petrpospa přečtené 181

Chladnokrevně 2018, Robert Bryndza

Je třeba zrýt záhony... My, starší lidé se probouzíme brzy ráno a tak než mi začne pracovní sobota na zahradě, něco si přečtu. A Bryndza vůbec není špatný... Příběh ze zamlženého Londýna má spád hned od začátku a nese sebou i jasné československé stopy - babu od Tatier a kufry z Kazeta. ...ještě pár stránek, než se zvedne podzimní mlha i u nás a pak jdu rýt ty záhony... Musím uznat, že Bryndza píše fakt dobře. A podle hodnocení to netvrdím jen já. Má to logiku a takový spád, ani jsem si nevšiml, že už je poledne. Oběd. Halušky s brynzou a slaninou.... Takhle prežraný nemůžu rýt, to bych to hodil do brázdy. Takže jen pár stránek, než mi slehne... Fosterová je skoro normální ženská a navíc má čich policajta a správně prořízlou hubu, pardon, pusu. Jediné co mě na ni štve je to, že je workoholička. Stejně jako ta známá paní s hráběmi, co jí vidim oknem na zahradu... Vůbec jsem si neuvědomil, jak brzy se v této roční době stmívá. Naštěstí se dá rýt i při světle žárovky na garáži. Fosterová mezitím dostane lekci a samozřejmě dotáhne případ do vítězného konce. Ten je sice trošku efektně filmový, ale to je snad jediné drobné minus této knihy. A přitom ještě není ani půlnoc! Je třeba zrýt záhony...... celý text

Cela 17 2011, Dominik Dán

Už dlouho jsem neměl pocit, že těch hvězdiček pro hodnocení je na tomto webu proklatě málo... A taky si nevzpomínám, kdy jsem se u detektivky nahlas smál... A stoprocentně jsem nikdy nedočítal poslední stránky příběhu, ve kterém se manipuluje, znásilňuje, pedofilně a brutálně vraždí, s takovým dojetím, jako u tohoto Dominika Dána.... Fakt jsem měl radost z toho, jak to všechno dopadlo... Dán je sázka na jistotu. Tentokrát trochu netradičně, na třech linkách vystavěný příběh, kterému není co vytknout, dospěje k rozuzlení, jaké bych při pohledu na posledních pár desítek popsaných stránek určitě nečekal. Kniha chytí a nepustí, čte se jedním dechem. Chlapský humor možná ne každý pochopí, u mně je to naopak trefa do černého. A protože mám rád skandinávské detektivky od nejednoho Švéda či Nora, musím mít rád i ty od Dána... :-)... celý text

Zabijákova hra 2017, Ward Larsen

O fous horší než první kniha. Ale možná jen díky většímu počtu náhodných řešení, které děj posouvají o kousek dál. Až z toho mám občas pocit, že Evropa je jen takový malý dvorek, kde se nedá zabloudit. Nicméně, pokud máte rádi příběhy s výrazným soliterem, kterým mossaďák bezesporu je, přijdete si na své. Jen čtěte a čtěte a na přemýšlení si dejte třeba nějakého Freuda... celý text

Svědomí 2014, James Grippando

Advokátní thriller? Proč ne. Sice trochu jednoduché a s hodně sladkým koncem, ale amíci to tak prostě občas mají. Četlo se to dobře a svižně, příjemné bylo vrátit se do doby, kdy lidé necourali městem s mobilem v ruce... Naštěstí jsme v byli ušetřeni vlhkých pohledů na vlající americkou vlajku a i to je důvod, proč nějakého Grippanda ještě zkusím... Tři a půl hvězdy... celý text

Štvanice 2017, Martin Goffa

Štvanici napsal Emilek Zolů. Ale to už hoooodně dávno a taky o něčem jiném. I tak jsem byl zvědavý, koho bude štvát Goffa a jestli bude stejně dobrý. A byl. Český detektivní rybník není moc velký a malá se tentokrát autorovi zdála i česká kotlina. Proč ne? Dominik Dán taky v jednom ze svých příběhů zavítal za hranice Slovenska, ale Goffa si to na rozdíl od něj nezamířil na rakouský břeh Dunaje, ale do Jižní Ameriky. Dána nezmiňuji náhodou, oba dva autoři se mi hodně líbí, těžko říci, který více. A proto nehledejte senzace za oceánem nebo kousek od polárního kruhu! Skvělé autory detektivek máme i doma - v Československu.... celý text

V sevření mrtvého 2012, Peter James

James je skvělý! Děj, akce, logika, reálnost, téměř jako filmový scénář. Už jsem jednou Petera Jamese chválil a mohl bych znovu, protože si to zaslouží. Knihy této série nečtu v časové lajně, není to nutné. Každý příběh je dostatečně silný sám o sobě a mám pocit, že jediné, co jednotlivé díly spojuje a to nikoliv silným lodním lanem, ale spíše tenkou černou lehce zatuchlou nití, je Sandy. Už teď tu babu nemám rád a možná to tak autor chtěl. V mnoha případech může i toto být impulsem pro čtení dalších dílů z anglického Brightonu. Třebaže už vím, co Sandy v budoucnosti vymamlasí, rád si přečtu i to, co se odehrálo dávno dávno před..... Takový je James... celý text

Návrh 2016, Elle Kennedy

Tvl, já jsem to přečetl celý! A teď navíc zjišťuji, že prvních 300 komentářů je od děvčat, holek, ženských, možná i babičky se najdou... Tak tedy nevím, jestli to není na ostudu a proto si právě otevírám flašku Jacka Daniels a jdu ze sebe zase udělat chlapa... A teď vážně - svižné, vtipné, reálné, trochu moc americké, s odvoláním na svůj pobyt v USA tvrdím, že fyziognomicky nepravděpodobné (štíhlých, vypracovaných a luxusně pěkných je tam jako šafránu), tak trochu Červená knihovna (ale to asi mají holky rady, že?), což je pro mě, jako bsdmnekropedofilníhozoofila fakt slabounký čajíček Autorka si zřejmě svá ocenění z přebalu knihy zaslouží a za mě ta jedna hvězda chybí opravdu jen proto, že jsem fakt chlap. P. S. Nikomu neříkejte, že jsem kdysi viděl pár dílů Beverly Hills 90210, Melrose Place i Sexu ve městě... celý text

Na ostří 2011, David Morrell

Morrellů jsem četl hodně, ale nikdy jsem žádného nekomentoval. Dokonce bych si dokázal vzpomenout na názvy některých románů. Že si nevzpomenu na název této knihy a že k tomu nebudu potřebovat ani moc uplynulého času, je nad slunce jasné... Opakuje se mi to dost často, sáhnu po autorovi, kterého jsem deset let nečetl. A protože "tenkrát" to nemělo chybu, čekám to samé i dnes. Bohužel, včera bylo včera a dnes je dnes a zase tak veliká bomba to není. Možná zraji v náročnějšího čtenáře, možná autor píše hůře, možná kombinace obojího. Každopádně Morrell pořád píše dobře, napínavě, barvitě. Hltám stránku za stránkou, ale když je těch stránek moc, začne ve mně hlodat pocit, že už je toho vážně moc. Moc akce, moc konspirace, nečekaných zvratů, orgánů a organizací, hrdinů, hrdinek, mrtvol a raněných..... A závěru už prostě odmítám věřit, což je velká škoda. Aspoň pro mě.... celý text

Bourneův rébus 2017, Eric Van Lustbader

Strašné! Trápil jsem se dva měsíce, ale nakonec jsem knihu dočetl až do konce. A to považuji za mnohem větší hrdinství, než předvádí Bourne v této slátanině. Nemá ani smysl detailněji rozebirat, co bylo špatně, protože špatně je úplně všechno. Uvěřitelnost příběhu je na úrovni pohádky O červené Karkulce a stavba děje zase připomíná Pejska a kočičku Jak pekli dort. Zatímco tyto pohádky dokážete vyprávět dětem, Bourneův rébus ani sobě samému. Je to takový fičák a zmatek, že ani "nebyl čas přemýšlet kdo je kdo, a rozkaz zněl jasně... " ...dvě dávky... Jednu pro Bournea a druhou pro Lustbadera...... celý text

Na dveře klepe smrt 2017, Peter James

Skvělé! Jasně nejlepší ze všech knih od různých autorů, které jsem za poslední měsíc přečetl. A už bylo načase, protože už jsem byl hladový po něčem fakt moc dobrém. Někdo řekne: obyčejná detektivka. Fajn. Ale ty obyčejné já prostě zbožňuji. Nečekám náhlé zvraty a překombinovaná a těžko uvěřitelná řešení. Spíše mi vyhovuje logika a děj zasazený do reálného prostředí. A do Brightonu je to kousek... Příběh začíná jako když pletete cop nebo vánočku. Několik vzájemně nesouvisejících dějových linek se vzájemně proplétá a vztahuje do děje, zvyšuje barvitost příběhu, napětí i zájem čtenáře. Určitě je to způsob, který vyžaduje více pozornosti, a dle komentářů pode mnou je zřejmé, že ne všichni čtenáři toho jsou schopni.... Určitě neobvyklé je i to, že některé jednotlivé prameny tohoto detektivního "copu" autor ukončí uprostřed knihy. Některé prakticky téměř na začátku, a další nechá společně dojít až do konce příběhu, kde se setkají ve velkém finále. A k tomu všemu, dva prameny nekončí vůbec, což určitě naštve ty, kteří mají rádi zcela uzavřené příběhy.... Napsáno tak dobře, že 400 stran textu (300 je moje norma pro dobrou detektivku) mě bavilo od začátku až do konce. Doporučuji!... celý text

Já jsem smrt 2016, Chris Carter

LA. Policie. Vraždy. Brutalita. Násilí Perverze... Někomu stačí jeden z výše uvedených atributů k tomu, aby po této knize sáhnul. Ale taky jsou čtenáři, kteří chtějí mít v knize atributy všechny. A pro ty je Carter sázka na jistotu... Jako vždy dobře napsáno, logické a čtivé. Jen doufám, že vysoké hodnocení čtenářů není obrazem jejich zvrácených choutek a představ. To už bych se bál nejen v Los Angeles, ale i uprostřed české kotliny...... celý text

V podzemí Čachtického hradu 2001, Andrej Štiavnický

Slabé, velmi slabé... K Nižnanskemu se kvalitou ani nepřibližuje. Do podzemí a zase zpátky a pořád dokola. Archaické výrazy a kletby, neustálé a zbytečné oslovování v dialozích dvou postav a nepravděpodobné dějové zvraty. Autor asi ani neví, jak výpadá kůň, protože jinak si ani nedovedu představit, jak by se dostal během pár dnů s Čachtic do Fuzeru (400km)a to ještě v zimě a na saních... Dialogy samotné ve mně vyvolávají pocit, že jsem na velmi amatérském představení ochotnického divadla... Škoda. Ale zároveň důkaz, že i tak zajímavé a vděčné téma, kterým čachtická paní bezesporu je, se dá snadno zmršit...... celý text

Sedm mínus jedna 2017, Arne Dahl (p)

Dřina! Sice jsem to přečetl během tří dnů, ale dost možná i proto, abych to měl za sebou. A párkrát jsem si u čtení i zdříml, zejména v první části knihy, kdy se příběh líně převaluje odnikud nikam, což mému soustředění nepomáhalo. A když konečně se děj rozhýbal, bylo to jako když pejsek s kočičkou pekli dort a narvali do něj vše, co jim přišlo pod ruku. V tomto případě to byli islamisté,policie, tajná policie, minulost a přítomnost, živí a mrtví, technické neuvěřitelnosti, nervy drásají stříhání drátu vedoucího k roznětce na jaderné bombě, které tady bylo nahrazeno rozborkou a sborkou švýcarských hodinek na čas.... A vůbec bych se nedivil, kdyby si hlavní hrdinové u otevřeného konce, "nenásilně" lákajícího na zakoupení dalších dílů série, ještě spolu zašukali. Naštěstí se tak nestalo. To by potom bylo ještě o jednu hvězdu míň...... celý text

Poprava 2017, Werner Stanzl

Další z knih náhodně sebraných ve veřejné knihovně. Překvapivě dobrý začátek a hodně zajímavé prostředí. Výrazy, které dokážu zařadit (Friuli, Soča, Terst, Rakousko-Uhersko..) a nepřipadám si tak úplně ztracený. Sympatický detektiv s normálním myšlením, spořádaní občané, běžný život s kriminální zápletkou. Až sem dobrý. Ale pak už jen to, co zrovna nemusím. Nevadí mi víra ani náboženství,ale církev mě nebere. Když se k ní přidá islám, muslimové, džihádisti a vše končí víceméně nijak, připadá mi posledních padesát stran nekonečných.... celý text

Oběť 2017, James Carol

Vraždy, kýble krve, psychopati, policie, FBI, New York... Nečekal jsem příběh na motivy skutečných událostí a dobře jsem udělal. Tady jsem už od začátku věděl, že přemýšlení a šťourání si můžu odpustit, prostě jen číst. A to šlo překvapivě dobře, rychlá víkendová záležitost. Místy už hooodně psychologie a otravnýho cobykdyby... Dočetl jsem až do konce, ale žádné wau se nekonalo..... celý text

Turecká hra 2015, Leo Kessler (p)

200 knih!!! To je nejzásadnější informace, která mi utkvěla v paměti po přečtení této knihy. Netýká se obsahu díla, ale je to jen číslo z přebalu knihy odkazující na autorovu literární plodnost. Jak bývá zvykem, kvantita se většinou s kvalitou nekamarádí a přesně tento pocit ve mně zůstal po přečtení poslední stránky. Příběh na pozadí turecko-řecké války je šitý horkou jehlou a se zbytečnými popisy se autor nezdržuje. Až příliš rychle propluje celou poválečnou Evropou a to je dle mého škoda. Nepamatuji se, že bych kdy četl nějaký příběh z tohoto období a tady bych při větší autorově pečlivosti uvítal i pár stránek navíc. A určitě zvolnil tempo... Avšak i přes svůj poměrně kritický postoj musím říct, že Kessler ode mě dostane ještě minimálně jednu šanci...... celý text

Běžkyně 2018, Peter May

Je jedno, jestli May píše o izolované skále čnící z Atlantiku nebo čínském Pekingu. Pro většinu čtenářů jsou to naprosto neznámé světy, které autor umí přiblížit. Ano, možná dějové zvraty nejsou pro všechny zcela přijatelné a taky je mi trochu líto hlavních hrdinů, kteří jsou proti všem a tak trochu i proti sobě. Ale je to jen knižní příběh a tak jim to přejte a promiňte současně.... celý text

Odvrácená strana konce 2017, Michael Connelly

Je těžké napsat o Harry Boschovi něco, abych neopakoval sám sebe ani ostatní recenzenty. Jako vždy skvělý příběh, tentokrát se dvěmi paralelními linkami, kde se čtenář neztrácí a kde ho děj žene dopředu. Brutality Connelly opět přenechává jiným autorům, protože on je k vynikajícímu výsledku nepotřebuje. Nejsem slepý fanatik Connellyho, ale zase je to za plný počet hvězdiček...... celý text

Prožila jsem si peklo 2018, Andrea Claudia Hoffmann

Jsou autoři, kteří se ve svých vymyšlených příbězích snaží zaujmout a nalákat čtenáře na co nejvíc brutální a perverzní týrání a vraždy, detailně popisují všechny nechutné scény, až se zdá, že se v nich vyžívají. A čtenáři jim to žerou, knihy čtou, kupují a dělají z nich bestsellery... Tento příběh nic takového vymýšlet nemusí, tady je to prostě realita. Mrazivá, těžko pochopitelná, smutná. A je dobře, že tady žádné detailní popisy všech těch hrůz nejsou. I tak to totiž úplně stačí...... celý text

Neplakej 2018, Mary Kubica

Nuda, nuda, nuda... Nejvíc mě bavily a nejlépe se četly názvy kapitol... Minimum děje se ztrácí mezi zbytečnými popisy, kterými se autorka snaží splnit možná své předsevzetí, možná podmínku vydavatele, možná sázku s kámoškami z poslední pařby v shopping city, napsat 300 stran textu. A to se jí podařilo přesně!... celý text