Oscar_the_Freak
přečtené 444
Vynucených 7 dní
2024,
Lenka Hnátová
Neočekával jsem nic a toho se mi také dostalo. Kniha Vynucených 7 dní se ke mně dostalo naprostou náhodou, ale jelikož mám pro Queer literaturu slabost, tak jsem si řekl, proč si to nepřečíst. Zápletka knihy je jednoduchá enemies to lovers, což je taková klasika pro romantické čtení, která nepohorší a ani nepřekvapí. Co se postav týká, tak jsem dost rozpolcený. Nemám problém s věkovým rozdílem, ale jen za předpokladu, že oba zúčastnění jsou buď 18+ nebo se mladší osoba blíží věku 18 let, což tady není. Z toho co jsem si tak všiml, tak sama autorka má během psaní knihy celkem problém udržet si kolik komu přesně je a místy to působí, jako když věk postav kmitá nahoru a dolu a to bez nějakého retrospektivního pohledu nebo naopak vizualizace budoucnosti. Riki/Erik je kluk, kterému je 15.5 let, což je v průběhu knihy spoustukrát zmíněno, někdy je to spíš na škodu. Jeho povaha je jako u běžného teenagera nestálá, ale celkově na mě místy tahle postava působí, že krom naivních představ o životě, lásce a vlastně úplně všem, je to jednak neskutečná fňukna/uplakánek, což ok, kdyby byl nějak citlivý, tak to beru, ale tady je naprosto hysterický. Buď má něco jako hraniční poruchu osobnosti nebo je ta postava napsaná úplně nesmyslně. K domněnce o hraniční poruše mě vede jeho neustálé opakování Miluju tě, chci být tvůj partner! a kvůli sebemenší p*čovině si chce jít sbalit věci a utéct. Marek - 32 let, rozvedený, funkční alkoholik s mnohými emočními traumaty. Asi tak do poloviny knihy čtete jakej je heterák a druhou polovinu knihy to prokládá tím, že v podstatě slintá nad tím, jaký má Riki zadek. Jeho neduhy, čtenáře provází celou knihou a prakticky neustále jsou označovány jako milenka 1 a milenka 2, což ze začátku je dost matoucí. Bohužel autorka asi netuší, jak probíhá alkoholismus a jeho dopad na vztahy a práci, takže i přes potenciál, který si autorka vytvořila u této postavy, se jej rozhodla nevyužít a jediné co je popsáno je to, že si Marek schovává flašky s tvrdým alkoholem vlastně všude, ale nic víc. Forma jakou je kniha psaná mi přijde dost neučesaná, něco jako první, maximálně druhá verze textu, což by u něčeho, co je publikováno jinak než vlastním nákladem, být nemělo. Postavám se neustále mění jejich osobnost, ale spíš z rozmaru autorky než nějakého vývoje. Myslím, že kdyby mi bylo zase 14-15 let, byl bych z tohoto díla nadšený, neboť podobná díla jsem čítával na wattpadu, fanfictonnetu nebo na osobních blozích podobně starých slečen. S tím se i skvěle ztotožňuje to, že přesně takhle vztahy mezi osobami stejného pohlaví vážně nefungují, ne v reálném životě. Ve výsledku můžu říct, že těch 300ks výtisků, které jsou uvedené v tiráži jsou škoda papíru, bohatě by stačilo to nechat jako nějakou formu e-knihy a udělalo by to víc užitku. PS: Jsem velice rád, že jsem si knihu nezakoupil, ale pouze vypůjčil, neboť by to bylo asi nejhůře investovaných 429kč. PPS: Ví nakladatelství, že na zadní straně obálky má chybu? Schválně, jestli ji najdete, je dost výrazná.... celý text