Phoenix16.cz přečtené 476

Den Trifidů 1972, John Wyndham (p)

Den Trifidů je taková nenápadná knížka, která toho v sobě skrývá mnohem víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Příběh je vyprávěný v ich-formě, čímž čtenáře spolehlivě dostane do děje a už nepustí. Skvělý vypravěčský styl Wyndhama čiší z každé stránky románu, ani chvilku nenudí zbytečnými popisy zbytečných detailů, ale zaměřuje se na nejpodstatnější věc, která hlavního hrdinu trápí, a to je přežití nejen jeho, ale i celého lidského rodu, který je zranitelnější, než si mnoho jeho zástupců odmítá připustit.... celý text

Kyborg / Zázrak 1994, William F. Wu

Předchozí díl mě svým roztroušeným dějem moc nenadchnul, ale ze zvědavosti jsem četla dál. V Kyborgovi moje nadšení postupně začalo nabírat na intenzitě a říkala jsem si, že to není vůbec špatné. Zázrak mě opět shodil na průměr, přičemž pasáž s přípravou hry jsem skoro prospala. Celou bych ji vynechala, nebo spíš nahradila něčím zajímavějším. Přesto hodlám pokračovat 4. dílem, protože i když kvalita příběhu velmi kolísá, je celkem zajímavý a přeci jen se konečně dovíme něco o hlavních postavách a Městě robotů.... celý text

Najděte si svého marťana 2008, Marek Herman

Přečetla jsem jako začínající rodič a takovým lidem bych tuto knihu doporučila. Je to v podstatě "sbírka" psychologických faktů napříč oborem, napsaná velice přístupnou formou. Tomuhle textu porozumí opravdu každý. Autor neustále nutí při čtení myslet, přemýšlet, zamýšlet se. A právě to slovo "nutí" je tu podstatné. Jeho text je extrémně naléhavý (opakování stále stejných frází je enormní) a působí, že pokud všechno ihned nezačnu dělat tak, jak radí, nedopadne to dobře. Sám to v závěru knihy přiznává a nabádá, že nejdůležitější je používat selský rozum, s čím velmi souhlasím. Pro mě nejdůležitější kapitolou byla 4, která mě dost překvapila. Pohádky jsem vždycky dost podceňovala, ale po přečtení svůj vztah k nim asi přehodnotím.... celý text

Nonstop 2008, Brian Wilson Aldiss

Tahle kniha rozhodně patří k tomu lepšímu, co SF nabízí. Sice tu není nějaká super originální zápletka, jedná se tu o osudy lidí, kteří se snaží vymanit ze svého osudu, který teprve objevují. Objevování se spolu s hlavními hrdiny účastní i čtenář, který je na začátku hozen do běhu událostí a teprve postupem času zjišťuje, co se tu vlastně děje. Ani závěr nezklamal, autor se vyhnul ohranému "všichni hodní byly zachráněni a žili šťastně až do smrti". Nenapadá mě, co vytknout:-)... celý text

Já, robot 2004, Isaac Asimov

Ke knížce mě přivedl stejnojmenný film, i když ještě před čtením jsem věděla, že spolu tyto dvě média mají pramálo společného. Přesto film se mi líbil, a proto jsem chtěla vědět, co jeho autory inspirovalo. Nepřišla jsem na to, protože stejný je víceméně jen název, ale na konci knížky mi to vůbec nevadilo, protože kniha samo o sobě byla něco výjimečného. Několik zdánlivě nesouvisejících příběhů ve skutečnosti tvořilo skvělý příběh, ve kterém si téměř každý čtenář najde něco, co mu bude blízké.... celý text

Norbyho další tajemství 2017, Isaac Asimov

Druhý díl je ještě lepší než první. Navazuje velmi volně, autoři už nevysvětlují, kdo hlavní postavy jsou a jejich vztahy, prostě rovnou jede další dobrodružství. To mi tu přišlo ucelenější, než minule. Opravdu má příběh hlavu a patu, postupně graduje a na konci slibuje, že rozhodně není poslední. Otázkou je, jestli Triton někdy vydá další díly.... celý text

Jednotný osud 2018, Keith R. A. DeCandido

Kniha se sice prezentuje jako 4. díl Volání osudu, ale ten skončil Ztracenými dušemi. Tohle je už jen takový dozvuk a vylíčení událostí, které logicky následují. Většina knihy je o politikaření, které mě v ST knihách nikdy nebavilo. Jede tu i příběhová linka s Aventine a profesorem Pranem, která je průměrná, a zajímavý či spíše důležitý je pouze konec, kde dojde k odhalení zásadní skutečnosti.... celý text

Střetnutí s medúzou 1997, Arthur Charles Clarke

Příběh Sparty pokračuje a tentokrát se dozvídáme něco více o Svobodném Duchu, o co jim jde, kdo jsou vlastně zač, a co mají v plánu. I Sparta prochází znatelnými změnami, především v názorech a postojích.... celý text

Pán much 2003, William Golding

Po přečtení této knihy mě napadlo jako shrnutí obsahu knihy "v jednoduchosti je krása". Příběh o ztroskotání několika dětí na pustém ostrově bez kontaktu s civilizací se nesnaží být nějakým pompézním dobrodružstvím, ale jednoduchým pokusem o přežití, který od začátku dává tušit, že asi neskončí příliš úspěšně. Hlavní postavy jsou vybrány tak, aby v interakcích kontrastovaly, čímž příběh graduje až do konečného extrému. I když je děj relativně předvídatelný, na zajímavosti mu to neubírá a je čím dál těžší se od knihy odlepit.... celý text

Jáma a kyvadlo a jiné fantastické povídky 2009, Edgar Allan Poe

Po několika letech jsem se k Poeovi vrátila a musím říct, že se můj přístup k němu nijak nezměnil. Jeho povídky pořád vnímám jako hnusné, surrealistické, ale naprosto dokonalé. Samozřejmě jejich kvalita je různá, ve výběru jsou klasiky jako Kocour nebo Usher. Pak se tu najdou i slabší jako Medailon nebo Král Mor. A zbytek? Tam je příslib mrazivé smrti...... celý text

Ze života hmyzu 1946, Karel Čapek

Drama, kde se Čapek zaměřil na život námi většinou neviděný a opomíjený. Autor si vybral pár živočišných druhů z hmyzí říše a jejich životní projevy a zvyky velmi úspěšně přirovnal k různým typům lidského chování. Že se hra většině diváků spíše nelíbila? To věřím a nejvíc ve chvíli, kdy se poznali v tak nelichotivém druhu jako jsou hovniválové či jepice. Pro mě to je skvěle promyšlená satira a kritika společnosti (i současné) řemeslně našroubovaná na hmyzí říši.... celý text

Ztracené duše 2018, David Mack

Trilogie od začátku mířila vysoko a je super, že si laťku udržela. Od závěrečného dílu se většinou očekává rozuzlení a dokončení rozjetých dějových linií. V tomto příběhu jich bylo dost, takže bylo stále napínavé číst, jak co dopadne. Udály se tu dvě zásadní "informace", obě týkající se Borgů (jejich začátku i konce). Uzavřela se jedna z největších kapitol Star Treku, tak uvidíme, jak bude Federační a okolní vesmír vypadat dál.... celý text

Odysea / Podezření 1994, Michael P. Kube-McDowell

Před čtením jsem byla přesvědčená, že mě v každé knize Robouniversa čekají dvě rozsáhlejší povídky/příběhy od různých autorů, které budou nějak zasazeny do Asimovova universa. Ono je to ale úplně jinak. Ve všech je/bude jeden příběh, který pokračuje. Proto mě během čtení rozčilovalo, že se s postupem děje stále otevírají další a další otázky, přičemž nedostávám žádné odpovědi na ty předchozí. Už byl téměř konec knihy a stále nic. Derec je pořád stejně záhadný jako na začátku, co je vlastně Město robotů nikdo neví, takže nezbývá, než pokračovat další knihou.... celý text

Popletený robot Norby 2016, Isaac Asimov

Skvělý příběh pro děti. Být desetiletý kluk, který má rád roboty, jsem nadšená. Z pohledu dospělého to taky není vůbec špatné. Celkem jednoduchá zápletka, která vede k akčnímu pobíhání po různých místech a k tomu velmi sarkastický až drzý robot, který o třech zákonech robotiky asi nikdy neslyšel.... celý text

Lichožrouti 2008, Pavel Šrut

Dětskou knížku jsem nečetla, co nejsem dítě:-) Takže jsem se do ní pustila se smíšeným očekáváním a po pár stránkách začala číst s nadšením. Příběh jsem sice znala z filmu, ale to zážitku ze čtení neubralo, protože pořád tu zbývala spousta vtipných narážek na všechno možné, s čím se potkáváme v běžném životě. Kdybych byla dítě, asi bych si z příběhu vybrala něco jiného, ale tím je o to lepší, že si v knize přijde na své téměř každý.... celý text

Smrt na Fobosu 1997, Arthur Charles Clarke

V tomto díle autor upustil od akčnosti příběhu a zaměřil se spíše na vývoj událostí již zmíněných, a které budou hrát další roli. Sparta se tentokrát honí po vesmíru za záhadnou plaketou, která skrývá tajemství, které může změnit dosavadní myšlení lidí o mimozemském životě. Příběh sice nabírá na intenzitě, ale bohužel na úkor plynulosti. Od dobrodružství autor přešel spíše k popisování událostí.... celý text

Pouzí smrtelníci 2018, David Mack

Ve dvojce pokračují všechny rozjeté linie z jedničky, ale kvalita se poměrně změnila. Zatímco v prvním díle byla nejzajímavější Columbie, zde zklamala. Hned na začátku bylo řečeno, jak to dopadlo, ale přesto se autor věnoval podrobnému vysvětlení minulosti, což bylo ve výsledku nošení dříví do lesa, protože se to dalo domyslet, a tím pádem stačilo popis událostí zkrátit minimálně na polovinu. Vzniklý prostor by se poté dal využít na Aventine nebo Enterprise, kde jsme se tentokrát zdržovali opravdu sporadicky. Tunely až na výjimku prozkoumali stylem "byli jsme tam a nic zajímavého jsme nenašli". A závěrečná bitva byla jen proto, aby tam byla. Další věc, kterou si autor mohl odpustit a věnovat úsilí jinam.... celý text

Duch z Grand Banks 1996, Arthur Charles Clarke

Příběh je celkem jednoduchý, ale ve výsledku komplikovaný, protože není psaný úplně lineárně, ale prolínají se tu různé části a občas je problém i časový rámec. Někdy bylo trochu problém přeskočit s další kapitolou zase někam jinam a navázat na něco, co bylo před třiceti stranami. Z Clarkova rukopisu tu samozřejmě zůstal vědecký přístup k věci a brilantní styl vyprávění.... celý text

Bohové noci 2017, David Mack

Po velkých očekáváních bývá většinou zklamání, ale tady to naštěstí neplatí. Rozjezd série se velmi vydařil. Chce to mít přehled v nedávno vydaných knihách, bez toho to bude vypadat jako slátanina všeho možného. Čtyři posádky a dvě časové linie se může na první pohled zdát příliš, ale překvapivě to velice dobře funguje díky skvělému stylu vyprávění. Picardova posádku tu tak trochu hraje druhé housle a stále očekávají borgské útoky. Titan je tu celkem zbytečně, důležitý je až v poslední kapitole. Posádka Aventine nemá moc prostoru, ale je příliš těsně spjatá s poslední, Columbií, jejíž příběh z 21. století je celkem zajímavý a od začátku do konce graduje. Rozuzlení na závěrečné stránce není nijak překvapivé, spíš logické vyústění děje prvního dílu. Uvidíme, jak to bude dál...... celý text

Dveře do léta 1995, Robert A. Heinlein

Od Heinleina mi ne vždy všechno sedlo, ale tahle knížka patří mezi ty lepší. Kniha je to stará a chce to k ní i tak přistupovat, tj. s rezervou. Popisuje cestování časem do budoucnosti, která je pro nás minulost, a nedá se říct, že se autor příliš trefil s popisem doby. Příběh je přiměřeně komplikovaný, občas předvídatelný, jindy překvapí. V knize mě asi nejvíc překvapilo, jak autor dokázal psát o kočce. Kdo má kočku doma, vše mu potvrdí, kdo má psa, nebude moc chápat.... celý text