu docela rychle, ale do knihovny ji ještě nezařadím. Zatím ji musím mít po ruce, ještě nějaký čas si v ní budu listovat a tu a tam znovu číst co mne zaujalo, nebo co jsem přehlídla. Tato publikace je docela výstižně zpracovaná. Jako bonus pro mne je chronologický seznam na konci knihy. Knihu moc doporučuji, dýchá z ní něha a klid.... celý text
Krev elfů
2011,
Andrzej Sapkowski
Celý můj život mám ráda pohádky a fantasy pohádka je. Krev elfů byla bezva. Množství postav mně nevadí, orientuji se v nich docela dobře. Nevadí mi ani pomalý rozjezd a málo akční děj. Na 5*to však nevidím. Ty dvě povídkové knihy se mně líbily víc. Přesto však netrpělivě čekám na další díl. Jsem v knihovně v pořadníku. Už docela dlouho. Ach jo.... celý text
S Baťou v džungli
2017,
Markéta Pilátová
Moc se mi tento životopisný román - neromán líbil. Proč píšu neromán? Pro mne to byl spíš takový kaleidoskop, střípky vzpomínek, náhled na různé události různými vypravěči, vzpomínky rodiny na Jana Antonína. Jeho postřehy, názory, dokonce básně (ne moc povedené, Jak sám říká). Knihu jsem četla dlouho,po kapitolách, styl psaní mne k tomu jaksi sám vybízel. I když jsem ji vzala do ruky třeba po týdnu, vůbec jsem se v ději neztrácela. Jediné k čemu mám trochu výhradu, to je to duchařské povídání Jana Antonína Bati. Přišlo mi to takové úsměvné. Přesto vím, že se ke knize budu vracet.... celý text
Tři panáky pro Evženku
2009,
Juan Zamora
Pro mne to je detektivka, kterou řadim k těm běžným. Nenudila, ale znova bych nečetla. Tak asi 2*. Ovšem, co mne zaujalo a moc a moc potěšilo, že autor použil pro všechny postavy česká jména. Ač sám má jméno a příjmení cizokrajné, v knize to jsou Honza, František, Jiří, Vítek, Pepa, Karel, Petra, Jana, Milena. Příjmení také ryze česká - Dvořák, Novák, Novotný..... Takže jedna* navíc.... celý text
Mlha nad Atlantikem
1969,
František Běhounek
Právě je mi zase dvanáct let a nemohu se vzpamatovat z prožitého dobrodružství. Paráda. Vždycky jsem měla ráda Běhounkovy knihy, jenom jsem na ně během let nějak pozapomnela. Teď jsem si je připomněla s Archiem a Johnnym. Útlý sešitek, hustý a drobný tisk a tolik dobrodružství. Líbilo,moc se mi to líbilo. Už se chystám na další Běhounkovy knihy.... celý text
Na pytlácké stezce
1983,
Josef Pohl
Při sepisování knihovny jsem zjistila, že si žádné z dětí neodstěhovalo knihy o Vaškovi. A také jsem zjistila, že jsem kdysi četla jenom Pod jezevčí skálou, ale tuto ne. Tak jsem to honem napravila. Ne, že by se mi nelíbila, ale slibovala jsem si od ní víc. Jezevčí skála byla lepší. Nebo, že bych si ji idealizovala? Tak teď mi nezbyde, než si přečíst i tu. Hodnocení - 2* a 1* za ilustrace, které jsou takové něžné a připomínají mi ilustrátora M.Hanáka.... celý text
Stopy v krvi
2016,
Steve Robinson
Obě dějové linie se mě líbily. Zpočátku jsem musela dávat velký pozor. Čtu, čtu a najednou se ztratím. Bez nějakého odlišení najednou nejste v přítomnosti, ale o 200 let zpátky. Také jsem našla zpočátku pravopisné chyby. Pak, jak nabral děj na zajímavosti a napínavosti už jsem je nevnímala. Larssona nečtu, tak podobnost hodnotit nemohu, ale s Brownem a Doylem jsem teda žádnou neviděla. Další knihy s Jeffersonem Taytem si určitě přečtu.... celý text
100+1 otázek a odpovědí o chůzi, nejen nordické
2008,
Eliška Sovová
Protože netrávím většinu času vsedě nebo vleže, nemám nadváhu ( i když ta kondice není nic moc), tak pro mne nebyla kniha určena. V tom teda měla anotace pravdu. Celkem nic mi tato útlá knížečka nedala. O chůzi s nordickými hůlkami, což mne zajímalo nejvíc,zde bylo jen šest stránek.... celý text
Malá letní romance
1966,
Václav Čtvrtek (p)
Pár dní o prázdninách a co všechno prožije čtrnáctiletá Jiřka. Je to nejen příběh o vyrůstání z dětských střevíčků, ale i vyprávění o řece, rybách a lese. Milá a lehoučká četba. Ten popis chaty u lesa a řeky - vždyť takhle přesně to vypadalo na chatě kde jsem trávila každé prázdniny. Jsem moc ráda, že jsem příběh Jiřky objevila. Je mě tak blízký. Ve věku, ve kterém četly kamarádky dívčí románky, mne mrzelo, že nejsem kluk. Podle toho také vypadala moje četba. To až teď občas doháním, co jsem zanedbala. Přečtu a doporučuju vnučce. Té druhé v pořadí. Ta první je po mně - čte klučičí knihy.... celý text
Na východ od ráje
1984,
John Steinbeck
Četla jsem kdysi v "dávnověku". Byla jsem s ní moc spokojená a v knihovně je mezi mými oblíbenými. Teď jsem poslouchala audioknihu. Byl to neskutečný zážitek. Pavel Rímský knihu nečte, on ji přednáší. Popis Salineskeho údolí je tak živý, že jsem snad stála přímo tam, uprostřed té krajiny. A v těch nejdramatičtějších chvílích jsem měla husí kůži. To se mnou dokázal udělat jeho hlas.Poprvé mně nechyběla vůně knihy a šustění listů. Než jsem mohla napsat komentář, musela jsem děj trochu zažít. John Steinbeck dokázal barvitě popisovat nejen prostředí, ale i své postavy. S některými budete sympatizovat, některé nesnášet a některé vás nechají chladnými. Já jsem asi největší obdiv získala k Samuelovi a Leemu. Jejich rozhovory - to byla paráda.... celý text