Petratra
přečtené 413

Rozhledny České republiky
2019,
Jaroslav Fábera
Tato kniha je nutnost pro milovníky rozhleden ;) Sice asi nezvládnu obejít všechny rozhledny po celé naší republice, i tak mě ta kniha ale těší.

Deset malých černoušků
2017,
Agatha Christie
Ani nevím, jestli jsem někdy četla detektivku, nějak se tomuto žánru vyhýbám. Ale chtěla jsem to zkusit a bylo to bezva čtení. Taková napínavá oddechovka, co se čte sama.... celý text

Bez dcerky neodejdu
2018,
Betty Mahmoody
Silný příběh, dobrá kniha. Jedna z těch, které nemáte chuť odložit dokud nedočtete.

Cesta
2008,
Cormac McCarthy
Kniha velmi atmosférická ale pro mne až příliš ponurá. Četla jsem jí dlouho a po malých kouskách.

Třetí rodič
2018,
Kamila Petrovská
"Je to "mít rád", na kterém se musí pracovat, živit ho, hýčkat si ho a počítat s tím, že jednou může odejít." Jsem v pozici bezdětné ženy, které se pomalu blíží čtyřicítka a potkala jsem partnera se dvěmi dětmi. Vlastní dítě spolu už z mnoha důvodů mít nebudeme. Tahle role mě teprve čeká a je pro mě plná otazníků a rozporuplných pocitů. Neznám nikoho takového jako já. Ve svém okolí mám jen dvě ženy v komponovaných rodinách ale ty mají i dítě vlastní. Tato knížka je velmi užitečná, pomohla mi udělat si v tom všem jasněji a uklidnit mou nejistotu a tápání. Otazníky mám v sobě stále ale už se toho nebojím.... celý text

Eleanor se má vážně skvěle
2017,
Gail Honeyman
Tuhle knížku fakt můžu doporučit. Eleanor je mi dost blízká. I když nechlastám vodku a nechtěla jsem se nikdy zabít. Ale jinak jsem v mládí byla v lecčems podobný mimoň jako Eleanor. Knížka která pobaví i dojme, je veselá i vážná, je prostě svá. "Závist ovšem nebyla nic ve srovnání se smutkem, který mě naplňoval, protože jsem nikdy nepoznala... co vlastně? Asi bezpodmínečnou lásku. Nemělo ovšem smysl plakat nad rozlitým mlékem. Díky Raymondovi jsem teď aspoň částečně poznala, jaké by to bylo, a měla bych mu za to být vděčná. Dnes mi přivezl bonboniéru a nafouklý balonek. Značně svérázné. ... "Co to je?" zajímalo mě. "Je to... sýr?" Balonek jsem ještě nikdy nedostala a takhle podivný už vůbec ne. "Eleanor, to je Spongebob," vysvětlil mi Raymond pomalu a zřetelně, jako bych byla hňup. "Spongebob v kalhotách, ty ho neznáš?" Napůl člověk, napůl mycí houba s předkusem! A prodává se jako housky na krámě! Celý život slýchám, že jsem zvláštní, ale když pak vidím takovouhle věc, mám dojem, že jsem vlastně docela normální.... celý text