Nočnípták přečtené 882

Černý med 1987, Miroslav Florian

Nesu ti růže, lásko má. Ta, co růže pěstovala, slzama je zalévala, ta, co růže prodávala, o trny se popíchala. Vždy nám kvete ve štěstí kousek cizí bolesti. Nesu ti růže, lásko má. Sedni si ke mně, lásko má. Lavice z dubu řezaná je tvrdá ruka podaná a ubrus, modré vyšívání, je pohlazení dívčích dlaní. Tisíc očí vyhaslých hoří nyní v mých a tvých. Sedni si ke mně, lásko má Tak prudce voní jarní tma, obejmi mě teď, lásko má. Ty, které dřív jsi objímala, jsi potom pro mne zrazovala a zradíš možná mne jak jiné v tom proudu, který věčně plyne a v kterém spojeni jsme s všemi tak jako krůpěj s krůpějemi. Tak prudce voní jarní tma, obejmi mě teď, lásko má. Zase po letech jsem otevřela tuhle malou knížečku. S údivem jsem zjistila, že jen málo z těchto básní se mně líbí. Florianovu poezii mám ráda, ale asi jsem už zapomněla, že tento výbor není pro mne tím nejkrásnějším z jeho tvorby. Přesto nějaké mně blízké básně se zde našly.... celý text

Lásky slavných žen 2005, Marcela Kolomacká

Tuto knihu jsem si půjčila v knihovně, když byl týden knihoven. Zabalenou, takže nevíte co si domů nesete. Když jsem si přečetla na obálce, že by otcem Boženy Němcové mohl být Goya, rychle jsem knihu předala mamince. Tahle četba pro mne nebude. To jsem se zmýlila. Maminka mne totiž donutila (svými otázkami k carevně Kateřině),abych v ní zalistovala. Takže jsem přečetla. Až na tu Němcovou (samé dohady) to bylo zajímavé. Nejen carevna Kateřina, ale třeba i Clara Schumannová nebo Toyen. Za každou kapitolou je takový dodatek - Místo tečky na závěr otazník. Stálo to za přečtení.... celý text

Plavba smrti 2014, Yrsa Sigurðardóttir

Moje první kniha s advokátkou Tórou. A určitě není poslední. Pomalejší začátek, překvapivý konec. Něco mi sice přišlo trochu neuvěřitelné, detektivka však není literatura faktu, tak vlastně proč ne. A vůbec jsem neuhádla jak to bylo.... celý text

Holčička, kterou tam nechali 2019, Roxanne Veletzos

Zpočátku jsem myslela, že knihu vrátím nedotčenou. Vadilo mi, jak je pořád dokola opakováno a připomínáno bohatství hlavních postav. Asi po třetině knihy to omílání přestalo (nebo jsem si zvykla?). Nakonec jsem ráda, že jsem čtení nevzdala. Dozvěděla jsem se docela dost o válečných a poválečných dějinách Rumunska. Jak to bylo ve čtyřicátých a padesátých létech u nás, na Slovensku a v Maďarsku o tom jsem četla celkem dost. Z Rumunska mně byla známá snad jen jména krále Michala a prezidenta Ceausescu. Natálie měla veliké štěstí, že nezůstala v sirotčinci. Její život je inspirován skutečným příběhem. Jako velké plus považuji fotografie na konci knihy.... celý text

Pláž v Chorvatsku 2020, Julie Caplin

Čekala na mne v knihovně. Kdysi jsem si ji zamluvila. Přesto, že jsem už žádnou Caplinovou číst nechtěla, přinesla jsem ji domů. Když se přenesu přes příšerné vztahy a chování modelek a tak trochu naivní Maddie, docela se mi kniha líbila. Protože jsem od ní nic moc neočekávala,nebyla jsem z děje zklamaná a užila jsem si krásné popisy chorvatské přírody, procházky po malebných městečkách a úplně jsem cítila chutě a vůně chorvatských jídel a vína.... celý text

Ostrov šedých mnichů 2015, Michaela Klevisová

Dělám si pomyslnou čárku za další přečtenou Klevisovou. Ještě nemám jejích knih dost. Zatím mne pořád láká číst o Bergmanových případech. Mám ráda české detektivky,kde se vyšetřuje a kde netečou potoky krve. Proto zase za 5*.... celý text

Mlčící dívka 2012, Tess Gerritsen

Když jsem četla, tak se mi to docela líbilo. I když jsem očekávala víc. Teď když píšu komentář, tak nějak nevím. Dokonce jsem se musela podívat o čem to vlastně bylo. Kdybych si přečetla napřed komentáře od mých oblíbených čtenářů, asi bych ji nečetla. Byla to slabota.... celý text

Vrahova modlitba 2011, Ariana Franklin (p)

Tak jsem opět spokojená. Dokonce si myslím, že je tento díl o chloupek lepší než předchozí. Konec knihy je trochu otevřený.Autorka určitě měla v úmyslu pokračovat dalším dílem. Škoda že už nebude. Ale zase takhle můžeme zapojit svoji fantazii a vymyslet si sami jak by to mohlo být dál.... celý text

Dopisy, které nikdo nečetl 2017, Iona Grey

I když je kniha romanticky zaměřená, není to žádná červená knihovna. Dvě dějové linie, minulost a současnost, které se v závěru protnou. Romantika i dramatičnost v tomto příběhu jsou nenásilné, prostě tak nějak ze života. Líbilo se mi to.... celý text

Osm hor 2017, Paolo Cognetti

Příběh o vztazích. O vztahu k otci, matce, kamarádovi, horám. Pěkně napsaný, přesto se mi četl docela těžko. Možná jsem knihu četla ve špatnou dobu, nebo jsem o ní měla jinou představu? Nemohu říct, že by se mi nelíbila, ale nijak zvlášť jsem si ji neprožila. Za 3*.... celý text

Relikvie mrtvých 2011, Ariana Franklin (p)

Zase jsem moc spokojená. Adelie a Mansur opět s velkým nasazením pátrají a Anglie 12.století se pod Jindřichovou vládou mění. Nedá se říct, že okamžitě zavládne spravedlnost, ale rozhodně se ustupuje od "božích soudů". V každé sérii se postavy vyvíjí, také zde. Jenom si myslím, že to, co si Adélie dovolí ke králi by jí tehdy neprošlo. Také jezde trochu víc vidět romantická linka příběhu, ale docela sem patří. Ovšem překlepy, ty by tu být neměly.... celý text

Labyrintem smrti 2010, Ariana Franklin (p)

Opět bezvadná detektivka ze středověku. Líbila se mi dokonce ještě víc než Vykladačka smrti. Na knihách o lékařce Adelii se mně líbí nejen detektivní zápletka, ale i popis života v Anglii 12.století. Drobné překlepy v textu mně sice vadily, ale za ty autorka nemůže.... celý text

Zlodějka příběhů 2009, Michaela Klevisová

Moje třetí kniha od Michaely Klevisové. Opět jsem velmi spokojená. Zpočátku se příběh rozbíhá pomalu, je spíš románem s dobře psychologicky vykreslenými postavami. Teprve později začíná detektivní zápletka. Vraha jsem dlouho nedokázala vytipovat, došlo mi to až po druhé vraždě. Motiv, hlavně té druhé vraždy, mne překvapil.... celý text

Život po Anně Frankové 2012, Berthe Meijer

Poslední léta je knižní trh docela zaplaven knihami o hrůzách války, holokaustu, koncentracích, dětských vězních. Takových knih nebude nikdy dost. Potřebujeme je, aby jsme nikdy nezapomněli. Tahle je však přece jen trochu jiná. Poprvé jsem četla o tom, jak "přežili, ale nikdo je nenaučil jak žít." Nesmírně si vážím paní Berthe Meijer za to, že se odhodlala, po létech mlčení, promluvit. Protože bylo kruté vzpomínat a prožívat vše zase znovu. Je mě líto, že jí toto oživování vzpomínek nepomohlo vyrovnat se s minulostí. Čtenářská výzva 2020 - 7. kniha o holocaustu... celý text

Bohemia 2019, Jan Svěrák

Tahle kniha pro mne byla zklamáním. Dočetla jsem do konce, ale byla to ztráta času. Snad jsem si myslela, že děj přece jen nabere jiný směr, než stále se opakující nevěry. Nenabral. Prostě tahle kniha není jako Kuky se vrací. Ten se autorovi povedl. Aspoň mně se líbil.... celý text

Všichni žijem' v blázinci 2014, Radkin Honzák

V srpnu jsem si zapsala knihu do přečtených. Od té doby v ní neustále listuju sem a tam, tam a sem. Nakonec jsem ji přečetla celou - podruhé. No řekněte, nejsem já trochu blázen? Nebo je to tím, že žiju v blázinci? Od pana Honzáka je to moje první kniha. Už se chystám na další. Jenomže jestli budu každou číst 2x, tak to mi nezbyde čas na jiné. Pana Honzáka mám ráda a moc si ho vážím. V srpnu jsem dala 4*, teď musím nutně přidat ještě jednu.... celý text

Vražda za zásluhy 2015, Petra Tomášková

Taková nějaká tuctová detektivka. Za chvíli nebudu vědět o čem byla. Nevadilo by mě pomalé a důkladné vyšetřování vraždy, ale tady se opravdu vyšetřovalo nějak málo a neefektivně. Přesně jak píše Ben Nevis níže.... celý text

Půlnoční kluk 2017, Mark Hill

Námět zajímavý, trochu překombinované. Docela čtivé, ale znám lepší detektivky. Docela jsem tápala,jak to bylo, došlo mi to až skoro u konce.

Běh času 2019, Anne Tyler

Zajímavý námět, ale napsáno tak nějak moc bez citu, nebo spíš neúčastně. Nevím, jak to popsat. Prostě neseděl mi styl psaní. Jednoduché příběhy ze života čtu ráda, ale tady jsem byla zklamaná. Dávám 2*, znovu už číst rozhodně nebudu. Přesto chci ještě od autorky zkusit Špulku modré nitě.... celý text

Kdo jinému jámu kopá 2017, Marie Rejfová

Když moc neočekávám, jsem většinou překvapená. A tady jsem teda byla překvapená hodně. Marie Rajfová dokázala tak nějak lehce spojit humor s kriminální zápletkou. Jasně, jsou zde okamžiky tak trochu přitažené za vlasy, ale dají se snést. Já se bavila od začátku až do konce. Těším se na její další knihu a doufám, že i v ní bude její Josefína vzpomínat na babiččiny vtipné rady do života. "Ženská má brečet jen ve dvou případech, dítě: za prvé, když krájí cibuli,za druhé, když něco potřebuje od muže. V ostatních případech je pláč naprosto k ničemu, protože ti po něm otečou oči a rozmaže se řasenka. To si pamatuj." "Pamatuj si, zlatíčko, dokonalý mužský neexistuje. Podobně jako zdravé uzeniny nebo zaručeně spolehlivá dieta." "Řešíš blbiny, milá zlatá. No nekoukej, život se má žít a ne řešit."... celý text