Nočnípták přečtené 883

Kdo jinému jámu kopá 2017, Marie Rejfová

Když moc neočekávám, jsem většinou překvapená. A tady jsem teda byla překvapená hodně. Marie Rajfová dokázala tak nějak lehce spojit humor s kriminální zápletkou. Jasně, jsou zde okamžiky tak trochu přitažené za vlasy, ale dají se snést. Já se bavila od začátku až do konce. Těším se na její další knihu a doufám, že i v ní bude její Josefína vzpomínat na babiččiny vtipné rady do života. "Ženská má brečet jen ve dvou případech, dítě: za prvé, když krájí cibuli,za druhé, když něco potřebuje od muže. V ostatních případech je pláč naprosto k ničemu, protože ti po něm otečou oči a rozmaže se řasenka. To si pamatuj." "Pamatuj si, zlatíčko, dokonalý mužský neexistuje. Podobně jako zdravé uzeniny nebo zaručeně spolehlivá dieta." "Řešíš blbiny, milá zlatá. No nekoukej, život se má žít a ne řešit."... celý text

Sejdeme se v knihkupectví 2019, Amy Meyerson

Teď jsem přečetla všechny komentáře. Většinou jsou negativní. Z toho je mi trochu smutno. Já si totiž knihu cením tak, že ji dávám do přední řady na poličce mých oblíbených knížek. Tajemství jsem odhalila hned při hádce Billyho se sestrou. To mně však vůbec nevadilo. Ani to, že některé indicie byly dost nepochopitelné. Jak by také nebyly, když některé knihy u nás neznáme. Ovšem celým příběhem se krásně táhne pomyslná červená nitka - odkaz na Bouři. Dlouho mně trvalo, než jsem se smířila s chováním Mirandy (nezralým, trochu sobeckým). Nebyla však taková proto, jak ji rodiče udržovali v nevědomosti? Co jsem si z knihy odnesla? Přesvědčení, že tajit dítěti jeho původ se nevyplácí. Že vždycky stojí za to, snažit se zachránit to, co milujeme. Hřejivý pocit z odkazů na knihy a autory, ať už jsem je znala nebo ne. Že honba za pokladem nebyla pro mne vůbec důležitá. Že dospět může i dospělý. A hlavně chuť si po letech opět přečíst Bouři. Takové knihkupectví bych chtěla mít. Nádherná obálka je tím, co knihu vyzdvihuje ještě o stupínek výš. Čtenářská výzva 2020 - 3. kniha jejíž hlavní postava má vaše vysněné povolání.... celý text

Severní blata 2015, Arnaldur Indriðason

Další kniha od Arnaldura. Líbila se mě. Komisař Erlendur už je mým oblíbencem a těším se na další setkání. Že existuje film mi nějak uniklo, ráda bych ho viděla. Hlavně kvůli islandské přírodě. Ta bude přesně taková, jakou si ji představuju. S postavou Erlendura to bude horší. To mám strach, že bude jiný, než si ho představuju. Tak to mám vždycky. Většinou jsem zklamaná. Málokdy film předčí knihu. Téhle dávám 4*.... celý text

Smrtící intriky 2006, Arnaldur Indriðason

Nebyl tam můj oblíbenec Erlendur a přeskakovala jsem. Mám ráda pomalu plynoucí příběhy,ale tenhle na mne byl přece jen moc natahovaný. Konec byl očekávaný a jsem ráda, že byl takový jaký byl. 2* dávám těm knihám, ke kterým se už vracet nebudu. Tohle je jedna z nich. Ovšem musím uznat, že postavy byly velice dobře napsané.... celý text

Chlad 2014, Arnaldur Indriðason

Na rozdíl od Propasti se mi tenhle Indridason líbil. V islandských jménech se už lépe orientuji. Na tykání mezi všemi jsem si ještě úplně nezvykla, občas mne to v některých situacích zarazí. Užívám si toho, že to není žádný krvák, že je Erlendur úplně normální chlap v práci i soukromí, že se zde opravdu vyšetřuje a pátrá. Je to detektivka jaké mám ráda. A popisy islandské přírody jdou bezva bonusem.... celý text

Dvojí tvář 2009, Helene Tursten

Mám další oblíbenou inspektorku - Irene Husovou. Sice jsem začala číst sérii někde uprostřed, ale snad to nebude na závadu. Kniha má spád, četla jsem do čtyř do rána.... celý text

Vykladačka smrti 2009, Ariana Franklin (p)

Ráda čtu historické romány a také detektivky. Takže historická detektivka má u mne dveře otevřené. Tady bylo na můj vkus hodně brutality, ale ve 12.století se to dalo čekat. Spíš mne dostalo, že šlo o děti. Jinak bylo fajn nahlédnout na život v Anglii za Jindřicha ll. Děj má spád, kniha se dobře čte. Pochopitelně, když je to detektivní thriller, jsou některé historické události trochu upravené. Jediné co mne vadilo, že vysvětlivky k cizojazyčným výrazům byly až na konci knihy a na nakreslené mapce chyběly některé důležité body.... celý text

Propasti 2013, Arnaldur Indriðason

Na Indridasona jsem se těšila, ale nejspíš jsem začala tím nejméně zajímavým dílem. Svět bankéřů a financí je mně dost vzdálený a mými oblíbenými čtenáři vychválený Erlendur se zde nevyskytuje. K téhle knize se už určitě vracet nebudu, ale jiného Indridasona rozhodně zkusím. Zamilovala jsem si totiž Island. Islandská jména se mě sice ještě pletou, ale to se s dalším čtením zlepší. A s tím, pro nás nezvyklým, tykáním se budu muset smířit.... celý text

Větrná hůrka rodiny Brontëových 2017, Hana Parkánová-Whitton

Moje maminka čte ráda historické knihy od Hany Parkánové-Whitton. Tak jsem to jednou také zkusila. Moc se mi nelíbily. Na můj vkus byly moc romantické. Nebo to možná bylo tím, že jsem už přečetla z českých dějin lépe zpracované jinými autory. To humorně laděné knihy z jejího nového domova se mně líbily víc. Ovšem tato kniha, ta mne překvapila. Samozřejmě znám dost o sestrách Brontëových, ale tak nějak o každé zvlášť. Tady jsem vlastně poprvé četla o jejich životech dohromady. Vše se vším souviselo a navazovalo na sebe. Jejich rodinné i spisovatelské prolínání. Aby nebyl román samá suchá fakta, musí samozřejmě autor přidat trochu "omáčky". Potěšilo mne, že autorka na konci knihy uvádí co je skutečnost a co dohad. Černobílé fotografie městečka a vřesovišť, které knihu doplňují jsou takovou třešinkou na dortu.... celý text

Statečná srdce 2015, Ariana Franklin (p)

Moje první kniha od této autorky (autorek). Moc pěkný příběh, odehrávající se na pozadí skutečných historických událostí. Mám ráda historií a anglickou zvlášť. A ten konec se mi líbil, vždyť nemůže přece všechno končit jako v červené knihovně. Hodně čtenářů tady píše, že další autorčiny romány jsou ještě lepší než tento. Tak se už na ně těším.... celý text

Specialista: Ve znamení trojzubce 2018, Robert O'Neill

Jak už tady někdo napsal,je znát, že autor není spisovatel. Právě proto mne kniha tolik zaujala. Žádné slovíčkaření, žádné mnohaslovné popisy jasných věcí. Jednoduché a syrové, přesto chytlavé. Aspoň na mne to tak působí. Některé zásahy Robertovy jednotky samozřejmě známe z jiných knih nebo tisku. Tady o nich však vypráví přímý účastník. A popis extrémního výcviku podal bez emocí, jednoduše a kriticky. Obdivuji nejen Roberta a další SEALy,ale i jejich rodiny. Je to hrozná zátěž a ne každý ji zvládá tolik let. Kniha se mi líbila, našla jsem v ní mnoho informací, které jsem neznala a ty známé byly pěkně časově uspořádány. Takže 5*. Klidně bych dala i víc.... celý text

Šikmý kostel 2020, Karin Lednická

Jsem tak překvapená a nadšená, a těžko hledám slova, kterými bych to vyjádřila. Mám ráda knihy historické, románově zpracované kroniky známých i neznámých rodů. K této knize jsem však přistupovala s velikou nedůvěrou. Tak to mám vždycky, když má některá tak mohutnou reklamu. Čím víc se o knížce mluví, tím víc mne to odrazuje. Ale všichni mí oblíbení čtenáři tady na DK psali tak nadšené komentáře, že jsem si ji vypůjčila. Nechci psát o tom, jak jsem nadšená, to už tady napsala většina čtenářů. Já bych chtěla moc poděkovat paní Lednické za nečekané, krásné chvíle nad její knihou. Za to, že jenom díky ní jsem se dozvěděla o tom, jak šla historie tam v kraji, kde je ona doma. Knihu jsem zhltla až moc rychle, další díl zatím není, tak ji přečtu ještě jednou. Pěkně pomalu, pomaličku a budu dávat pozor, abych objevila i to, co jsem teď neviděla. A samozřejmě to pro mne končí jako vždycky. Přečtu půjčenou knihu, zjistím, že se bez ní neobejdu a jdu jí koupit.... celý text

Břicho nestvůry 2020, Louise Penny

Zase za 5*. Nemohu jinak. Jsem možná nekritická, ale už jsem si vypěstovala pořádnou závislost na knihách Louise Penny. Už se těším na další.

Cesta sněžných ptáků 2012, Robert Lyndon

Moc zajímavá kniha. Je pravda, že se chvílemi dost táhne, ale mně nevadí číst zdlouhavé příběhy. Je tam všechno co mám ráda - dobrodružství, historie, cestopis, boje, tajemství, fantazie i láska. Někdy dost kruté, ale co by člověk čekal od vikingů, že? Snažila jsem se s Valonem, Waylandem a ostatními cestovat s mapou v ruce. Byl to krásný zážitek, ale moje mapa byla málo podrobná, musím si pořídit lepší. Dávám 4 hvězdičky. A za moc pěknou obálku přidávám pátou.... celý text

Cukrárna U Šilhavého Jima 2018, Marek Toman

Nádhera. Jsem nadšená. Autor je určitě tramp. Já se totiž při četbě jeho knihy najednou přenesla do trampské osady. Sedím s kamarády u ohně, soutěží se ve vyprávění. Kdo bude mít lepší povídku? Určitě to vyhraje Oprátková Boženka a Sakramentský Bill. Probuzení - sedím doma za stolem, jsem celá ztuhlá a bolí mě za krkem. Kniha je dočtena. Moc těžko se mě loučí se všemi kdo sedí v cukrárně u Šilhavého Jima. Už vím co udělám. Až příště pojedu na osadu,kniha musí se mnou. A večer u ohně budu vyprávět. Najednou to asi nedokážu, ale aspoň se budou kamarádi těšit na pokračování.... celý text

Bouřlivá země 2004, Judy Nunn

Mám další oblíbenou autorku. Děj jejích románů o Austrálii má základ na staré i novější historii tohoto kontinentu. Bouřlivá země se moc dobře čte. Román vás vtáhne do děje tak, že si budete připadat jeho součástí. Aspoň já měla takový pocit. Dávám 4*, přece jen Pod jižním křížem byla o chaloupek lepší a té jsem dala 5*... celý text

V jakém jazyce sním? 2018, Elena Lappin

Zajímavá kniha. Osudy u nás neznámé spisovatelky. Stěhování po světě, stálé hledání a objevování sebe, svých kořenů. Někdy trochu rozvláčné, opakující se, ale přitom čtivé.... celý text

Čára 2020, Josef Hapka

Ke knize jsem nepřistupovala s velkým očekáváním a tak jsem nebyla zklamaná. Takových příběhů z hranice už bylo napsáno hodně. Co tady bylo navíc, byl přesah těch příběhů do dnešních dní.... celý text

Netrpěliví motýli 1988, Josef Kainar

Verše Josefa Kainara mám moc ráda. Tahle knížka je výbor z jeho tvorby. Většinu básní jsem už znala, ale to vůbec nezkazilo moji radost a chuť z jejich četby a recitace. Zážitek ještě umocňuje spojení s něžným ilustrátorem Otou Janečkem.... celý text

Alexandrijská knihovna 2007, Steve Berry

Akční, někdy trochu přitažené za vlasy, ale do takových knih to vlastně patří. Jinak čtivé (hodně). Bavilo mě to a cením si toho, že na konci autor napsal, co je skutečné a co fikce. Určitě zkusím i Berryovy další knihy.... celý text