Petratra
přečtené 401
Zpěvník – Největší hity
2008,
Zdeněk Svěrák
Nostalgie. Tyhle písničky jsem milovala jako dítě a mám je ráda pořád. K tomuto zpěvníku jsem se dostala dost zajímavě. Knižní veletrh Svět knihy, nevím kam dřív koukat a najednou vidím, že u stánku vedle mě sedí Svěrák a Uhlíř s propiskami. Popadlo mě dětské nadšení :"Jéé, já si chci něco nechat podepsat, když už tu jsou". Bylo tam spousta krásných knížek, ale zpěvník byl jasná volba.... celý text
1984
1991,
George Orwell (p)
A u některých knih je dobře, že se happy end nekoná, protože by k nim nesednul... Tohle je jedna z nich :) Viděla jsem i film, taky povedený.
Čáp nejni kondor
2011,
Radůza (p)
V jednoduchosti je krása a tahle knížečka to dokazuje. Taky mi připomněla moje vlastní dětství a letní prázdniny s babičkou, dědou, slepicema a králíčkama, který jsem hladila v košíčku, pojmenovala je a pak je nechtěla sníst. Některé věty jsou jako kdybych je znovu slyšela od babičky... "Večer. Polívka snědená i se srdíčkem a králíčky jsme už pochovali. Na hnuj. Za chvíli se rozsvítěj ty korálky, co je v nich fosfor. Babička otevře kredenc. Na, holčičko, tumáš. Korálky. Až tady jednou nebudu, budeš mít pěknou památku. Prohlížím si je. Vždycky dva červený větší a dva menší bílý. Vlezu s nima pod deku, ale nesvítěj. I tak jsou krásný. Babička zhasne a vleze si ke mně a k dědovi pod peřinu. Děda už chrápe. Babička mě pohladí po vlasech. Neboj se, holčičko, já tady budu eště dlouho."... celý text
Podivná knihovna
2014,
Haruki Murakami
Spánek a Podivná knihovna mají krásné ilustrace a pojí je specifická lehce ponurá atmosféra, která není pro každého. Jako knihovnice dávám této knížečce ještě o hvězdičku víc. "Mátlo mě to všechno čím dál víc. Kdo to totiž kdy viděl, aby se v podzemí pod městskou knihovnou nacházelo takovéhle obrovské bludiště? Zvlášť, když ta knihovna věčně věků válčí s omezeným rozpočtem a nemohla by si dovolit ani jen docela malinkaté bludišťátko." "Poslyšte, ovčí mužíku, " oslovil jsem ho. "Pročpak mi vlastně ten děda chce vysrknout mozek?" "Takový vědomostmi napěchovaný mozek je totiž moc dobrý, abys věděl. Táhne se jako sirup. A je pěkně vypasený a kulaťoučký."... celý text
Pravidla pozitivního sobectví
2014,
Michaela Dombrovská
Čekala jsem od této knihy asi něco trochu jiného. Působila na mě jen jako jakýsi úvod k jiným publikacím. Bylo v ní hodně myšlenek a pojmů ale na úkor hloubky. Je to fajn knížka, ale kvantita pojmů zde bohužel vítězí nad kvalitou.... celý text
Čtyři dohody
2012,
Don Miguel Ruiz (p)
13.1.2016 Tak, přečteno. Můj názor na tuto knihu zůstává podobný jako před čtením. Dokážu pochopit, že mnohé čtenáře nadchne až k pěti hvězdičkám. Stejně tak chápu, že někteří jí dají jen jednu nebo odpad. Ta knížečka totiž podle mého má v sobě obojí. Mnoho názorů a myšlenek, které jsou skvělé a užitečné. Není to nic převratného ale v každodenním shonu se na to snadno zapomíná. Horší je provedení těch myšlenek. Některé formulace a věty mě vyloženě rozčilovaly a odpuzovaly a vkradály se díky nim pochybnosti, jestli tuhle knihu opravdu chci číst. Nakonec jsem se rozhodla vzít si z toho jen kus toho, co je dobrý pro mě. A ze zvědavosti se chci podívat i na provedení od J. Duška. 7.5.2015 Zatím jsem knihu nečetla, takže k takovým komentář nedávám, ale u této mi to nedá, protože vzbuzuje hodně emocí, buď pozitivních nebo negativních. Na úvod mě napadá jedna věc - tahle kniha není a nemá být filosofie. Nemyslím si, že by bylo nutno za každou cenu tuto knihu a pana Duška buď vyzdvihovat nebo odsuzovat. Znám několik fajn lidí, kterým tahle kniha trochu pomohla. Znám pár lidí, které nakopla k většímu přemýšlení o sobě samém, o životě, o vztazích a o komunikaci. Pokud tohle ta kniha dokázala, tak myslím splnila svůj účel. "Pro člověka neznalého jakékoliv filosofie je to možná něčím sugestivní, ale já znovu a znovu nacházela odkazy k jiným filosofům, většinou značně dezinpretované. " (frenchie) V souvislosti s touto větou jsem si vzpomněla na jednu debatu s dvěma lidmi. Jeden byl věřící křesťan, druhý student filosofie. Ten věřící se zajímal o můj názor na Boha a víru z mé pozice nevěřící ženy a upřímně ho moje názory a odpovědi zajímaly. Filosof ale celý večer zastával postoj, že díla od filosofů může číst každý a kdo je nečte, ten je tak trochu nižší inteligence. Po tom večeru mi došlo, že přístup toho věřícího je mi daleko bližší než určitý fanatismus toho studenta filosofie. Nedělám si o Čtyř dohodách iluze. Přečetla jsem pár filosofických děl, ale opravdu jen pár. Třeba jindy nějaká další přibudou. Líbilo se mi to, ale není to četba, kterou bych dokázala louskat v tramvaji, je třeba mít na ni klid a čas. Někdo holt dává přednost instantním povrchnějším myšlenkám, někdo pravým filosofickým dílům, někdo je schopný číst s radostí oboje. A myslím, že všechno z toho má na tomto webu i ve světě čtenářů svoje místo. Až knihu přečtu, komentář pozměním nebo doplním.... celý text
Moudrost z knihy Čtyři dohody
2013,
Don Miguel Ruiz (p)
Takový souhrn ze Čtyř dohod. Pokud chce někdo víc vědět o čem ta kniha je a nechce jí číst celou, tohle je ideální.
Spánek
2013,
Haruki Murakami
vojta5894: Mám ten dojem, že každý si to může pochopit po svém a jinak, že to nemusí být jen jedno pochopení... :-)