Pablo Kral
přečtené 639
Velcí panovníci rodu habsburského
1996,
Friedrich Weissensteiner
Na celé záležitosti, kterou kniha popisuje (Habsburkové byly k úlohám panovníků osudově předurčeni), mě eminentně zajímala nejen biografie vybraných vladařů, ale i jejich osobní prožívání svého postavení a s tím spojenou kvalitu života jako takovou především u císařů , jejich životní peripetie, lásky i nelásky, sláva i nemilost v očích lidu, klika či pech v diplomatických tazích a tak dále. Nemám sice až tak nenasytnou představivost, abych spatřil sám sebe v poloze vsedě na trůně, ale něco mně v tomto směru kniha přece jenom dala. Takže na rovinu: narodit se do zlaté klece má sice svoje "nesporné" výhody, ovšem dvorská etiketa, slavnostní ceremoniály, všechny ty jemně vybroušené manýry a neustálé prosazování moci musí normálního člověka zatěžovat často až k neúnosnosti. Navíc nemám mnoho pochybností, že po celých těch 700 let spolehlivě působila jedna stará pravda: moc, vysoké postavení a peníze většinou štěstí nepřinášejí. Tak trochu samolibě si troufám říct, že nejeden Habsburk by se mnou jistojistě souhlasil. Každopádně nezávidím.... celý text
Wehrmacht: bilance
2009,
Guido Knopp
Pokud ano, tak jakým způsobem konkrétně se wehrmacht spolupodílel na ukrutném díle, které předvedly Himmlerovy bandy profesionálních hrdlořezů (SS atd.)? Tak zněla moje otázka když jsem zvažoval koupi knihy, a když mi posléze padl zrak na první stránku. Autorova odpověď mne naplnila úžasem i hrůzou: spolupráce BYLA AKTIVNÍ! Co se stalo (v Rusku) s wehrmachtem, že jeho síla přestala být "čistě" vojenská? Že se neomezovala na "prosté dobývání území"? Proč ty strašlivé zločiny? Lze se vůbec dobrat odpovědi? Lze to pochopit? Pochybuji. Vážně pochybuji. Ani propagandou se nedá vysvětlit všechno. Adolf Hitler probudil hned několik obrů; jedním z nich byl wehrmacht. Děkuji Pane Autore Guido Knoppe! Díky za tuto knihu! Otevřela mi oči!... celý text
Kati a popravy v českých dějinách
2013,
Vladimír Liška
Po úvodu do díla, kde nás autor stručně provádí historií katovského řemesla, nás ve třinácti krátkých kapitolách seznamuje s významnými případy, které se zapsaly do dějin hrdelních exekucí. V závěru knihy klade autor kardinální otázku: Trest smrti ano nebo ne? Chci se k tomu vyjádřit v následujícím smyslu: Moje odpověď bude asi znít šalamounsky, nicméně - přestože si myslím, že tento trest není trestem odstrašujícím, a nemá tudíž ve většině případů kýžený preventivní efekt (nehledě na justiční omyly), rád bych některé brutální zločince, jejichž vina je nepochybná, viděl zhoupnout se na šibenici. Ač jsem v podstatě lidumil, vidím to tak, že tradice, jejíž historie u nás sahá od nepaměti až do roku 1990, by se měla udržovat - tedy v našem případě obnovit. Rozhodně jsem ale dalek tomu, abych v problematickém labyrintu otázek po našich vinách (jsme determinovaní, nebo svobodní?) vynášel unáhlené soudy. Jak se tedy věc má? To pravděpodobně zůstane navždy záhadou. Za mimořádně inspirativní jednodechové počteníčko nemohu jinak, než udělit pětihvězdičkové hodnocení.... celý text
Magická místa České republiky
2011,
Vladimír Liška
Napsáno svěžím perem a bystrým duchem. Po tomto exkurzu do hájemství prvotřídních záhad vlastí českých (ač rodilý Moravák) nikterak nelituji, že jsem si k tomuto účelu vybral Vladimíra Lišku. Psát fundovaně a navíc super čtivě, to je něco, čeho se mi naštěstí v jeho podání dostává mírou vrchovatou. Takže ještě jednou - nikdy bych nelitoval času stráveného nad touto kouzelnou knížkou.... celý text
Černobílá cesta - šachové povídky a studie
2014,
Pavel Houser
Jednotlivé povídky mi při četbě nepřišly ani tak bizarní jako spíše zajímavé co do práce s nápady a fantazií; po dočtení každé věty jsem se již těšil na tu následující v předtuše nějaké originální formulace. Zkrátka jsem se s Houserovými povídkami bavil. Ilustrace v této knize jsou jednoduché a půvabné kresby a zastupují zde příjemně vonící koření ochucující povídky. Samostatnou kapitolu tvoří Matoušovy studie. Ale i přesto (nebo právě proto), že k jejich analýze jsem musel použít regulerní šachovou soupravu, lahodily úlohy oku i duchu a pozoruhodně dotvářely pitoreskní náladu povídek. Po dočtení to mám chuť vzít celé od začátku: znovu se vnořit do šachového světa plného šachové romantiky i šachové poezie. Chvála autorům i čtenářům, kteří jsou schopní a ochotní se na šachy podívat očima Pavla Housera a Mario Matouše. Nad hodnocením jsem dlouho neváhal: 5*.... celý text
Holotropní dýchání - Nová cesta k sebeobjevování a léčení
2011,
Stanislav Grof
Kdo zná předchozí autorovo dílo, je jasné, že tato kniha ve skutečnosti nikterak objevná není. Manželé Grofovi se až na několik málo kapitol v podstatě opakují. Přesto mi to stálo za soustředěné přečtení - pro mě je styl obou autorů docela čtivý. Za pionýrskou práci v oblasti dávám 5*.... celý text
Bdělost
2013,
Anthony De Mello
Fascinovaně kloužu zrakem písmenko po písmenku, slovo za slovem, větu za větou, od první do poslední stránky jedním dechem, a... nevěřím svým očím. Tak tedy všechno, co nás učí akademická psychologie jsou jen účelově zkreslené iluze. Člověk netouží po vyléčení, ale po úlevě. To je mimochodem naprosto přesně řečeno. Šťastný/á můžete být teď hned. Stačí si UVĚDOMIT svoje naprogramování. Musíte to pochopit. Stačí se PROBUDIT. To zabere třeba i okamžitě. Pak můžete být nakrásně třeba těžce nemocní, ale nic už neohrozí vaši vyrovnanost a přešťastný nadhled. Úchvatné a zároveň děsivé. Tato kniha je klenot. Avšak já říkám, že pochybný. Myslím, že ve věci osvícení a osvobození si nejsme rovni. A už vůbec nelze Mellovu metodu aplikovat na "nadkritické množství jedinců", abych tak řekl, neboť opak by podle mě znamenal pozvolný rozklad společenských struktur a přechod do natolik revoluční transformace, že mi to hlava nebere. Anebo by se vlastně až zas tak moc nestalo?... celý text
