P1tr přečtené 121

Útěk 2016, Peter May

Po několika zklamáních od Petera Maye přichází opět povedené dílo, ve kterém nezáří o samotě autorovi vyjadřovací schopnosti, ale jsou podpořeny i zajímavým a emotivním příběhem. Tentokrát autor neskrývá, že nejde o detektivní příběh, ale jde o knihu především o přátelství a o hledání smyslu života a sebereflexi. Samozřejmě se dočkáme nějakých těch překvapivých odhalení, ale dílo na nich nestojí a obešlo by se i bez nich. Postavy jsou velmi dobře vykreslené a lidské a je zajímavé sledovat, jak se každá vyrovnává se stejnou situací po svém, což každému charakteru dodává na jedinečnosti. Mezilidské vztahy fungují a jsou hnacím motorem příběhu. Jsou sice občas přehrocené a lehce přitažené za vlasy, ale nikdy to není příliš přehnané a nereálné a po většinu knihy fungují. Celý příběh provází příjemné, pozvolné tempo a proto je až překvapivé, jak useknutě a přeplácaně působí konec. V něm chce autor odhalit najednou všechny karty a na poli pár stránek vše vysvětlí a zavalí čtenáře takovým množstvím informací a šokujících odhalení, až to působí skoro jako telenovela, či poloparodie. Samotná nová fakta jsou přijatelná, ale fungovala by lépe, kdyby byla dávkována v příběhu průběžně, aby měla čas uzrát. Útěk je trošku jiným dílem, než na jaké jsme od Petera Maye zvyklí, nicméně to není vůbec na škodu, spíše naopak a i přes pár chybek jde o velmi povedené dílo, které se čte samo.... celý text

Okno do času 2017, Peter F. Hamilton

Velmi kvalitní a zároveň frustrující čtení. Celá kniha je totiž povedená a čte se jedna báseň. Ústřední motiv šlape jako hodinky a je vyprávěn s lehkostí, jasností a všudypřítomnou osudovostí a občasnou vážností. Je obdivuhodné, na jak malém prostoru dokáže autor rozehrát velikou hru a s naprostou lehkostí míchat několik tónů, aniž by to působilo nepatřičně. Hlavní postava je sympatická a její pátrání prožíváte naplno s každým slovem. Čtete, čtete, bavíte se, jste zvědavi, co přijde dál a pak přijde....konec. Ačkoliv kniha nabízí kompletní, uzavřený příběh, který sám o sobě baví, nelze se při zkrácené délce zbavit dojmu, že jsem přecijenom nečetl zcela plnohodnotnou knihu, ale pouze její půlku, nebo jen první, rozpracovaný souhrn děje. V tomto záleží na úhlu pohledu, neboť závěr vše potřebné uzavře, ale zároveň nabízí spoustu podnětů a potenciálu k pokračování vyprávění a tak jsem i přes finalitu zakončení cítil jistou prázdnotu, neboť prezentovaný svět a jeho principy byly tak zajímavé, že mi jejich hrubé načrtnutí přišlo neuspokojivé a chtěl jsem se do nich ponořit ještě více a na delší dobu. Jde o dílo plné paradoxů, kdy mnoho jeho pozitiv lze brát také jako negativa. Čtením rozhodně neprohloupíte, neboť jde o dojemné, zábavné a chytré dílo, jen se připravte na to, že na konci budete chtít ještě víc a nebudete i přes kvality díla cítit plné uspokojení.... celý text

Trhlina 2016, Jozef Karika

Strhující kniha, která mě po dlouhé době pohltila od začátku do konce. Upřímně je pro mě nepodstatné, zda je námět knihy skutečně založený na pravdě, či zda jde o tvůrcův výmysl. Nic to nemění na tom, že se Trhlina čte neskutečně dobře. Možná bych byl ještě více ohromen, kdybych zjistil, že jde o Karikovu fabulaci, neboť vyprávění působí uvěřitelně a přednes hlavního protagonisty bezprostředně, čehož není lehké docílit a tak by o to výrazněji vynikly tvůrcovi dovednosti. Jde o vtahující zážitek, který se opírá o několik nezpochybnitelných, lehce dohledatelných faktů, ale zároveň občas dojde na zpochybnění vlastního vypravěče, díky čemuž se do Vás příběh zahryzne a je ideálním příkladem na první pohled neuvěřitelného příběhu, který ve Vás nicméně mnohokrát vyvolá víru ve svojí reálnost a tak celou dobu přemýšlíte, zda je to celé pravda, nebo ne, díky čemuž je zážitek ještě intenzivnější. Je až s podivem, jak kompaktně vzhledem ke svému "původu" kniha působí a ještě neobvyklejší je, že samotný děj a napětí z neznámého nejsou znehodnoceny nesympatickými postavami, kdy tyto negativní charakterové rysy naopak předloženému příběhu výborně slouží a vzájemně se doplňují. Pokud máte rádi napětí a nejsou pro Vás cizí nevysvětlitelné fenomény a konspirační teorie, určitě si Trhlinu přečtěte. Jde o neobvyklé dílo, které jakmile Vás chytne, tak Vás už nepustí, což má kniha společné s ústřední lokalitou záhadné Tribeče.... celý text

Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel) 2016, Jonas Jonasson

Velmi vtipná a nepředvídatelná kniha, která bere svůj ústřední motiv s velikým nadhledem a základní premisu rozpracovává hravě do nemyslitelných situací. Už dlouho se mi nestalo, že bych se u knihy viditelně usmíval a občas se dokonce i uchechtl mezi lidmi nahlas. Příběh Zabijáka Anderse a jeho přátel i nějakých těch nepřátel je zkrátka plný neodolatelného humoru, který je pro autora tak typický a přichází se spoustou originálních i známých vtipů, které zaručeně pobaví. Vedle humoru funguje povětšinou i příběh, který mě mnohokrát dokázal příjemně překvapit. To naneštěstí platí pouze o prvních dvou částech, které ale naštěstí zabírají drtivou většinu knihy. V závěrečné části bohužel dílu dochází dech a působí již pouze jako zbytečně překombinovaná a urychlená recyklace dříve řečeného. I slabší pasáže nicméně zachraňují postavy, které jsou i přes svojí zvláštní hloupost a nepochopitelné chování sympatické a i přes charakterové vady jim přejete to nejlepší. Jonasson v mých očích potvrdil, že je velmi schopným tvůrcem a že čím více se utrhne ze řetězu, tím více to stojí za to.... celý text

Špinavý kšefty na North Ganson Street 2017, S. Craig Zahler

S. Craig Zahler svůj styl nezapře a stejně jako u své filmové tvorby nabízí i v této knize velmi drsný příběh u kterého ani tak nejde o to, co se v něm děje, ale jak se to děje. Netřeba tak čekat žádná velká překvapení a zvraty. Zahlerův styl je plynulý, dává si často na čas a postupně a poctivě představuje čtenářům postavy, které jsou pro něj nejdůležitější. Pozvolnost rozhodně není na škodu, neboť popisy situací a zejména dialogy mají říz a čtou se jedna radost. Nechybí ani tvůrcova trademarková brutalita, která by u jiných spisovatelů působila samoúčelně, ale zde působí jako přirozená součást příběhu a prezentovaného světa. Lehce nakonec přecijenom zamrzí, že kniha nenabízí o něco překvapivější detektivní příběh, neboť opravdu neskýtá příliš velká překvapení, ale to nelze brát jako plnohodnotnou výtku, neboť o to evidentně Zahlerovi ani nešlo. Nicméně i tak bych od tohoto žánru nějakou nečekanou bombu čekal. Legitimní výtkou je nicméně fakt, že na konci knize trošku dojde dech a vyvrcholení příběhu nevyvolává tak zásadní a uspokojivý pocit, jak by mělo, neboť předchozí pasáže se povedli lépe a zakončení působí poněkud uříznutě a uspěchaně. Mimoto se ale jedná o ryze povedené literární dílo, které svojí drsností nesedne každému, ale pokud dokážete ocenit svéráznost a máte chuť rozšířit si portfolio o dalšího zajímavého autora, určitě dejte Zahlerovi šanci.... celý text

Ochráním tě 2019, Peter May

Vskutku slabá detektivní kniha od jinak schopného autora, která vlastně ani není detektivkou. Vyšetřování dle mého odhadu tvoří cca 10 % obsahu knihy a to především na konci, tudíž působí velmi odfláknutě, banálně a uspěchaně a v podstatě se ke zbytku příběhu vůbec nehodí. Většinu stránek totiž tvoří prostý příběh jedné lásky, který sice dokáže výjimečně chytit za srdce, ale povětšinou jde o patetickou slaďárnu, která působí, jako by jí napsal debutující teenager. Postavy jsou nezajímavé, ploché a chovají se naprosto iracionálně a hloupě a tak se s nimi nelze sžít. Jedinou záchranou chabého příběhu by mohlo být zajímavé zakončení, které předchozímu mdlému průběhu dá nějaký smysl, ale stane se pravý opak a finální rozuzlení je naprosto směšné a nelogické a pouze umocňuje předchozí negativa. Jde o velké zklamání, které se těžce obhajuje, neboť má pozitiv opravdu málo. Tím hlavním je tradiční stylistická dovednost autora, kdy i přes stupidní obsah jde o čtivé dílo. Pár jednotlivostí funguje, ale jako celek je kniha velmi podprůměrná.... celý text

Běžkyně 2018, Peter May

Peter May si tentokrát až na malé výjimky odpustil přehnané, hysterické scény ústředního dua, které, ačkoliv stále nepříliš sympatické, je alespoň snesitelné. Díky tomu je Běžkyně dobře čitelnou, nenáročnou detektivkou, která poměrně příjemně odsýpá, ovšem ke své lehkosti nepřidává potřebnou substanci. Ačkoliv jsem plynule četl po celou dobu, nikdy jsem se zcela nezačetl a kniha mě nedokázala pořádně pohltit. Zdá se, jako by klouzala ve většině aspektech po povrchu a nedokázala se rozhodnout, čemu se chce věnovat pořádně a tak žongluje s příliš dějovými balóny najednou. Detektivní příběh nenadchne a v mnohých věcech kopíruje své předchůdce a rozhodně nepůsobí svěže. Celý motiv i jeho vyřešení nejsou zrovna nosné a samotné rozuzlení bylo poměrně tradiční a klišovité, až jsem se u čtení musel křenit. Stejně jako minulé díly na mě i tento Čínský thriller působí umělým a neupřímným dojmem a ačkoliv se i tak ve všech apektech jedná o nejvyrovnanější díl, není přesto nejlepším kouskem série a jde pouze o lehký nadprůměr, který při čtení neurazí, ale v paměti dlouho neutkví.... celý text

Bohemian Rhapsody - Oficiální kniha k filmu 2019, Owen Williams

Ucházející doplněk k populárnímu filmu, který sice neobsahuje příliš textu, ale bohatě to vynahrazuje kvalitním obrazovým materiálem. Je zajímavé podívat se do zákulisí natáčení a hlavně porovnat filmové verze postav, lokací a dalších dobových věci s jejich skutečnými předlohami a utvrdit se v tom, že tvůrcům se povedlo nevídané a drtivá většina věcí je od reálu k nerozeznání. Bohužel stejně objevný není slovní obsah a ta troška textu v knize obsažená informačně příliš neobohatí a nemám pocit, že bych se díky němu dozvěděl něco, co bych nebyl schopen dohledat si na internetu. Výše zmíněná vizuální prezentace na kvalitním papíru tento nedostatek vynahrazuje a spíše než jako vzdělávací materiál kniha slouží jako připomenutí si vašeho oblíbeného filmu. V tomto ohledu jde o solidní kousek, který nenadchne, ale rozhodně ani neurazí. Když nebudete mít čas pustit si celý film, doprovodná kniha může sloužit jako adekvátní náhrada.... celý text

Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel 2013, Jonas Jonasson

Obrovské zklamání. Stoletý stařík je velmi nevyrovnaným kouskem, jehož záměr a styl jsou velmi zřetelné a skýtají obrovský potenciál, který ovšem zůstává hrubě nenaplněn. Hlavním problémem je přetažená délka knihy, která by měla být o půlku kratší. Kadence humoru je totiž velmi nízká a na povedený vtipný moment připadá občas i několik stran nezajímavé výplně. Obzvláště historické pasáže se mnohdy velmi táhnou a jsou až zbytečně popisné. Zamrzí také, že hlavní postava hraje vlastně vedlejší roli a slouží pouze jako nástroj k poznávání přehršle dalších charakterů, které jsou vždy dlouze představovány a zastiňují Alana. Ten je nekonzistentní postavou, kdy je chvíli neuvěřitelně hloupý a nešikovný, aby o chvíli později byl zničehonic inteligentní a rozumný, což působí zvláštně a rušivě. Stoletý stařík je bohužel nepovedeným pokusem o evropského Forresta Gumpa, který se svému vzoru nedokáže vyrovnat, neboť se točí v kruhu, kdy sází celou dobu na stejné postupy a za celých 400 stran se nikam neposune. Přesto knihu nelze odstřelit úplně, neboť je z ní cítit zapálenost autora a upřímná snaha o rozveselení čtenářů, což je rozhodně sympatické, ale na mě to nefungovalo. Pro úplnost dodám, že autorova Analfabetka se mi velmi líbila.... celý text

Dávný čas 2017, Trevor Baxendale

Dávný čas je pozvolné, poměrně ambiciózní zakončení kronik Půvabu, jehož záměr je poměrně jasný, ovšem výsledný produkt mě příliš nezaujal. Děj je v mnoha momentech zajímavý a utváří chytlavou mytologii, ovšem tyto chvíle jsou pohřbeny často nudně rozvleklým zbytkem, který postrádá vhodné tempo. Kombinace nevhodného spádu a délky knihy jsou velkými mínusy a kdyby byl počet stran skrouhnut, šlo by o lepší kousek. Takhle působí spousta pasáží prázdně a zbytečně, kdy se příliš často sází na emoce, které se nepodařilo vyvolat, jelikož nově prezentované postavy nejsou příliš zajímavé, naopak jsou poměrně šablonovité a předvídatelné a tak mě jejich osudy příliš nezajímaly. Samotné rozuzlení příběhu není zcela nezajímavé, ale je poměrně uspěchané a rozhodně nestálo za čekaní a výsledný dojem se mu nedaří příliš zlepšit. Smysl celé trilogie Půvabu mi ve výsledku poměrně uniká, neboť knihy nejsou příliš propojeny a působí spíše jako samostatné kusy, tudíž celý jejich příběhový arch postrádá jednotnost a gradaci. Dávný čas není katastrofální knihou, má své momenty, ale nikdy se mu nepodaří se pořádně rozjet a chytnout čtenáře za pačesy a nepustit. Jde o průměrné, nevyrovnané dílo, které neurazí, ale potenciál byl určitě mnohem větší.... celý text

Roj hrůzy 2016, Mike Tucker

Strhující sci-fi kniha nabízející propracovaný příběh hodný označení Doctor Who. Ovšem překvapivě ještě více autor exceluje v navození a zprostředkování intenzivní válečné atmosféry, která se svojí bezprostředností lehce vyrovná i špičkovým akčním filmům. Je znát, že Mike Tucker měl jasnou vizi a každé její části věnoval maximální pozornost, díky čemuž kniha působí celistvě, vyrovnaně a nemá žádné slabé místo. Noví záporáci a jejich mytologie napojená na pozemskou historii jsou působiví, válečná vřava a pocit nebezpečí jsou všudypřítomné a hmatatelné a rozuzlení příběhu všechno hezky a uspokojivě uzavře. Důležité taktéž je, že jsme se dočkali zajímavých nových postav, které pro děj mají smysl a zásadně ho ovlivňují a žádná z nich nepřijde nazmar. V Roji hrůzy se zkrátka všechno hezky sešlo a jde zatím suverénně o nejpropracovanější a nejlepší knihu z Doctor Who univerza, která se mi dostala do rukou. Funguje totiž nejen jako příběh ze známého seriálového světa, ale jsem si jistý, že po odstranění seriálových reálií by kniha fungovala i jako samostatné, originální dílo, což je dle mého největší pochvala, jaké se licencovanému produktu může dostat. Doporučuji knihu přečíst nejen fanouškům seriálu, ale i nově příchozím.... celý text

Hadohlavec 2017, Peter May

Hadohlavec nabízí nadějný námět přesahující do aktuálního dění v USA, který je bohužel shazován mnoha slabými, někdy dokonce až trapnými momenty a zejména nekončícími trablemi ve vztahu/nevztahu ústřední dvojice. Právě romantická linka je už obehraná a velmi chabá, neboť se neustále točí v kruhu a moc se nikam neposouvá. A když konečně k náznaku pokroku dojde, je mi to jako čtenáři už vlastně jedno, neboť jsem o hlavní postavy již ztratil zájem a díky jejich pubertálnímu a nelogickému chování je nedokáži mít v lásce. Detektivní složka příběhu je solidní a jde celkem do hloubky. Servíruje pár nových, zajímavých postav sympatičtějších než Li s Margaret. Bohužel chytlavý děj je narušován nepovedenými momenty a zvraty, zejména koncem, který je až k smíchu, což narušuje plynulost zážitku a potápí knihu k průměrným hodnotám. Velikou slabinou nejen této knihy, ale celé série, je záporák, jehož motivace mi nepřišla příliš přesvědčivá a hlavně jeho způsob odhalení nepotřebný a samolibý, což je motiv u Petera Maye se opakující. Pokud se vám líbily předchozí díly, budete nadšení i tímto. Pokud ale nejste fanoušky čínských thrillerů, pak Hadohlavec váš názor nezmění.... celý text

Sova 2016, Samuel Bjørk (p)

Sova je solidní, čtivá detektivka, která i přes hutnější počet stran odsýpá velmi rychle díky chytrému rozložení příběhu na kratší kapitoly tvořícímu spanilé tempo. Bjork navozuje zajímavé motivy doplněné odpovídající atmosférou vyvolávající naději v zásadní detektivní příběh. Toho jsem se ale bohužel nedočkal a ačkoliv mi čtení uteklo poměrně svižně, nemám pocit, jako bych četl příliš kvalitní thriller a místo toho mi druhý případ Holgera a Mii připadal jako tuctové spotřební zboží hrající až příliš na jistotu ve snaze přiživit se na úspěchu předchůdce. Postavy působí dvojrozměrně a točí se neustále v kruhu a od minulého dílu se nikam neposunuli. Vyšetřování je velmi nešikovně dávkované a kapitoly neustále přeskakují poměrně náhodně mezi jednotlivými postavami, což má za následek, že když je naznačeno nějaké velké odhalení, musíte počkat několik kapitol, než se k němu vyprávění vrátí, což je frustrující a měl jsem tak často pocit, jako by příběh po vzoru televize přerušovali nechtěné reklamní pauzy odvádějící mojí pozornost. A když už se k rozkouskovaným rozuzlením vrátíme, jejich prezentace a povaha nejsou odpovídající očekáváním a spousta příběhových zákrut působí, jako by si je tvůrce vymýšlel náhodně za pochodu, což se projevuje především u postavy vraha, jehož motivy nebyly dostatečně odhaleny. Opravdu směšně a lacině pak působí snaha o vytvoření osudovosti rozuzlení napojením na osobní život jedné z hlavních postav, což nefunguje, neboť jde o recyklaci již minule prezentovaného. Sova není zas tak katastrofální detektivkou, jak se dle mého popisu může zdát, ale jde o nezanedbatelný kvalitativní sešup oproti prvnímu dílu. Kniha zaujme a bez problémů jí dočtete, ale naděje a očekávání byly větší a výš, než do průměru nelze toto dílo zařadit.... celý text

Generace velkého třesku 2017, Gary Russell

Poměrně zamotané a občas překombinované vyprávění chvílemi dělá příběh zbytečně komplikovanějším, než ve skutečnosti je, ovšem i to často patřilo k esenci některých epizod seriálu pod vedením Stevena Moffata a právě tuto éru kniha připomíná nejvíce. Ostatní knihy na mě zatím působily opravdu jako literatura, zatímco Generace velkého třesku mi velmi silně připomínala samotný seriál, v čemž tkví její kouzlo. Příběh má náboj, zajímavé postavy, velký spád a rozmanitost a jde v něm opravdu o hodně. Narozdíl od první části Půvabové trilogie je tento díl příběhově hravý, originální a dává naplno na obdiv své sci-fi kořeny. Zamrzí tedy pouze občasná zmatečnost, která nutí číst opakovaně věty, či se dokonce vracet o pár stran zpět pro ujištění a také nekonzistentnost popisu samotnéhu Půvabu, který zde má odlišné efekty a účel, než minule, což nevím, zda je záměr, či mé nepochopení. To předpokládám rozsekne završení trilogie. Nicméně kromě toho jde o vtahující, napínavé vyprávění, ve kterém se Doctor chová jako Doctor a to je nejdůležitější.... celý text

Královská krev 2016, Una McCormack

Zvláštní kniha, které toho lze mnoho vytknout, nicméně i přes spoustu negativ má nepopíratelné kouzlo. Královská krev načrtává obrysy zajímavého světa kombinujícího středověký styl života a velmi pokročilé technologie, jenže nedaří se jí téma dostatečně rozvinout a tak jsem měl pocit, že nečtu plnohodnotnou knihu, ale velmi dlouhý první akt. Ano, jde o první část z trilogie, nicméně vedle načrtnutí dlouhodobějšího příběhu by kniha měla zvládnout současně odvyprávět vlastní, uzavřený děj. To byl zdá se plán, nicméně se nepodařilo ho naplnit. Ačkoliv se děj odehrává na cizí planetě, pokud by to nikde nebylo řečeno, myslel bych si, že jde o pozemský středověk, neboť sci-fi prvků a práce s nimi je minimum. Příběh se bohužel nestačí pořádně rozjet a najednou dojde na uspěchaný, neuspokojivý konec. Pochybná je také zvolená vyprávěcí metoda, kdy v některých částech se dočkáme zbytečné ich formy prezentující nepříliš zásadní a zajímavou postavu. Doctorovi je věnováno velmi málo prostoru, což je velká škoda. I přes všechno vytknuté jsem si nakonec čtení celkem užil a knihu nemohu zcela zatratit, neboť je vyprávěna se značným entusiasmem a odhodláním, které je nakažlivé a celý příběh provází příjemná pohádková naivita, která činí čtení snesitelnějším, než by si obsah objektivně zasloužil. Politické tahanice zúčastněných jsou také celkem zajímavé a nebál bych se knihu označit za takovou Hru o trůny light. Zkrátka, jde o zatím nejslabšího knižního Doctora, který se mi dostal do rukou, ale i přesto jsem si čtení užil, ačkoliv zároveň cítím, že nešlo o nic převratného. Jde o silnější průměr, možná lehký nadprůměr, který by paradoxně mohl zaujmout více lidi neznalé dalších Doctorových dobrodružství, neboť nebudou vědět, jak excelentní dokáží jiné jeho příběhy být.... celý text

Den Trifidů 1999, John Wyndham (p)

Zástupce klasické sci-fi, který ani desetiletí po sepsání neztrácí nic ze svého původního kouzla a nepůsobí zastarale. Nastíněná apokalyptická situace může lidstvo potkat v různých podobách takřka kdykoliv, díky čemuž působí ústřední zápletka poměrně univerzálně a dodává jí to na atraktivitě a naléhavosti. Den Trifidů není akčním sci-fi, jde naopak o pomalejší post-apokalyptické čtení o zoufalosti nastálé situace a touze po přežití. Myšlenkové pochody postav jsou detailně vykresleny a každé dilema je podrobně charaktery rozebíráno, tudíž známe dopodrobna jejich rozhodovací proces a lze se s nimi snadno ztotožnit a pochopit je. To je největším lákadlem knihy - nabízí mnoho morálně šedých situací, které vás svojí analýzou nutí k zamyšlení, jak byste sami reagovali. Netradičně působí samotní Trifidi, kteří jsou chytře vymyšlenými tvory, kteří na první pohled mohou vypadat primitivně, ale ve výsledku mohou být zkázou lidstva. Negativem knihy je nicméně její určitá omezenost, kdy se soustředí pouze na jeden aspekt apokalypsy a její děj působí občas lehce repetitivně a větší rozmanitost by mu jen prospěla. Ve výsledku jde v podstatě o jistou formu love story, což dodává ději na emočním impaktu, ale nelze se zbavit pocitu, že bych se při čtení bavil ještě lépe, kdyby v něm šlo ještě o něco víc. Přesto jde o velmi kvalitní dílo, jehož místo v historii žánru mu nelze upřít.... celý text

Macbeth 2018, Jo Nesbø

Macbeth rozhodně není dokonalá knížka, ale jde o velmi intenzivní a hloubavé dílo, které dokáže zaujmout po celou dobu své epické délky. Nesbo svůj autorský původ nezapře ani při Shakespearovské adaptaci a myslím, že jeho temnější styl předělávce této legendární hry velmi sedí. Ačkoliv je děj zasazen do modernější doby, než originál, určité principy světa a pohnutky postav působí zastarale, což se na první pohled může jevit jako problém, ale po několika přečtených stranách se díky tomu utvoří jasný obrys pečlivě vykresleného prostředí, kterému tyto některé archaičnosti dodávají pocit jisté magičnosti a vznešenosti, díky čemuž působí kniha svěžím dojmem, neboť umně kombinuje moderní a klasické přístupy a drží se v mantinelech svých jasně daných pravidel. Postavy jsou zajímavé a detailně prezentované a žádná z jejich myšlenek vám nezůstane skryta, tudíž můžete nezvykle bez filtru nahlížet do jejich mozků a hloubat nad jejich rozhodnutími, se kterými nemusíte vždy souhlasit, ale v rámci jejich povah vám budou dávat smysl. Trošku zamrzí, že ačkoliv Nesbo updatoval původní hru v mnoha ohledech, ve výsledku jsou příběhová kostra i jednotlivé události převzaty téměř 1:1 z originálu a nelze se občas zbavit pocitu, že ještě větší volnost adaptace by nebyla ke škodě. To je nicméně malé hnidopišství, neboť i v současné podobě jde o chytlavé dílo, které si s klasickou látkou poradilo po svém a které je ideálním prostředkem pro seznámení nové generace čtenářů s významnou historickou látkou, se kterou by jinak nepřišli do kontaktu a to moderní, populární formou.... celý text

Umrlčí cesta 2016, Peter May

Samostatné dílo přímo nespadající do žádné autorovi série (ačkoliv sdílí postavu a svět s Ostrovní trilogií) vypráví svůj příběh ve 3 různých rovinách, což už tak atraktivnímu příběhu dodává vedle obsahové stránky na zajímavostí také ve formálním odvětví. Obzvláště části hlavní postavy vyprávěné v první osobě jsou intenzivní a extrémně vtahující, kdy spolu s ní odhalujete její ztracenou minulost. Kniha se rozjede skvostně a nejdříve vás umně napíná a postupně odkrývá své karty. Bohužel počáteční tajemnost nevydrží po celou dobu a s nástupem dalších postav na scénu začne být příběh pomalu, ale jistě předvídatelným, což uškodí jeho zakončení. To sice funguje po emoční stránce, ale samotné rozuzlení není příliš překvapivé, ani intenzivní a navíc využívá občasný Mayův nešvar, kdy záhadu vyřeší spíše záporákova labilnost, než dedukce kladných postav. I přes tyto příběhové omyly převládají pozitiva a musím obdivovat spisovatelovu odvahu pustit se do takto hlubokého a velmi ambiciózního tématu, které se může lehce zvrhnout ve směšnou sebeparodii, nicméně zde se jedná o naléhavý kus nutící k zamyšlení. Umrlčí cesta nepatří ke zlatému fondu Petera Maye, ale v mnoha částech k tomu má velmi blízko.... celý text

Závoj smutku 2014, Tommy Donbavand

Velmi solidní Doctorovo dobrodružství, které dle mého může fungovat pouze v knižní podobě, neboť pokud by ústřední hrozba měla být vizualizována, vypadalo by to v podmínkách televizní tvorby myslím poměrně směšně. Nicméně díky povedenému autorovu jazyku a jeho představivosti jsou Závojové originálními a zajímavými záporáky, kteří představují pro celou planetu nesmírné nebezpečí. Jejich mytologie je obstojně navržena a rozvedena. Ačkoliv se příběh od atentátu na Kennedyho oproti mým prvotním očekáváním vzdaluje více, než bych chtěl a nedočkal jsem se kýžených konspirací, vynahrazuje se nám to rozmachem příběhu a jeho funkčními emocemi. I přes zajímavé prvky se při čtení nelze ubránit jisté repetitivnosti, která brání hlavnímu motivu v ještě větším rozletu. V některých momentech se kniha vydala cestou, kterou jsem příliš neocenil, ale to nejsou zas tak výrazné minely. Stále jde o nadprůměrně zpracovaný příběh, který skvěle prezentuje dynamiku ústřední dvojce a vnáší do Doctorova příběhového kanónu nové nepřátele. Nebyl jsem extrémně nadšen, ale i tak jsem si čtení užil. Nemusí být každé dílo přelomové, hlavně, když pobaví.... celý text

Sál smrti 2016, Peter May

Peter May se ve třetí části své Čínské série velmi zlepšil a v rámci ní připravil čtenářům první opravdu kvalitní kousek, který působí mnohem vyrovnaněji, než dva předchůdci. Děj se točí kolem neobvyklého případu nabízejícího zajímavý vývoj a několik překvapivých zvratů, které nepůsobí prvoplánově a do konceptu díla skvěle zapadají. Tentokrát došlo k výraznému vylepšení vztahové části příběhu a chování postav je lépe rozvedeno a působí uvěřitelnějším dojmem a dává větší smysl. Nicméně zamrzí vyvrcholení celého děje, neboť k vyřešení všech záhad nedojde zcela zásluhou ústředního vyšetřování, nicméně spíše náhodným sledem okolností, což není zakončení, které bych si od detektivky představoval. A bohužel to není poprvé a zdá se že ani naposledy, kdy autor velmi podobný styl zakončení využil. 90 % knihy se nicméně čte velmi dobře a téměř bez výtky, tudíž pozitivní dojmy výrazně převládají.... celý text