poiu
přečtené 270
1913: Léto jednoho století
2013,
Florian Illies
Pro mě docela náročné čtení, protože jsem si musela spoustu jmen vyhledávat (a to si myslím, že mám celkem přehled :-), nicméně mě kniha velmi obohatila a a poskytla spoustu nových pohledů na známé či méně známé - pro mě) umělce.... Moc ráda bych si přečetla, co se takhle dělo třeba u našich malířů / spisovatelů... Třeba "Karel Čapek si doma zapálil cigaretu a rozepsal Bílou nemoc." "Probouzení jara: 8. března se ve vídeňské kavárně Imperial po probuzení setkají Frank Wedekind, Adolf Loos, Franz Werfel a Karl Kraus na dvojité mokka se smetanou."... celý text
Šitíčko
2008,
Marjane Satrapi
Komiksová jednohubka, ve které si za zavřenými dveřmi u kávičky povídají íránské ženy... Musím říct, že se mi to četlo dobře (je to opravdu rychlovka), ale z některých příběhů mi bylo hodně smutno (nevěsta musí být panna, jinak nemá cenu; vyděračské chování matky, loupež šperků atp.) - vlastně to není ani moc veselé čtení ........ celý text
Beze svědků
2019,
Lisa Jewell
Laurel Macková má tři děti. Nejstarší je chlapec Jake, potom dcera Hanna a nejmladší a dcera Ellie. Ellie je vzorná a bezproblémová studentka, která ale jednoho dne záhadně zmizí. Laurel po ní nepřestává pátrat, ale policie už je bezradná... Po deseti letech už pátrání pomalu vzdává, když se náhle objeví Elliiny ostatky.... Kniha je velmi čtivá, vlastně se o ní skoro nedá odtrhnout, ale je tu několik ALE: (POZOR SPOILER!!!!!!!!!): - To se vážně 15 letá holka pokusila o útěk jen jednou? - Co to okýnko? Nedalo se otevřít? Pokud ne, dalo se na něj bouchat, vždyť vedlo na ulici! Pokud se otevřít dalo, dalo se jím buď prolézt nebo aspoň volat o pomoc. (Pokud se otevřít nedalo, jak se tam dostával čerstvý vzduch?) Otázky, samé otázky..... :-) A taky matka mi nebyla moc sympatická: "To tys měla zmizet a ne tady jíst toast s fazolemi." Ukázka: "Ta otázka Laurel zaskočí. Nezněla totiž, jestli ji nenáviděly, ale jestli ji nenávidí. Vybaví si včerejší telefonát s Blue a Jakem. Vybaví si, že Hanna je ochotnávést pouze tu nejzákladnější lidskou komunikaci, i to, jak si ji oba potomci drží od těla." Larel matce Ruby: "Chci, abys věděla, že jsi ta nejlepší a nejbáječnější máma na světě a já mám mimořádné štěstí, že jsi tu se mnou tak dlouho. (...) A že jsi nemohla být v ničem lepší, než jsi byla." "Laurel," odtuší Paul opatrně, "řekl bych, že jestli od tebe Hanna něco opravdu potřebuje, tak odpuštění." "Odpuštění?" diví se Laurel. "A co bych jí měla odpustit?" Nastane dlouhá odmlka, Paul si rozmýšlí, jak odpovědět. "Měla bys jí odpustit...," řekne nakonec, ".... že není Ellie."... celý text
Www.bez-bot.cz
2018,
Ivona Březinová
Ben Braun je nadšený sportovec a hlavně lyžař, kterému se po nehodě na lyžích život obrátí vzhůru nohama. Teda nohama. Nohy on po agresivní jízdě a srážce se sypačem nemá. Leží v nemocnici, přemítá o všem možném a hlavně o tom, co se to vlastně na sjezdovce stalo. Zdálky občas slyší nějaké hlasy, hádku, ale nedokáže si vzpomenout, o co vlastně šlo.... Na pokoj k němu přidělí strochu staršího kluka Emila, který je od pasu dolů ochrnutý po nehodě v autě. Emil se s Benem zkamarádí a vlije mu do žil sílu pro nový život. :-) A na protézách už to "půjde" skoro samo. :-) Kniha by si zasloužila být delší a propracovanější, ale i tak dávám vysoké hodnocení za námět; za to, jak byla pozitivní (jde to vůbec?), za to, že se Ben nevzdal a neutápěl se v depresi a sebelítosti (jak bych to určitě udělala já...). UKÁZKA: "Znám jednoho, kterej se na lyžích řítil z kopce šusem jako postřelenej nosorožec a.." "Přemku...,"snaží se do hovoru vstoupit malá bílá víla Bianka, ale Přemek udělá zamítavé gesto. "... a jaksi mu ušlo," pokračuje, "že cestou srazil malou holku a dole ohrozil život jednoho chudáka řidiče, kterej od rána sypal zledovatělý silnice, aby byly sjízdný a bezpečný pro návštěvníky hor."... celý text
Moje matka se to nikdy nesmí dozvědět
1993,
Johannes Mario Simmel
Letní oddechovka o klukovi, který nese domů špatné vysvědčení a moc neví, jak se s tím má vypořádat. Rozhodne se domů nechodit, aby nepřitížil už tak nemocné mamince. Na útěku potká galantního pana Hermanna, který mu nabídne práci(čku - in terminus technicus) i peníze. Ale postupně se to celé nějak vymkne z rukou a kdyby nebylo "prolhané" holčičky Elfi, dobrý konec by to nemělo... :-) :-) Ukázka: "Protože dostal špatné vysvědčení," vysvětlil jí Martinův otec. "Tím mě nemohl rozčilit," řekla smutně. "Věděla jsem to už dávno." (...) "Ovšemže jsem to věděla. Copak si myslíte, že jsem si nevšimla, jak se tu chudák nadřel, když jsem nemohla nic dělat? Copak si myslíte, že jsem nevěděla, že se nedostane k učení? Dobré vysvědčení letos přinést NEMOHL!" (...) "Ale proč si o tom se mnou nepromluvila?" zeptal se pan Zohner překvapeně. Manželka se na něj mile podívala. "Nechtěla jsem tě tím zatěžovat." ___________________________________ Prostě je to jen o komunikaci. :-)... celý text
Mlok 2019
2019,
* antologie
Na tuhle antologii jsem narazila úplou náhodou a musím říct, že mě nadchla. Spousta příběhů se mi líbila víc, než když jsem četla některé povídkové soubory od známějších autorů. :-) Za mě TOP (ne nutně v tomto pořadí): Mechanoidi, Bellkana, Kchrat, Poslední krok k dospělosti, Plocha a Příživník. ° Poslední krok k dospělosti: o tom, že být dokonale připraven ještě neznamená být OPRAVDU připraven na to, co člověka čeká. ° Na malinách: letní brigáda nemusí být tak lehká, jak se zprvu zdálo. ° Stříbrňák: "Tak snad zítra. Musí se přeci najít dobrá duše, pro niž stříbrňák není jmění a kterou hned neodpudí můj vzhled." Snad ho našel..... ° Srdce a zdroj: o čekání na spravedlnost... ° Příživník: až hororově napsaná povídka o tom, že čerstvé maso se nedá jen tak sehnat. Zvláště za Protektorátu.... ° Bellkana: o zpěvu ptáků a začarovaném lese... ° Cestující: Skvělý nápad, vnoření se do mysli různých lidí pomocí telepatie! Super! ° Návštěva: o tom, že není dobrý nápad nechávat si všechno po původním majiteli bytu... ° Plocha: moc milá (a asi nejpozitivnější) povídka z celé série; o tom, co se děje, když v nebi začne celozávodní dovolená. :-) :-) Za mě super! Příjemné osvěžení. ° Slečna z lepší rodiny: o tajemství ukrytém v lese a slečně, která ho umí vyřešit. ° Plout nevídanou pouští: tohle nebylo bohužel moc můj šálek čaje, ale umím si představit, že třeba jako audiokniha by to pro mě mohlo být přijatelnější.... Kdo ví. ° Mechanoidi: o tom, že xenofobie a strach z neznámého se nevyhne ani tomu, co si lidstvo samo vytvoří.... Škoda, že tahle povídka neměla tak 600 stran, bavilo by mě to číst dál a dááááál.... ° Poslední rozkaz: Fuuu, tak tady se něco hooodně vymklo z rukou. Moc pěkná povídka. :-) ° Kchrat: tady mě celkem štvala hlavní hrdinka Erin, protože na mě působila trochu hystericky, ale příběh samotný super. (I Daniel mě štval, no, velmi povedený páreček.) Ale za Ichkerata všechny palce nahoru. "Jsou mi milejší vojáci, kteří střetu dokáží předejít než je vyvolat, Yatchkrene."... celý text
Skoro úplně normální
2021,
Hannah Sunderland
Effie se hroutí život pod rukama. Stále žije u rodičů se svým kocourem, "píše" román a pracuje v knihkupectví (což je super, ach!!!! :-) :-) a každý večer vyzungne lahev vína. Po jednom nevydařeném rande potká Thea. Theo jí změní život k nepoznání, když jí vytvoří seznam úkolů, které má splnit. Pustí se do toho společně - na tréninku boxu, ztratí se spolu v neznámé krajině, a postupně se z Effie stává veselá a pozitivně naladěná holka. Jednoho dne vezme Theo Effie představit rodině, ale stane se něco hodně nečekaného - na koncertě Theo omdlí a je převezen do nemocnice a od té doby už s Effie nechce mluvit..... A na povrch začne pomalu vyplouvat Theova minulost. Effie neví, co se stalo a po nějakém čase se rozhodne vzít svůj život do vlastních rukou a začne dobrovolničit v útulku pro bezdomovce (za tohle neuvěřitelný palec hore, za mě fakt super nápad, jak zapomenout na rozchod! :-) ), ale na Thea pořád myslí.... "Svět proti Tobě nic nemá. Mohla bys být šťastná. MY bychom mohli být šťastní. Jestli se hodláš dál utápět v tomhle oceánu sebelítosti, posluž si, ale já se ke dnu stáhnout nenechám." "Sice se mi po něm stýskalo a stejnou měrou jsem ho milovala i nenáviděla, uvědomovala jsem si však, že mám život ve svých rukou a že pokud se mi nelíbí, jakým směrem se ubírá, musím to změnit. Já a nikdo jiný."... celý text
Loutkář
2017,
Jostein Gaarder
Jazykovědec Jacop je starší, osamělý pán, který je osamělý tak moc, že chodí na pohřby cizím lidem. Na těchto pohřbech má aspoň zdánlivý pocit, že někam patří a hrozně moc touží být součástí nějaké komunity nebo rozvětvené rodiny. Pokaždé vypráví příběh, který ho k zemřelému poutá (poutal) a čtenář vlastně neví, co je pravda a co je vykonstruované, vysněné Jakopem. V osobním životě ho doprovází maňásek Pelle, který je jeho alter egem a se kterým si o všem povídá. Na jednom pohřbu se seznámí s Agnes, se kterou se začne přátelit a které píše dopis o sobě, o svém životě a o všem, co ho na pohřbech potkalo. Rozhodně to není jednoduchá kniha a její čtení vyžaduje spoustu soustředění, ale myslím, že kdybych ji četla na vysoké, kdy jsem byla podobně osamělá, tak taky začnu chodit na pohřby cizím lidem, jen abych mohla pozorovat pozůstalé a představovat si, jaký asi měli se zemřelým vztah.... "Ale pro mě byla představa, že stojím na silnici se zdviženým palcem, nervově náročná. Vadilo mi, ž nevím, kdo mi zastaví. Co je k tomu vede." "(Sven-Åke Gardell) vytvořil si vlastní pojetí Ježíše coby Božího syna, podle něj byl adoptován silou svých skutků, nikoli svým původem."... celý text
Poslední dopis od tvé lásky
2013,
Jojo Moyes
Jenny se probouzí v nemocnici po vážné dopravní nehodě se silnou ztrátou paměti. Vrací se domů, kde ale vůbec nic nepoznává a o svém minulém životě si téměř nic nepamatuje. Snaží se chovat jako poslušná, reprezentativní ženuška, která pořádá večírky a žije ve své honosné zlaté kleci. Jednou ale narazí na dopis, který je určen jí. Pomalinku, po malých střípcích skládá dohromady svůj minulý život a snaží se najít pisatele dopisů, záhadného B. (=Boota). ____________ S P O I L E R ________________ : Podaří se jí ho najít, ale v redakci se dozvídá, že její Boot (Anthony O´Hare) právě odletěl do Afriky, kam se za ním hned vypraví, ale v Africe zrovna zuří nepokoje a znovu se spolu setkají až po 40 letech díky novinářce Ellie.... "I tak Tě miluji - i když už nebude žádné já, ani žádná láska, a možná ani žádný život - miluji Tě." Zelda svému muži F.S. Fitzgeraldovi... celý text
