Nočnípták přečtené 912
Pro mne je stále Peter May jedničkou mezi autory detektivních příběhů. Mám ráda takové detektivky, kde se vražda řeší sbíráním důkazů, přemýšlením a poctivou detektivní prací. To v knihách Mayových všechno nacházím. Navíc se vždy dozvím a poučím o zajímavých věcech. Zde třeba o pěstování a výrobě vín. Navíc se mě moc líbí, že každá jeho série knih není stejná, že se hodně liší. I Akta Enzo čtu postupně, jak je Peter May napsal, i když zde to není nutností, protože každá kniha je ucelený příběh. Takže opět 5*.... celý text
U krbu
1987,
Ladislav Stehlík
Ladislav Stehlík ve sví knize U krbu vzpomíná na své přátele. Na setkání s mnoha známými osobnostmi z řad spisovatelů, malířů, básníků. Vzpomínání prokládá úryvky z jejich básní. Moc pěkná kniha. Dobře se čte. Doporučuji.... celý text
Dravé řeky
1964,
Richard Samohýl
Podtitul knihy - Vodákovy toulky po Kavkaze - tím je řečeno vše o čem kniha je. Vyšla v roce 1964, ale dobrodružství, které zažili autoři, jako by se odehrálo dnes. Na nafukovacím kajaku, na horských řekách, při přechodech horských průsmyků. Dobrodružství, při kterém není nouze o nebezpečné situace, ale při kterém vznikají trvalá přátelství. Kniha je velice dobře napsaná, je čtivá a fotografie jsou moc pěkné a to je většina z nich je focená flexaretou, žádným profi foťákem.... celý text
Dvacet balónků
1947,
Karel Hroch
Knížku jsem kdysi dávno zdědila po starším bratranci. Měla jsem ji moc ráda a mám dodnes. Jsou to pohádky s jakými jsem se už nikdy nikde nesetkala. Pohádka Očarovaná postýlka - ta naučila Petříka-špindíru čistotě. O cukrovém království - zde se Věrka odnaučila mlsání a začala pořádně jíst. Nedočkavý větřík - to je zase o lhaní. A tak to pokračuje dál a dál. Pohádky jsou staré, ale pro dnešní děti myslím pořád aktuální. Ať uběhlo mnoho desetiletí, děti se zase až tak moc nezměnily / hlavně ty malé, které se teprve učí co je správné a jak se chovat/, pořád potřebují nějaké vzory podle kterých se učí. A tyto pohádky takový vzor představují.... celý text
V překrásném měsíci máji ... : (Družina májová)
1979,
Miloš Pohorský
Vítězslav Hálek A kdyby vše potěšení v tom světě bylo vzato, a jenom láska zůstala -- ten život stál by za to. A kdyby pravda bylo vše a láska jenom snění -- já bych se k spánku položil a nechtěl probuzení. A jestliže jsem posud snil -- tož snil jsem sladce, mile, a věčně nezapomenu, kdo usnil mne v ty chvíle. Jan Neruda Co dítě jsem slýchal ty loretánské zvonky a srdéčko mé chtělo v svět širý nést dvé tluky. Družina májová. Almanach Máj. Za všechny autory aspoň malá ukázka z Hálkovy a Nerudovy tvorby. V knize jsou mimo verše i dobře zpracované medailony básníků.... celý text
A každé ráno je cesta domů delší a delší
2018,
Fredrik Backman
Moje první setkání s Frederikem Backmanem. Dlouho jsem knihu odkládala, bála jsem se. Věděla jsem, že se budu vracet v čase. Že oživím vzpomínky na tu hroznou bezmoc, kdy by jste chtěli pomoci někomu blízkému a ono to nejde. Knížka je však napsaná s takovým citem a pochopením, že na mne působila jakýmsi utišujícím dojmem. Plakala jsem skoro od začátku a přesto jsem cítila něco, co nedokážu popsat. Snad porozumění, lásku, smíření, uklidnění? Pro Izu. Vám určitě nikdo blízký takto neodcházel. Je pravda, že to nemusí být vždy tak, jak je v knize popsáno /stařecká demence - co o ní víme?/.Přeji vám, aby toto nepotkalo nikoho z vašich blízkých.... celý text
Příroda severní Ameriky
1991,
Ivo K. Petřík
Moc hezké fotografie, převážně z amerického Západu. Kalifornie , Utah, Arizona a Kanadská jezera a Britská Kolumbie. I když dnes již můžeme bez problémů cestovat po světě, stejně není v našich silách vidět všechno co chceme. Proto existují fotografické publikace. Tak si nad knihou v pohodě sním své sny, co bych tak chtěla vidět ve skutečnosti. Nejednou se přistihnu že už pěknou chvíli zírám na obrázek sekvojí. Jsou nádherné, majestátní. Vyzařuje z nich síla a takový zvláštní klid. Je to jenom obrázek. Jak by na mne působily, kdybych stála pod nimi? A tak mám ode dneška novou lásku. Zamilovala jsem se do sekvojí.... celý text
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku V - Jižní Čechy
1986,
kolektiv autorů
Jak píše Sandik. Dneska máme mnohem kvalitnější publikace. To jistě, ale tahle vyšla před 32 lety. Jaký jsme měli tehdy výběr? V naší rodině jsme z ní čerpali informace tehdy, a čerpáme i dnes. A chyby jsem nenašla. Aspoň ne u těch informací, které jsem si mohla ověřit. Není to kniha, kterou čtete jako román od začátku do konce. Tady si vybíráte co vás zajímá.... celý text
Ranní vlak naděje
1987,
Ivan Skála
Báseň o hříbátku Před chvílí boky křečí vypjaté, teď na srsti už jenom drobné chvění, o stání kobylka se opírá, u pysku hrozen horké žluté pěny. Je u ní hříbě, dosud vlhké je. Uzlíček svalů, světle hnědé srsti, na štíhlých nohách, trochu nejistých, neohrabaných jako dětské prsty. Stojíme nad ním, ještě v zástěrách, i ruce ještě mokré, potřísněné -- a vidíme už hřívu jiskřit v tmách a z kraje v kraj kůň nádherný se žene. . . . . Básníka Ivana Skálu moc ráda nemám. Jeho básně však zkouším čas od času znovu a znovu. Říkám si, co kdybych padla na nějakou, která mne osloví. Jako kdysi před lety tahle O hříbátku. Tenkrát jsem namátkou otevřela knížku na straně 51 a dodnes si recituji tyto první tři sloky.... celý text
Polní cestou
1972,
Josef Václav Sládek
Když jsme prvně byli sami Když jsme prvně byli sami, bylo to jak sen: jaro snilo, nebe snilo - a já celý den. V noci jsem si vzpomínala na pěšinku jen, tam, kde kvetly modré zvonky, pomněnky a rmen Na pěšinku, kde jsi stanul,, čet v tom zraku mém, kde jsi řekl: "Budeš moje?" a já řekla: "Jsem!" Kde jsi pravil: "Bůh ti žehnej na každé z tvých cest!" a já jen ty modré zvonky viděla jsem kvést. Píseň V lupení ptáče zapělo, zda víš, čím se mu srdce zachvělo, zda víš? Co perlí se v listí zalesklo, zda víš? a po čem se ti tak zastesklo, zda víš? V tom listí ptáčat na tisíc, ty víš, těch rosných perlí tam ještě víc,, ty víš, Pták jeden lístkem zachvěje, ty víš, a deštěm shrknou krůpěje, ty víš! Však po čem si ptáče zastesklo, zda víš? a proč se ti oko slzou zalesklo -- ty víš! Při recitaci některých veršů z této sbírky si vždy pomyslím, že je již básník jaksi překonán, že do dnešní doby snad jeho verše nepatří. Pak otočím list a jsem dojatá a rozechvělá a nechápu, co mě to předtím napadlo. Součástí sbírky je gramodeska a přednes veršů Klárou Jernekovou a Jiřím Bednářem je takovou šlehačkou na dortu.... celý text
Velká kniha o pravěku
1983,
Zdeněk V. Špinar
Neznám nikoho, kdo by při vyslovení jména Zdeňka Buriana nevěděl o koho jde. A samozřejmě každému naskočí souvislost Burian - pravěk a Burian - dobrodružství. Když kniha v roce 1983 vyšla, stály na ni pochopitelně fronty / jako vždycky v knižní čtvrtky/. Nejhorší v té frontě byl strach, že se na vás nedostane. Byla jsem čtvrtá a měli jich šest nebo sedm. Ještě dneska živě vidím radost nejen našich kluků, ale i dědečka.. Dodnes má knížka jedno z předních míst v naší knihovně. Teď už ji čtou vnoučata, ale mám podezření, že pro obrázky na čtení zapomínají.... celý text
Každý něco sbírá
1992,
Jan Jelínek
Zajímavá kniha o tom co je to sběratelství, jak vzniklo. Co všechno se dá sbírat. Jak uspořádat sbírky. Kniha vyšla v roce 1992 a tak trochu se ztrácí mezi všemi těmi novodobými výpravnými publikacemi o všem možném. Přesto si myslím, že má pro začínající sběratele hodnotu.... celý text
Píseň o Hiawathovi
2000,
Henry Wadsworth Longfellow
"Po tolika letech války, letech sváření a vraždy, mír teď mezi Odžibveji a vším dakotským je lidem." Takto mluvil Hiawatha, zaváhal pak, zvolna dodal: "Aby mír ten trval věčně, líp se naše ruce spjaly srdce spojila se více, dej mi za ženu svou dceru, Minnehahu, Smavou vodu, nejkrásnější Dakoťanku." Mlčí, něm je starý šípař, dumá, slova nepronese, potichu si pokuřuje, hrdým zrakem hosta zbádá, něžným polaská své dítě, odpoví pak vážným hlasem: "Ano, chce-li Minnehaha: promluvit nech srdce, dcero!" Milostná tu Smavá Voda ještě sličnější se zdála, jak teď k hostu pokročila, nesvolujíc, nevzdorujíc, měkce jemu po bok sedla, jak mu děla s uzarděním: "Půjdu za tebou, můj muži!" Tak se snoubil Hiawatha! Tak on sobě dceru získal, kterou letitý měl šípař tam, kde dakotská je země. Co dodat? Neumím vyjádřit slovy krásu Longfellowých veršů ani krásu Burianových kreseb. Tu musíte objevit sami.... celý text
Smrt Konráda Brněnského: Detektivní příběh ze středověkých Čech a Moravy
2011,
Aleš Novotný
Tak teď nevím co to bylo. Historický román šmrncnutý detektivním příběhem? Nebo historický román s popisem sexuálních hrátek? Po dvou oddílech /zima, jaro/ jsem myslela, že čtení vzdám. Pár historických faktů, dvě vraždy, trochu sexu, trochu politiky a léčba nemocných medicusem na dvorku. Protože jsem si však nemohla vzpomenout, jak následovala určitá historická fakta, tak jsem s přeskakováním četla dál. Začalo to mít trochu spád, dočetla jsem, ale nemohu dát než 1*.... celý text
Veselá dobrodružství Kašpárka, Spejbla a Hurvínka
1968,
Frank Wenig
Tuhle knížku jsem před lety objevila v antikvariátu. Byla jsem dospělá, děti jsem ještě neměla, ale tu knížku jsem si nesla domů jako vzácnost. Doma jsme nad ní seděli a četli si. Všichni jsme byli překvapení z toho, že Spejbl s Hurvínkem nebyli taťulda a synek, ale kamarádi. Ovšem na kráse to jedinečným příběhům neubralo. Začala jsem ji číst s vnučkou. Ještě nejsme v půlce, malá usnula a já zase dočetla do konce.Takže zítra zase začnu od půlky.... celý text
Svatá rodina
1987,
Oldřich Vyhlídal
VYZNÁNÍ Kdybys mi umřel, řekla - po kremaci zapekla bych tvůj popel do dortu a pomalu tě brala do svých rtů a polykala . . . BLOUDĚNÍ Po mezích mezi močály - a snad budu už doma. Stíny se tam svinou pod strom a slunce v důlek s teplou hlínou. A u vody si malá bude hrát. Tady to neznám. Měl by tu být mlýn a stodola, v níž průvan s pavučinou vtáhnou mne na dvůr rukou stařenčinou - A jako by tu z toho zbyl jen stín, když zem se otočila - jako bych rádio marně ladil na stanici, je všechno někde jinde, jako za hranicí . . . A je tu jeden prázdný dům. A v rohu světnice, v rakvi, mlčí k svému bohu maminka s křížkem v rukou sepjatých . . . Zase jsem nedokázala napsat jenom kousek básně. Tyhle sonety pro mne byly překvapením. Již jsem se s básníkem setkala/nevím která to byla sbírka, snad Cirkus/ale nijak mne neoslovil. Možná proto jsem tuhle sbírku zastrčila v knihovně do zadní řady - nepřečtenou. Byla to chyba. Už dávno jsem se mohla těšit s těmito verši.... celý text
Závrať / Stopy
1987,
Miroslav Florian
nějak se mi povedlo odeslat neukončený komentář. Takže pokračování básně je tady Jezírko v parku, začernalé kmeny, zeď chladně strmějící do výše - vše popsáno je rukopisem ženy, co mi už nepíše. VŠAK VÍŠ Oči za to nemohou, každá druhá se jim líbí, otočí se po nohou, všechno slíbí, všechno slíbí. Řekni mi, co s rukama, dotknou se a chtějí více, tma přede mnou, za mnou tma, ze zdi kane pryskyřice. . . . . . Verše Miroslava Floriana mám ráda. V roce 1964 sám autor sloučil své dvě sbírky - Závrať a Stopy - v jednu. Tou je právě tato útlá knížečka. S verši pana Floriana jsem se poprvé setkala ještě v dětském věku na stránkách časopisu Vlasta, který si kupovala moje maminka. Líbila se mi jejich jakási čistota, láska, příroda a život. Opisovala jsem si je do malého sešitku. Kdoví, kde sešitek skončil. Ale tu krásu, která ke mně promlouvala tehdy, tu cítím při každé recitaci i dnes.... celý text
Neználek ve Slunečním městě
1973,
Nikolaj Nikolajevič Nosov
Z dětství jsem měla Neználkovy příhody. Proto jsme našim dětem pořídily i Neználka ve Slunečním městě a Neználka na měsíci. Ať jsem se snažila sebevíc, nezaujal je. Nenutila jsem je a četla si sama. Že jsou knihy poplatné režimu? No a co? Které v té době nebyly? Dětem je to jedno a dospělí by se nad tím měli pousmát. Nejčastěji beru do ruky právě Neználka ve Slunečním městě. Kolik jsem jen kdysi namalovala obrázků podle této knihy. A ty názvy a jména. Pan Nosov měl ale krásné nápady. Myslím, že vnučce se bude knížka líbit tak jako mně. Sama si ji v knihovně vybrala, tak čteme pře spaním. Když usne, tak si čtu dál. Dneska jsem už na konci. Zítra však začnu zase od desáté kapitoly.... celý text
Kašpárek a Spejbl v říši pimprlat
1969,
Frank Wenig
Tahle knížka mne v dětství minula. Spejbla a Hurvínka jsem znala jen z loutkového divadla. Když jsem se vdala, objevila jsem ji v knihovně u manželových rodičů. To bylo počteníčko. Naše děti k ní nikdy neměly takový vztah jako já. Ale nakonec jsem se dočkala. Nejstarší vnučka ji milovala. Určitě ji miluje i dnes, i když tvrdí, že už z ní vyrostla. Teď ji čtu s těmi mladšími, ale zatím je to moc nebaví. Mne ovšem ano, takže už přečteno zase 2x. Když začnu číst, tak nedokážu přestat.... celý text
Chlapec a hvězdy
1956,
Jaroslav Seifert
Holoubek přinesl v zobáčku Popelce oříšek zlatý. A když ho Popelka rozlouskla byly v něm bálové šaty. Už jako dítě jsem u Vánoční koledy plakala. Dnes jsem si to zopakovala. Krása, nostalgické vzpomínky, některé plné naděje, některé smutné.Nad touto sbírkou si vždycky uvědomím, že tohle bylo moje první setkání s panem Seifertem. A z tohoto setkání vznikla láska k veršům a obdiv k člověku, který nám čtenářům, toho tolik dal. Jaroslav Seifert - básník - nositel Nobelovy ceny za literaturu. Buďme na něj hrdí.... celý text