pepa3rd přečtené 29

Až bude smrt mou paní 2017, Jan Bauer

Po vcelku zdařile uzavřeném předchozím dílu doslova jen takové "vzkříšení z mrtvých", které anuluje předchozí konec. Tady už ani ta kostra není příliš zajímavá a pokud nechcete jen vypnout mozek a mít za sebou skutečně celou sérii, tak je to skoro zbytečné číst.... celý text

Císař táhne do války 2015, Jan Bauer

První půlka románu je čtivá a vcelku drží pohoromadě, závěr je ale jak z nějaké levné frašky, kdy autor očividně nevěděl, jak celou sérii zakončit (asi ještě netušil, že napíše osmý díl), což dost to ubírá na uvěřitelnosti a sráží tento díl ještě o něco níže. Vlastně poslední díly čtu už spíš z povinnosti, abych tu sérii dočetl do konce. Autor neumí příliš budovat napětí a pracovat s emocemi, natož poutavě vyprávět. Ačkoliv kostra příběhu není většinou zlá, tak podání míle pokulhává za jinými autory "historické" dobrodružné literatury. I Vondružkovy jednohubky (Oldřich z Chlumu nebo Královksá komora) spadající do stejného žánru jsou proti tomu většinou velmi čtivé, nemluvě o autorech jako je František Niedl (a jeho série Hinek Tas z Boru, Platnéř, Rytíři z Vřesova) nebo dokonce o Červenákovi a jeho historických detektivkách ze série Barbarič a Stein z poslední doby, které dokáží doslova přimrazit čtenáře k řádkům knihy.... celý text

Svatý grál 2015, Jan Bauer

Z počátku dosti nelogické (co do chování hlavních postav) vyslání Pavla na cestu za svatým grálem se pomalu změnilo na docela zábavnou hříčku o strastiplném putování, kde k cíli dominikáka dostanou spíš neuvěřitelných náhody, než jeho zdatnost v luštění indicií. Na závěr jsem měl už ale pocit, že Pavla pomalu začíná postihovat stařecká demence. Vyprávění opět zkratkovité, připomíná spíš popis událostí nezůčastněnou osobou, než aby do nich dokázal čtenáře vtáhnout. Prostřední část se mi ale vlastně docela líbila. 60 %... celý text

Pád císařova zetě 2014, Jan Bauer

Opět skvělý námět, nápad, příběh, jen autor prostě neumí (a nebo v této sérii nechce) budovat napětí a atmosféru, natož popisovat uvěřitelné chování lidí. Připadám si, jako by mi někdo vyprávěl právě rozečtený skvělý román. Někdo tu popisoval faktické nesrovnalosti rok sem, rok tam. To mi opravdu nevadí, nemluvě o tom, že wikipedia v té době ještě nebyla a dnes na ni může psát kdokoliv a čerpat zdroje odkudkoliv :). Jen chci říci, že o 14. století máme informace kusé a podané vždy perem autora, který měl na věci svůj názor, mnohdy ovlivněný mecenášem pro kterého pracoval. Skutečná pravda může být jinde a právě tyhle spekulace, pokud jsou chytře vymyšlené a zapadají do dobového kontextu, mě na podobných románech baví nejvíce. Zde je skvělý nápad, ale bohužel horší zpracování. 60 %... celý text

K výšinám císařského trůnu 2014, Jan Bauer

Každý díl se zlepšuje (nebo jsem si už zvykl), ale stále je to spíše velmi napínavé vyprávění před spaním, než plnohodnotný román, což je obrovská škoda. Stálo by za to rozvinout charaktery a rozpracovat detaily. Určitě ale budu číst dál. 70 %... celý text

Smrt na jazyku 2013, Jan Bauer

Stále mám pocit, že autor jen vypráví příběh, který někde četl. Fakt bych si tu původní knížku chtěl přečíst, ale bohužel není k sehnání a tak mi musí stačit tahle zkrácená převyprávěná verze. 60 %... celý text

Arcibiskupův noční host 2013, Jan Bauer

Určitě lepší jak první díl. Rozjíždí se víc akce, která se neomezuje jen na prostý výčet skutků, ale má i dramatickou a lidskou složku. No, aspoň někdy :). Chování postav mi ale přijde stále zjednodušené a místy hodně nevěrohodné Asi jsem prostě zmlsaný jinymi autory. Závěr opět příliš uspechaný. Přesto ale čtivé a v jádru to má i dobrý nápad. 65 %... celý text

Král zvedá meč 2012, Jan Bauer

Myšlenka určitě dobrá, jen mám pocit, jako by mi dědeček vyprávěl z patra vymyšlený příběh na dobrou noc a už to chtěl mít za sebou. Celé je to hrozně zkratkovité, postavám chybí uvedení do děje, často jednají bez emocí a navíc podivně nebo spíš hloupě. Člověk si k nim tak jen těžko buduje nějaký vztah. Navíc autor doslova přeskakuje "historicky nezajímavé" roky, kde by se přitom mohla víc prosadit jeho fantazie, když by nebyl tolik svázaný známou historickou skutečností. Jako rešerše k historické sáze by to bylo super, ale jako samostatná kniha bohužel chudé. Uvidím další, lépe hodnocené díly, zde jen 50 % Porovnávám třeba s Rytíři z Vřesova, nebo Hynkem Tasem z Boru.... celý text

Pomsta bílého jednorožce 2020, Vlastimil Vondruška

Další detektivní jednohubka s oblíbenými hlavními hrdiny, ve které jsem si tentokrát dokonce téměř celou dobu dokázal udržet přehled o tom, kdo je kdo :). Jen je to poslední dobou trošku stále o tom samém. Nevím, zda je to dobře nebo špatně, ale docela by se mi líbil trochu delší a hlavně epičtější příběh, který by si víc pohrál se známou českou historií. 85 %... celý text

Říše popela 2020, Anthony Ryan

Tahle trilogie mě nakonec doslova nadchla a nadšení trvá i po přečtení závěrečného dílu. Nestává se často, aby si takto rozvětvený příběh v rámci celé série udržel konzistenci, neztrácel se v záplavě postav a hlavně dokázal uspokojivě uzavřít osudy všech hlavních i vedlejších hrdinů, aniž by vyvstalo více otázek, než dostanem odpovědí. Prostě finále jak má být, bez levné snahy šokovat, s uvěřitelným vývojem, kdy příbeh graduje tak, že člověk jen těžko hledá místa, kde může přestat číst. Za mě, a platí to pro celou sérii, 100 %... celý text

Zlodějská přísaha 2020, Mary E. Pearson

Sice stále lehce naivní, ale přesto uvěřitelný příběh, který má spád a to ve světě který drží pohromadě. Autorka se nesnaží vše za každou cenu vysvětlovat a nechává prostor i pro fantasii. Opravdu mě bavilo odhalovat tajemství a pravidla a určitě si jednou přečtu i druhou sérií ze stejného universa. Kdo očekává drsnou dospělou fantasy, asi by mohl být zklamán, ale já si čtení, narodíl od stejně zaměřeného Skleněného trůnu, příjemně užil. Na YA příjemné překvapení, 90 %... celý text

Zlodějský tanec 2019, Mary E. Pearson

Ačkoliv se jedná o román pro mládež, tak v něm vlastně, až na pár naivních či výchovných pasáží, není nic, co by nějak zvlášť vadilo dospělému čtenáři. V postapokalyptickém světě, který se vývojově nachází na úrovni našeho středověku, je hlavní hrdinkou sotva odrostlá sedmnáctiletá Kazi, která si za svůj krátký život prošla doslova peklem. Od svých šesti žila sama na okraji společnosti a živila se jak dokázala nejlépe. Přes drobné krádeže jídla, aby přežila fyzicky, až po naprosto absurdní krádeže, jen proto aby si dokázala, že i ona, bezvýznamná, se dokáže bránit krutostem tohoto světa. Jak se z ní v 17 letech stala elitní gardistka králonvy není uplně jasné, ale aktuálně plní poslání za odhalením válečného zločince, které se ovšem zvrtne a do cesty se ji připlete dvacetiletý kluk z opačné strany "barikády" i odlišného společenského postavení. Náhoda je donutí spolupracovat, aspoň do té doby, než je okolnosti vrátí zpět do jejich původních rolí. Jak to ale v takovém románu pro náctileté bývá, společně prožité chvíle nezůstaly bez romantických pasáží. Roztáčí se napínavý kolotoč, hra na kočku a myš vyprávěná z pohledu obou hlavních hrdinů. Ačkoliv je vyprávění místy dost naivní, příběh je přesto uvěřitelný a ve své podstatě dává smysl. Z Kazi není v 17 letech superhdinka a její schopnosti jsou vytvětlitelné její minolostí. V porovnání se Skleněným trůnem, kde bylo vše neskutečně přehnané, špatně promyšlené a půlku postav, včetně hlavní hrdinky, jste měli chuť zabít protože se chovali naprosto stupidně, je tohle úplně jiné kafe. Příběh končí částečně uzavřeně a současně ponechává dostatek prostoru pro pokračování, které navazuje přesně tam, kde tato kniha končí. Za mě příjemné oddychové čtení. 90 %... celý text

Návrat Temudžajů 2020, John Flanagan

Po Kaldeře, která byla trochu zklamáním, opět napínavý příběh Volavek, který jsem přečetl jedním dechem. Jen mě trochu mrzí, že to jsou takové jednohubky. Uvítal bych schema prvních dílů, které vyprávěly rozsáhlý příběh na pokračování. 90 %... celý text

Já, rytíř 2020, František Niedl

Musím se přiznat, že tento díl jsem nečekal. V tom předešlém se vše tak hezky uzavřelo a já byl na jednu stranu rád za dobrý konec, ale na druhou stranu mě mrzelo, že příbeh končí tak brzy po nástupu Lucemburků na český trůn. Naštěstí se tak nestalo a je tu pokračování, které si udržuje vysokou úroveň předešlých dílů, čte se opět jednám dechem a v napínavé románové podobě (s lehkou rezervou) přibližuje naší historii. 90 %... celý text

Legie plamenů 2019, Anthony Ryan

Zatímco u prvního dílu se mé očekávání naprosto minulo s realitou, tak zde jsem už věděl do čeho jdu a od první kapitoly jsem si to neskutečně užíval. Zůstává zachováno vyprávění z pohledu všech tří hlavních postav a k nim přibude Sirius, díky kterému se podíváme na tento fascinující svět zcela nečekanýma očima. I když jsem měl pocit, že mě jeho příběh bude zbytečně odvádět od hlavních postav, nakonec jsem i tyhle kapitoly četl jedním dechem a vlastně jsem si ho svým způsobem oblíbil. Ač čtu téměř výhradně klasické fantasy a historické romány, tenhle mix žánrů má prostě své osobité kouzlo, spád a především gradaci, kdy se na konci každé kapitoly nemůžu dočkat až bude příběh za pár stránek opět pokračovat. Chápu lidi, kteří po přečtení Stínu Krkavce očekávali něco jiného, patřil jsem mezi ně i já, ale je potřeba se neuzavřít a dát tomuhle románu šanci, i když je potřeba se naladit na trochu jinou vlnu a přijmout třeba i sci-fi prvky, které jsou ovšem do světa zapracovány velmi citlivě a uvěřitelně. Co do kvality je tahle série s tou první minimálně srovnatelná a to hodnocení tady vlastně moc nechápu. Já hodnotím, a to bez sebemenších pochybností, 100 %. PS: Ohledně hodnocení. Nedávno jsem dočetl sérii Skleněný trůn (fakt celou) s hodnocením všech dílů přes 90 %. Zkuste první díl a po něm musí tahle kniha připadat jako adept na Pulitzerovu cenu uplně každému :) PS2: Kniha končí v nejlepším, vědět to, tak se čtením série počkám do června na poslední díl :)... celý text

Oheň probuzení 2018, Anthony Ryan

Tahle nová série se zdá trochu jiná (od Stínu krkavce), především dobou, do které je situována. Z počátku jsem z té změny prostředí ze středověkého fantasy do století páry neměl dvakrát radost, ale už po prvních pár kapitolách, kdy se mi začal poodhalovat obraz nového živoucího světa, jsem se začetl a doslova hltal každé slovo, jen abych poodhalil další střípek této nezvyklé ale úžasné a především tajemné kombinace steampunku, fantasy a sci-fi. V podstatě jsem tak neměl už po pár kapitolách problém přistoupit na pravidla světa ve kterém ještě jezdí na koních, neznají elektřinu, ale lodě pohání parní stroje a dobrodruzi mají na zádech připevněnu karabinu a u pasu kolt. A dohoto obrazu počátku osmnáctého století je zasazen tajemný kontinent, kde v nekonečných oceánech, v neprostupných džunglích i dalekých horách přebývají draggové, né nepodobní drakům chrlícím oheň, kteří jsou zdrojem té nejcenější komodity tamního světa, jejich krve. A tak se lidí už dvě staletí vydávají do džunglí tohoto světadílu, aby draggy lovili a záskali tak krev, která se používá jak k pohonu parních lodí, tak k posílení několika málo jedinců, které krev nezabije, ale na okamžik dokáže posílit jejich dovednosti. Jsou tu tři hlavní hrdinové a upřímně jsem si je všechny oblíbil stejnou měrou a kdykoliv skončila kapitola jednoho z nich, a vždy velmi napínavě, v duchu jsem asi tak vteřinu nadával, že teď musím číst příběh někoho jiného, což mě okamžitě po pár slovech přešlo, protože pokračovalo vyprávění jiné postavy přesně tam, kde v předminulé kapitole skončilo stejně napínavě :). Tahle série mě opravdu chytla. Zatím jse v půlce druhého a jsem napnutý jak struna a i má očekávání jsou někde hoooodně vysoko. Rozhodně skvělá kniha a jen doufám, že v dalších dílech nezklame. Zasloužených 100 %... celý text

Právo první noci 2019, Vlastimil Vondruška

Klasická jednohubka se všemi oblíbenými hrdiny, která je tentorktát jen o něco zamotanější. Přesto se čte plynule, nenudí a skončí dřív, než by si člověk přál. Zůstane pár nevyjasněných linií, které by si zasloužily pár stránek navíc, ale od čeho máme fantazii :). Spíš trochu pochybuji o uplatnění zmíněného práva první noci v katolickém středověku, které je spíš výmyslem pozdější doby, ale na druhou stranu, v čase Otakara II si pán mohl dělat se svými poddanými co se mu chtělo i bez nějakého práva. Každopádně příjemná detektivka, kterou trochu sráží uspěchaný konec. 85 %... celý text

Mstitel z Jenštejna 2019, Vlastimil Vondruška

Opět super jednohubka, kdy jsem ve čtení pokračoval i dlouho po té, co jsem si četl v autobuse cestou z práce. Děj se vrací před události některých již vydaných knih, na což jsem už u autora zvyklý a vlastně je docela zábavné si je časově zařazovat. Detektivní příběh na pozadí historické Prahy je uvěřitelný, stejně jako vyšetřování zločinu, kde se tentokrát zapojují všichni pomocníci pána z Dobronína, každý svým specifickým způsobem. Poslední dobou dávám téhle sérii přednost před Oldřichem a trochu doufám, že se ještě znovu podíváme do mladších let Jiřího Adama. 90 %... celý text

Les přízraků 2019, Juraj Červenák

Téhle knize se dá vytknout snad jen jediná věc a tou jé délka a to ještě jen formou smutného povzdechu, protože po těch 270 stranách napínavého čtení musíme zase víc jak rok čekat na pokračování. Téhle knize absolutně nic nechybí a každou stranu naplní do posledního písmenka napínavým příběhem, který dává smysl, má logický a uvěřitelný vývoj a k tomu sympatické postavy. Dokonce ani Barbarič mi nijak zvlášť nechybí, protože ho dokáže více než jen nahradit Jaroš, který tu po boku Kapitána dostává dostatek prostoru jako jedna z hlavních postav příbehu. Přitom všechno začíná jednou banální krádeží prasete, která spustí celé soukolí událostí, které nás provede jak osobním životem Steina, tak historickým Trutnovem a Podkrkonoším. Za mě čtení, kde jsem se ani minutu nenudil. 100 %... celý text

Dobrá znamení 1997, Terry Pratchett

Určitě hodně zajímavý námět, ale tak nějak jsem čekal, že budu slzet smíchy stejně jako u Zeměplochy. Místo toho jsem se spíš jen sem tam pousmál a asi dvakrát opravdu zasmál. Příběh je super, nicméně je potřeba se naladit na tu správnou bláznivou až trochu bizardní vlnu, což mi u reálné Anglie šlo trochu hůře. Bohužel spousta vtípků spočívá v odkazech ta tamní kulturu, takže našinci nic neřeknou, ačkoliv krom poznámek autora jsou zde i výborně vysvětlivky překladatele. I přes to jsem téměř nezažil pocit, že zrovna teď nemůžu se čtením přestat, protože musím vědět, jak to bude dál a klidně jsem si dal vánoční pauzu. Postupně si ale člověk zvykne a nakonec jsem si závěr i pěkně užil, rozhodně dost na to, aby mi to bylo líto a tak jsem se aspoň zakoukal do stejnohmeného seriálu, který, ač to bývá většinou přesně naopak, zpracovává a rozvíjí některá témata daleko víc do hloubky a přidává vtípky, které v knize nebyly (na scénáři pracoval sám autor, tedy Gaiman, Pratchett bohužel během příprav zemřel). Každopádně, za ten gzávěr se přikláním spíše ke čtyřem hvězdám, takže slušných 70 %... celý text