Po přečtení prvních povídek jsem si říkala, že mi autor stylově připomíná Stephena Kinga. Pak jsem zjistila, že je to jeho syn:-) Jo jo, jablko nepadá daleko od stromu. Knihu jsem zhltla takřka na jeden zátah a moc mě potěšila. Všechny povídky nejsou hororové, některé jsou vlastně "jenom" docela smutné. Asi nejvíc se mi líbila Dobrovolná internace, i když mi celkem brzy bylo jasné, co se stane (a nepochybuji, že autor ani nemínil napsat překvapivé rozuzlení). Některé povídky mi přišly slabší, ale celkově podle mne silný nadprůměr.... celý text