Oscar_the_Freak komentáře u knih

Neočekával jsem nic a toho se mi také dostalo.

Kniha Vynucených 7 dní se ke mně dostalo naprostou náhodou, ale jelikož mám pro Queer literaturu slabost, tak jsem si řekl, proč si to nepřečíst.

Zápletka knihy je jednoduchá enemies to lovers, což je taková klasika pro romantické čtení, která nepohorší a ani nepřekvapí.

Co se postav týká, tak jsem dost rozpolcený.
Nemám problém s věkovým rozdílem, ale jen za předpokladu, že oba zúčastnění jsou buď 18+ nebo se mladší osoba blíží věku 18 let, což tady není. Z toho co jsem si tak všiml, tak sama autorka má během psaní knihy celkem problém udržet si kolik komu přesně je a místy to působí, jako když věk postav kmitá nahoru a dolu a to bez nějakého retrospektivního pohledu nebo naopak vizualizace budoucnosti.

Riki/Erik je kluk, kterému je 15.5 let, což je v průběhu knihy spoustukrát zmíněno, někdy je to spíš na škodu. Jeho povaha je jako u běžného teenagera nestálá, ale celkově na mě místy tahle postava působí, že krom naivních představ o životě, lásce a vlastně úplně všem, je to jednak neskutečná fňukna/uplakánek, což ok, kdyby byl nějak citlivý, tak to beru, ale tady je naprosto hysterický. Buď má něco jako hraniční poruchu osobnosti nebo je ta postava napsaná úplně nesmyslně. K domněnce o hraniční poruše mě vede jeho neustálé opakování Miluju tě, chci být tvůj partner! a kvůli sebemenší p*čovině si chce jít sbalit věci a utéct.

Marek - 32 let, rozvedený, funkční alkoholik s mnohými emočními traumaty. Asi tak do poloviny knihy čtete jakej je heterák a druhou polovinu knihy to prokládá tím, že v podstatě slintá nad tím, jaký má Riki zadek. Jeho neduhy, čtenáře provází celou knihou a prakticky neustále jsou označovány jako milenka 1 a milenka 2, což ze začátku je dost matoucí. Bohužel autorka asi netuší, jak probíhá alkoholismus a jeho dopad na vztahy a práci, takže i přes potenciál, který si autorka vytvořila u této postavy, se jej rozhodla nevyužít a jediné co je popsáno je to, že si Marek schovává flašky s tvrdým alkoholem vlastně všude, ale nic víc.

Forma jakou je kniha psaná mi přijde dost neučesaná, něco jako první, maximálně druhá verze textu, což by u něčeho, co je publikováno jinak než vlastním nákladem, být nemělo.

Postavám se neustále mění jejich osobnost, ale spíš z rozmaru autorky než nějakého vývoje.

Myslím, že kdyby mi bylo zase 14-15 let, byl bych z tohoto díla nadšený, neboť podobná díla jsem čítával na wattpadu, fanfictonnetu nebo na osobních blozích podobně starých slečen. S tím se i skvěle ztotožňuje to, že přesně takhle vztahy mezi osobami stejného pohlaví vážně nefungují, ne v reálném životě.

Ve výsledku můžu říct, že těch 300ks výtisků, které jsou uvedené v tiráži jsou škoda papíru, bohatě by stačilo to nechat jako nějakou formu e-knihy a udělalo by to víc užitku.

PS: Jsem velice rád, že jsem si knihu nezakoupil, ale pouze vypůjčil, neboť by to bylo asi nejhůře investovaných 429kč.
PPS: Ví nakladatelství, že na zadní straně obálky má chybu? Schválně, jestli ji najdete, je dost výrazná.

Pochopím, že něco vyjde v Americe, kde se pomalu a jistě vrací zpátky do 18. století, ale potřeba to překládat do dalších jazyků je mi už záhadou.

Kniha rozhodně není nijak přínosná, nýbrž ubližující velké spoustě lidí a zároveň nepřináší žádný konstruktivní náhled na tuto problematiku. Autorka je pouze žurnalistka a z mého pohledu ne moc dobrá, neboť nedává dostatečný prostor oběma stranám. Z jejího textu je už po pár stránkách patrné, že je to velice jednostranný náhled na téma a tudíž nemůže být konstruktivní.

Kontroverze prodává, mamonáři si mnou ruce.

Doufám, že se dál nebude této ženě a jejím výtvorům věnovat nadále více pozornosti, neboť nepřináší nic užitečného a pouze si léčí vlastní mindráky na 'velkých' tématech, které rezonují společností.

Tato kniha byla první co jsem od Darcy Coates četl, přiznám se, že jsem od toho ze začátku moc nečekal. Snažím se od knih co jsou vyloženě nové nic neočekávat, poté nehrozí tak velké zklamání. Mohu s potěšením napsat, že jsem byl příjemně překvapen.

Kniha je svižná, na každé straně se něco děje a člověk se tak nezačíná okamžitě nudit. Občas jsem se v rámci zvratů dostal do okamžiku, kdy jsem se sám sebe ptal, co se může ještě podělat. No, vzhledem k tomu, že většina děje knihy se odehrává pod vodou v neprozkoumaném vraku lodi, která se potopila za zvláštních okolností, tak odpověď je snadná - podělat se může vlastně úplně všechno.

Jako velké plus beru to, že kniha má dvě dějové linky, kdy jedna se odehrává před potopením samotné Arcadie a druhá, která začíná před prvním ponorem k vraku. Díky tomuto rozložení je kniha napínavější a zároveň čtenář může teoretizovat jak nad tím, proč došlo k potopení a následně hádat proč se potápěčům děje to, co se jim děje.

Postavy jsou napsané dobře a snadno by člověk řekl, že to mohou být skuteční lidé. Mají své světlé stránky, ale i ty stinné, díky kterým jsou uvěřitelnější. Od prvního zvratu/zádrhele jsem si v hlavě začal dělat mapu toho, kdo by mohl vše špatné mít na svědomí.

Od začátku mi kniha atmosférou připomínala kombinaci různých filmů, konkrétně Titanic, Blair witch project, Ghost ship, The Thing a The Descent.

Celkově hodnotím knihu 4/5 neboť konec mi přišel celkem odfláknutý, jak kdyby kniha přestala autorku bavit nebo kdyby to vše chtěla ukončit pro ní snadným způsobem a odmítala použít kreativnější řešení než to snadné, které ve finále použila.

7 19.08.2023

Otřesné, urážlivé, nedostačující. Takto jednoduše lze popsat zpracování jednoho z nejikoničtějších děl světové klasiky.

Obraz Doriana Graye je mou nejoblíbenější knihou co jsem kdy četl a sbírám různá zpracování a tudíž bylo nevyhnutelné, že se i toto zpracování objeví v mé knihovně a musím říct, že jsem více než zklamaný.

Jedná se o velice hrubé zpracování původního příběhu, spíše jen nastínění příběhu než kompletní komiksové zpracování. Stěžejní momenty byly sice zachyceny, ale v jaké kvalitě? Také je na pováženou to, jak jdou určité části po sobě, nebo spíše jak nejdou.

Suma sumárum - kniha je uspořádaná nelogicky, ilustrace v mnoha případech neodpovídají původnímu popisu postav, mnohdy se zpracování jeví spíše jako hrubé nastínění možného výsledku. Příběh jako takový je samozřejmě skvělý, ale to je tím, že to je jednoduše Wilde. Myslím, že takto ledabylé zpracování uráží původní dílo i samotného autora, který se musí obracet v hrobě.

05.04.2023

Přečíst tohle dílo bylo dost komplikované a nebylo to z důvodu, že by se jednalo o poezii, neboť tohle označit za 'poezii' skutečně nemůžu. Pro mou osobu má poezie hlubší význam a také nějaký formát. To co se nachází v této knize to nesplňuje.

Když se u toho člověk hodně soustředí, tak místy odhadne na co by mohl autor reagovat, případně co by jej mohlo inspirovat, ale jedno vím jistě - Freud by se na autorovi vážně vyřádil - a co mohu doporučit za sebe je to, že by nebylo špatné začít navštěvovat terapeuta.

Díky této knize jsem přesvědčený, že když má člověk vliv ve firmě jejíž součástí je nakladatelství, tak mu vydají naprosto cokoli a to i v případě, že jsou to splašky navoněné tak aby vypadaly jako poezie.

Věřím, že tahle kniha, i díky rozvržení jednotlivých stran, mohla naprosto v klidu vyjít ve formátu A6 a s měkkou vazbou a ušetřilo by se tím dost materiálu, zvlášť v době, kdy je ho nedostatek.

V rámci jakéhosi shrnutí: Jsem velice rád, že jsem knihu měl pouze půjčenou, protože tohle by byla asi první kniha v životě jejíž koupi bych si opravdu vyčítal. Doufám, že příště až bude autor vydávat nějaké své dílo, tak to dá přečíst nezaujatému čtenáři, který si nebude brát servítky při hodnocení, neboť když dáte něco přečíst rodině či přátelům, je jasné, že budou nějakým způsobem zaujatý a nikdy vám neřeknou pravdu o tom, jaká sračka to je.