_Peprmintka_ přečtené 83

Vteřinu poté 2012, William R. Forstchen

Jedna z nejlepších katastrofických knih, co jsem kdy četla. Atmosféra naprosto tíživá a dusivá, při čtení mě neustále děsily pocity typu: ,,A co když tohle přecejen někdy zažiju?" Drasticky strašidelný námět už jen svou pravděpodobností, narozdíl od jiných katastrofických scénářů, pro které si autoři většinou chodí až do sekce sci-fi. Krutá, syrová, a až příliš reálná kniha. Byla bych dala pět hvězd, ale přihlouplé americké patriotizování a občasně ukecané pasáže o ničem mě nutí snížit počet na čtyři. Přesto plně doporučuji k přečtení, ať se mnou někdo sdílí to neklidné spaní po dočtení. ,,Podstatná otázka není, jestli se to stane, ale kdy se to stane"... celý text

Semeno zla 2000, Andrew Hall

Bohužel musím naprosto souhlasit s Nellinkou, neboť ona vystihla snad vše, co je na téhle knize špatně. Irelevantní chování a naprostá absence nějakého zdravého rozumu, logického uvažování postav, či dokonce adekvátní citové odezvy na něčí smrt. Pohrát si autor o krapet víc s návazností, detaily a lidskostí postav, mohlo by se jednat o slušnou béčkovou jízdu, nad jejíž nepropracovaností by tu nemuseli všichni spílat. Nicméně, Stopy hrůzy vždy byly zábava devadesátkového hororového braku a proto je tak na tyhle v něčem pořád kouzelné knížečky třeba pohlížet. V rámci série je tohle pro mě jeden z těch slabších dílů, na zaplnění večera nějakou jednohubkou, která nenutí ani při nejmenším přemýšlet, však ideální. Dvě hvězdy minimálně za to, že jsem se od toho do tří do rána nemohla odtrhnout, jak hloupé a chytlavé to bylo.... celý text

R.U.R. 2004, Karel Čapek

Když vše sečtu a podtrhnu - zklamání. O tomto dramatu jsem vždy slýchala nemalou chválu i mezi lidmi, kteří si v klasické četbě příliš nelibují a tak nějak automaticky jsem R.U.R. považovala za jakýsi poklad literatury, aniž bych ho vlastně vůbec četla. Dílo mi bylo nepříjemné ihned kvůli několika faktorům. Tím prvním byla přehnaná dramatičnost v dialozích. Tak nějak mi je proti srsti, když spolu lidé mluví přehnaně teatrálně, jak by v reálném životě nikdy nemluvily. Tenhle květnatý a přeumělkovaný jazyk mi naprosto kazí nádech jinak skvělého námětu. Ač je to pro divadelní hru nejspíše žádoucí, co je moc, to je moc. Dále mi vadil nespočet naprosto zbytečných a vcelku charakterově nerozvedených postav. Snad ani nechci zmiňovat tu patlaninu vztahů mezi nimi, která byla naprosto přeromantizovaná a především nemístná, pro příběh neměla snad vůbec žádné opodstatnění. Chyběl mi zde například důkladnější nástin výroby robotů a jejich uvažování, jejich vývoje a změny. Zrovna tahle dost podstatná část na mne byla až příliš zestručněná. Celkově na mě R.U.R. působí strašně nedovařeně a zbytečně stroze ve své hlavní myšlence, zbytečně most prostoru bylo naopak využito na bezhlavé plkání o hloupostech. Námět úžasný, to zpracování pro mě úděsné. K maturitě asi fajn, v knihovně to mít ale nepotřebuju.... celý text