Legie plamenů přehled
Anthony Ryan
Draconis Memoria série
< 2. díl >
Claydon Torcreek přežil cestu džunglí plné draggů, střet s nepřátelskými klany i mrazivý dotyk zrady - jeho potíže ovšem teprve začínají. Bájný bílý dragg - všeobecně považovaný za pouhý mýtus - se totiž probouzí z dlouhého spánku a přemáhá ho palčivá touha sežehnout na popel celý lidský svět. Jedno město už děsivým draggovým kohortám za oběť padlo. A další budou následovat, pokud se Clayovi nepodaří odhalit dávné tajemství, dosud ukryté pod jižním ledem. Clay musí opět čelit nepředstavitelným nebezpečím a tentokrát na bedrech nenese pouze břímě naděje svého vlastního lidu, nýbrž i osudu celého světa.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2019 , HostOriginální název:
The Legion of Flame, 2017
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Legie plamenů. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (46)
Druhý díl Draconis Memoria vůbec nepřekvapil. Asi ani moc nezklamal, ale podle mého to byl trochu slabší zážitek, než první díl. Podobně jako v předchozí knize sledujeme několik dějových linií, které se tady prakticky neprotínají.
Pořád platí, že draci a magie založená na jejich krvi je super. Stejně tak mě pořád baví fantasy, které není z typicky středověkého prostředí. Některé postavy se tady skvěle formují a byly pro mě stále oblíbenější , jiné zůstávají do počtu. Velmi mě bavila dějová linka v Korvantinském impériu, ta má prakticky vše od badass protagonisty až po epický rozsah. Slušný je i pohled ze strany Legie plamenů.
Bohužel se najdou i takové postavy, které mi nesedí. Ne svým charakterem, ale spíše tím, že reprezentují směr, kterým se Clayova dějová linka ubírala a který se mi nelíbil. Jednak je tam spousta velmi divné vaty související s historií světa. Druhak útoky draggů, ač v podstatě dobře napsané jsou příliš časté a repetitivní. Spousta situací je extrémně nerealisticky poplatných aktuálním potřebám děje.
Celkově s odřenýma ušima pořád 4/5, ale jde o silně typický prostřední díl, kde je sice spousta menších dějových posunů, ale žádného velkého rozuzlení nebo dramatického progresu hlavního rámce se nedočkáme. Jsem zvědavý na závěrečný díl, pokud ho Ryan dokázal udržet při zemi a slušně propojit linky, potenciál je velký.
I tento díl byl fajn, ale kdyby byla kniha trošku kratší tak bych byla spokojenější.
Brzy se pustím do závěrečného dílu.
Související novinky (1)
Knižní novinky (35. týden)
25.08.2019
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Legie plamenů v seznamech
v Právě čtených | 18x |
v Přečtených | 394x |
ve Čtenářské výzvě | 24x |
v Doporučených | 15x |
v Knihotéce | 284x |
v Chystám se číst | 165x |
v Chci si koupit | 67x |
v dalších seznamech | 2x |
Autorovy další knížky
2014 | Píseň krve |
2018 | Oheň probuzení |
2016 | Královna ohně |
2015 | Pán věže |
2020 | Volání vlka |
Jsem rád, že se dají přidávat půlhvězdy, protože mám z druhé časti trilogie vesměs lepší pocit, ale jen kapku. Nutno říci, že z jiných důvodů.
Legie Plamenů je kvalitní fantasy, ale trpí klasickým syndromem "druhé knihy trilogie". Nic moc není představeno a nějaké to epické finále teprve dostává první rysy tváře. Nemyslím si, že kniha potřebovala mít 630 stran.
Co do děje, dá se říct, že se zde naše hlavní postavy vydávají na dva středně důležité side questy. Lizanne stráví většinu času v konkurenční říši, kterou známe z minulé knihy a to nám přináší nutné budování světa, které tak moc chybělo první knize. Clay se zase žene za určitou vizí, kterou prozkoumá v dosti zvláštní krajině, to nám zase poskytne lehké vysvětlení a původ jakéhosi konfliktu, na kterém stojí celá trilogie. Některé kapitoly těchto postav umí být zdlouhavé, ale vesměs jsem si to užil.
Co je ale úplně zbytečné je Hilemorovo POV, které tuto knihu nijak neobohatilo. V první knize jsem v jeho kapitolách viděl velký potenciál, ale v Legii Plamenů nemá kapitán prakticky co na práci. Máme tu i nové POV Siruse, které přináší pohled tzv. "za oponu", za což jsem rád. Připomíná mi to Marshovy kapitoly v poslední knize Mistborn trilogie. Narazil jsem tam ale na otázky, které si nemyslím, že budou zodpovězeny, jako "Proč by zrovna Siruse dával někdo do čela armády?" nebo "Jak vlastně funguje tohle sdílení myšlenek, když se dají tak jednoduše skrýt nebo falšovat ?".
Celkově, pokud jste měli pozitivní pocit z první knihy tak ten nezmizí ani s druhou. Je tu více akce, bohatější svět a větší urgence. Postavy a svět již trochu znáte takže nemusíte vykonávat tolik "domýšlení si" jak v knize první. Ale myslím si, že můj celkový náhled na trilogii utvoří až finální kniha.