Paulus.1987
přečtené 439
Kmotr
2005,
Mario Puzo
Co víc napsat ke knize, která je na Databázi knih umístěna v žebříčku nejlepších knih a jejíž filmové zpracování bývá všeobecně považováno za jeden z nejlepších filmů všech dob? Kmotra jsem četl zhruba před dvaceti lety a i nyní mi dokázal vrátit chuť ke čtení. Promyšlený, napínavý a čtivý příběh s dobře vykreslenými postavami, který čtenáře nutí obracet stránku za stránkou. Co chtít víc? Sice jsem při četbě před sebou viděl herce z filmového zpracování, ale nijak zvlášť mi to nevadilo. Jak už to tak bývá, kniha na rozdíl od filmu více rozvíjí osudy vedlejších postav, takže je děj košatější, ale ne na úkor čtivosti. Znamenité dílo, které ani sám autor již nepřekonal.... celý text
Začínat od nuly
2014,
Johnny Allen Hendrix
Lepší životopis si Jimi Hendrix nemohl přát. Na začátku se setkáváme s mladíkem, který hudbu považuje spíše jako prostředek k obživě, a na konci tu máme skutečného umělce toužícího po dalších směrech a nových obzorech. Konec knihy mluví za vše: „Lidi jsou do smrti zvláštním způsobem zamilovaní. Musíš nejdřív natáhnout bačkory, aby jim došlo, žes snad trochu za něco stál. Teprve po smrti jsi ten správnej pašák. Takže, lidičky, až jednou umřu, pouštějte si prostě dál moje desky…“... celý text
Heroinové deníky
2011,
Nikki Sixx (p)
Nejsem zarytým fanouškem Mötley Crüe, ale některá jejich alba si občas rád poslechnu a samotného Nikkiho Sixxe považuju za inteligentního a sečtělého člověka, dalo by se říci až renesanční osobnost - hudebník, spisovatel, fotograf, rádiový moderátor... a mimo jiné i vyléčený feťák, který utekl hrobníkovi z lopaty... a to doslova. Sixx ve své knize popisuje nejen své drogové eskapády, ale rovněž zde vysvětluje své sklony k sebedestruktivnímu životu, které mají počátky v jeho dětství. Čtenář se dostane do mysli zfetované trosky, kterou ve stavech rauše pronásledují halucinace a která nezná hranice sebepoškozování, když je nucena si kvůli rozpíchaným pažím dávat dávku do krku nebo přirození. Vše je popsáno bez příkras a dojem z knihy skvěle umocňuje její zajímavé grafické zpracování. Víc než všechny kladné recenze o knize nejvíc vypovídá to, že pomohla spoustě lidí překonat jejich vlastní závislost. A o tom to je.... celý text
Jmenuju se Ozzy
2011,
Ozzy Osbourne
Bez obalu se přiznávám, že mám Ozzyho rád a že u žádné jiné knihy jsem se tolik nenasmál jako u jeho (auto)biografie. V knize se dočtete o všem - proč se Ozzy naučil šaškovat, o neúspěšných (a velmi komických) pokusech o zlodějskou dráhu, o vězení, práci ve fabrice a na jatkách, o zformování Black Sabbath a vztazích s ostatními členy, o přátelství s fenomenálním kytaristou Randym Rhoadsem, o průběhu sólové kariéry a rovněž také o skandálech, výstřelcích a životních eskapádách. Z toho všeho vám ve výsledku vyjde především jedno - že Ozzy není jen legenda nesmrtelně zapsaná do dějin rockové hudby, ale také v jádru hodný chlap, který celý život bojuje se svými démony a který ničeho nelituje. Knihu doporučuji všem bez ohledu na to, jestli mají Ozzyho rádi nebo ho předpojatě považují jen za vypatlanou blekotající fetku.... celý text
2001: Vesmírná odysea
1997,
Arthur Charles Clarke
S Vesmírnou odyseou jsem měl dlouhou dobu problém. Román jsem poprvé četl během středoškolských studií a i když se mi kniha jako taková líbila, samotný závěr a celkovou pointu románu jsem tehdy nepochopil. Tu mi příliš neosvětlila ani slavná filmová verze, při jejímž druhém zhlédnutí se mi dokonce podařilo usnout (fanouškům filmu se tímto omlouvám). Po letech jsem se tedy rozhodl, že dám druhou šanci i románové předloze. Stejně jako tehdy se mi i nyní kniha četla velmi dobře, technické pasáže a poetické popisy fantaskních výjevů však bylo nutné číst pomalu a pozorně. Z románu samotného na mě dýchala především rozlehlost a osamělost vesmíru, což byl jistě autorův záměr, který se mu podařil výtečně. I ze závěru knihy mám nyní mnohem lepší pocit než tehdy. Troufám si říct, že jsem jej konečně pochopil, a uznávám, že musel zůstat svým způsobem otevřený... Velmi příjemně mě také překvapil autorův zajímavý epilog z roku 1982, v němž popisuje vliv knihy i filmu na reálné vesmírné výpravy a výzkumy (např. Apollo 8 a 13). Můj celkový dojem z knihy je mnohem lepší než před lety, nejspíš jsem do ní z čtenářského hlediska dospěl. Román se bezpochyby právem řadí do zlatého fondu světové sci-fi.... celý text
Ivanhoe
1969,
Walter Scott
Každý čtenář má občas potřebu sáhnout po nějaké odpočinkové, méně náročné knize. Já jsem ve svých 30 letech sáhl po Ivanhoeovi, kterého jsem naposledy četl na střední škole. Z pohledu čtenáře 21. století by se dala knize vytknout spousta věcí, které uvedli někteří čtenáři - určitá naivita, nelogičnosti - např. že hlavního hrdinu v převleku poutníka na začátku příběhu nepozná ani vlastní otec, ani jeho milá, atd. atd. Já jsem bral v potaz to, že čtu historicko-dobrodružný román, který byl napsán v 19. století, a knihu si užil. Užíval jsem si příběh, nádhernou češtinu překladu pana Krause, krásné černobílé ilustrace, zažloutlé stránky, které knize dodávaly punc starobylosti. Zkrátka a jednoduše, tahle je kniha je buď pro staromilce, nebo pro pamětníky dob, kdy mladý čaroděj s kulatými brýlemi v literatuře pro mládež dosud neexistoval.... celý text
Dvacet tisíc mil pod mořem
1987,
Jules Verne
Moje nejoblíbenější verneovka. Samotná postava kapitána Nema mě fascinuje dodnes - tajemný, vzdělaný člověk, kterému lidstvo ublížilo natolik, že se uchýlil do mořských hlubin, kde neplatí zákony společnosti, vše má svůj klid, řád a krásu. Nikdy jsem nesouhlasil s vykreslováním kapitána Nema jako záporné postavy (pro úplnost doporučuji dále přečíst minimálně Tajuplný ostrov, kde je vše vysvětleno). Dětem bych rovněž velmi doporučil audio zpracování s Radoslavem Brzobohatým a Luďkem Munzarem, nádherný poslech.... celý text