padola přečtené 227

Bílá Masajka 2004, Corinne Hofmann

My děti ze stanice ZOO 2005, Christiane Vera Felscherinow

Jako zabít ptáčka 2009, Harper Lee

Poznej svůj cíl 2005, Zdeňka Jordánová

Jednoznačně souhlasím s tím, že často v životě sami sebe sabotujeme a něco "nejde" proto, že jsme si sami vytvořili podmínky, aby to nešlo. Stejně tak souhlasím s tím, že nemoc je zpráva našeho těla, že něco není v pořadku, něco není v rovnováze. Po knížce paní Jordánové jsem sáhla v době, kdy jsem ukončila léčbu rakoviny, chtěla jsem vědět, jak jsem si k té nemoci "dopomohla" a co mám dělat, aby se to neopakovalo. Celá řada podnětů je zajímavá, ale celkově mi kniha přišla na jednu stranu příliš fatalistická - vše, co se nám v životě odehrává, pochází z našich myšlenek, náhoda ve světe paní Jordánové nemá místo. A zároveň nabízející až pohádková, zázračná řešení - chlapec má alergii na kočky a když si uvědomí, kde je v životě nespokojený, alergická reakce se nedostaví, dceru bolí v krku a když řekne mámě, že se bojí písemky, bolest přejde, paní, co chodí o berlích, se uzdraví tehdy, když navštíví místo, kam se vždy přála podívat. .... To jsou opravdu příběhy spíš k pousmání než k inspiraci. A zásadně nesouhlasím s tvrzením, že učitel musí dovednost nejprve sám skvěle ovládat, aby ji mohl učit ostatní. Napadá mě v této souvislosti Sir Alex Ferguson, který dovedl tým Manchester United na vrchol slávy, i když sám jako fotbalista za moc nestál. Knížku vnímám i jako součást životní cesty autorky. Možná už sama vidí dnes některé věci jinak, než v roce 2005, kdy knihu napsala. Celkově za tři hvězdičky.... celý text

Spratek: Příběh dítěte, které nikdo nemiloval 2008, Torey L. Hayden (p)

Silný, emocionální příběh. Klobouk dolů před učitelkou, že Sheilu zvládla. Na konci mi bylo hrozně líto, že se Sheila vrací do normální školy a ztrácí to podpůrné prostředí speciální třídy. Taky by mně zajímalo, co se s ní stalo. Dnes už to musí být žena středního věku.... celý text

Červený a černý 2009, Stendhal (p)

Teda, ta francouzská šlechta se musela strašlivě nudit! Na druhou stranu škoda, že toto umění svádění (téměř tak propracované a prožité jako umění válečné) prakticky odumřelo. Čekala jsem jasnější propojení k Napoleonovi a napoleonské době - ale možná jenom špatně čtu mezi řádky.... celý text

Musela jsem zemřít 2013, Anita Moorjani

Četla jsem v době, kdy jsem se sama léčila s rakovinou, a knížka mi dodala ohromnou motivaci a chuť do života. Čímž neříkám, že bych odmítla léčbu a ani bych to nikomu nedoporučovala. Naopak respekt k vlastnímu tělu a vlastní existenci, stejně tak jako důraz na kvalitu života, ne na jeho délku, jsou myšlenky, které jsem si odnesla a zůstávají se mnou i teď.... celý text

Všetci by sme mali byť feminist(k)ami 2017, Chimamanda Ngozi Adichie

Vzpoura oceánů 2006, Frank Schätzing

Poslouchám jako audioknihu. Dost mě to baví a dost se i dozvídám o životě v oceánu i moderní těžbě ropy. Dvě hvězdy dolů za naprosto příšerný překlad. Cožpak už ani překladatelé neumějí česky?! "Whale watchers" jsou nejspíše turisté, co jeli pozorovat velryby, "autopsie" bude asi pitva, "mohl ochutnat pravou east coast kitchen" - u toho jsem málem spadla ze židle - pravděpodobně myšleno cuisine, či tradiční kuchyni z východního pobřeží (Kanady) (kousky sporáku doufám nikdo neochutnával), "toto je totální blowout" má být, odhaduji, podmořský výbuch, co jsou "drajftery" jsem nepochopila, nejspíš asi "drifters" čili plováky .... no prostě ... čiré zoufalství ... beggars belief bych možná měla napsat.... celý text

Bylo nás pět 1979, Karel Poláček

Četla jsem v dětství jako povinnou četbu a tehdy mě opravdu nebavila. Teď se mi dostala do ruky (resp. do ucha) v pozdějším věku, kdy mám zkušenosti s malými dětmi - a naprosto jsem se do ní zamilovala. Geniální počin. Krásný popis světa očima dítěte, který se snaží chovat a mluvit jako dospělák. Hlášky, že jsem se smála nahlas. Hodně mi to připomnělo mluvu mého dědy. Jazyk luxusní. Jsem překvapená, kolik čtenářů nerozumnělo slovům. Dnešní mladí lidé často místo češtiny mluví takovou spatlanou čecho-angličtinou, že člověk neví, jestli se má smát nebo mu má být za ty děti trapně - ale že je to až tak zlé, to bych nečekala. Poslouchala jsem zpracování Českého rozhlasu, kouzelně načteno Davidem Novotným.... celý text

Management svlečený do naha 2008, Jo Owen

Vtipná knížka pro všechny, co někdy řídili lidi nebo firmy nebo projekty ... nebo prostě cokoli. Určitě se v tom najdete a s mnohým budete nadšeně souhlasit. Pro nového manažera je to ale celkem nepřehledná sbírka anekdot z autorova profesního života. PS - Osobně si myslím, že manažeři by měli chodit na manažerské kursy. Praxi nenahradí, ale to ani není jejich cílem. Jak se říká - teorie bez praxe je jalová, ale praxe bez teorie je slepá.... celý text

Žítkovské bohyně 2012, Kateřina Tučková

Silný příběh. Přepisy dokumentů mi připadaly jako velice dobrý nápad, krásně to vykreslovalo atmosféru a ducha doby. Překvapilo mě ovšem, že autorka použila jména skutečných bohyň - Surmena, Fuchsena ... Šlo o jejich skutečný příběh?... celý text

Ocelový polibek 2016, Jeffery Deaver

Námět mě oslovil, taky mi ta šmírovací ekonomika, ve které dnes žijeme, dost leze na nervy. Ale .. strááášně se to táhne. Je tam spousta odboček, dějových linií jak v brazilské telenovele .. Nedočetla jsem.... celý text

Šikmý kostel 2020, Karin Lednická

Sugestivní vyprávění. Postavy jsou ale dost povrchně popsané, téměř všichni lidé jsou určováni okolnostmi, nemají vlastní povahu, názor. Příběh jako takový je velmi depresívní. Nejvíce mě bolelo, že rodiče nedopřejí lepší život svým dětem - protože 'Bůh to tak chtěl' nebo 'aby nezpychly'. „Berme to zkrátka tak, že obyčejný člověk vždycky bude tíhnout k hýčkání křivd, které se mu staly."... celý text

Sběratel kostí 1998, Jeffery Deaver

Napínavá detektivka, poslouchala jsem jako audioknihu, je to výborně namluveno. Jenom ten konec je takový divný.

Zmizelá 2013, Gillian Flynn

Luxusně vykreslené uvažování sociopata! Konec typický, nepřekvapivý. Jednu hvězdu dolů za zoufale rozvláčný začátek.

Nasterea 2021, Petra Stehlíková

Naslouchače i Faju jsem si moc užila, ale tohle je hrozně překombinované. Těšila jsem se, že se podíváme za reteu a dozvíme se, jaké bytosti se můžou vyvinout v místě, kde biologická hmota nepřežije - a namísto toho tu máme tajná podzemní města, kde žiji lidé (jak?) a záhadnou řeku, a tajemství a zase tajemství a ještě jedno ... člověk si chvilkama připadá jak v konspirační teorii. Na scénu nastupují "vyvolení", co zachraní svět a příběh se zplošťuje. Takže bohužel jenom dvě hvězdičky. Jednu za to, je "vyvolená" je i dívka.... celý text

Naslouchač 2016, Petra Stehlíková

Příběh na pomezí sci-fi a hororu. Pěkně to ubíhá. Narozdíl od jiných komentátrů se mi líbil i začátek, věci je dobré vidět v souvislostech. :) Sci-fi jsem nečetla snad třicet let, horory nečtu prakticky vůbec, ale tento příběh mě uchvátil. Pět hvězd za to, že paní Stehlíková dokázala napsat sci-fi příběh, který není o tom, jak spolu znepřátelené rody bojují o moc a situaci zachraňuje někdo "vyvolený". Takových příběhů není mnoho. Poslouchala jsem audioknihu. Velmi příjemné.... celý text

Falešný tolar / Tichý jazyk / Boskovická svodnice 2007, Vlastimil Vondruška

Moje druhá kniha od pana Vondrušky - a zatím upřímně nechápu proč je pan Vondruška tak oblíbený autor. Příběhy jsou schematické, řekla bych až primitivní. Není v nich žádná skutečná zápletka. Vše se děje tak, jak si přejí hlavní hrdinové. Historické pozadí je zcela zbytečné, příběh by se úplně stejně mohl odehrávat v českém paneláku. Hrozně mě popuzoval ten povýšený styl. Bakalář Petr všechno zná, všemu rozumí a všude byl dvakrát. Chyby ostatních shovívavě odpouští, ačkoli sám v sobě nemá kouska pokory. Všechny mladé a krásné ženy po něm touží, on je konzumuje jako spotřební zboží. No prostě hrůza. Víc než dvě hvězdy dát nemůžu.... celý text

Bratři Karamazovi 2004, Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Tento Dostojevského román je pro mě literární ekvivalent obrazů Hieronyma Bosche. Tolik šílenství a hysterie na jednom místě ... a člověka to vtáhne a nepustí. Je to dlouhé, ano, ale ono to ani nemůže být kratší. Tolik emocí nedovoluje přímočaré dialogy a svižný děj. I když se nakonec nic nevyřeší, nedomluví, neuzavře.... celý text