poiu
přečtené 263
Doktor v nemocnici
1981,
Jiří Pejša
Krátké epizodky (trochu fejetony) ze života lékaře klatovské nemocnice během 30. a 40. let. Spousta práce, lidství, obětavosti a hledání nových řešení, jak pacientům co nejvíce pomoci. Velký obdiv panu Pejšovi i ostatním z jeho týmu na infekčním oddělení, protože pracovat tam v té době rozhodně asi nebylo jednoduché... Nejdojemnější pro mě osobně byl příběh pražského miminka se zavázaným očičkem, kterému matka pod špinavý obvaz dávala ořechovou skořápku a do ní brouka nebo pavouka, který dítě (na tom oku!!!!!!!) dráždil a nutil k pláči, aby tato matka vyžebrala více... Hrozné. :-( :-( :-( "Marně jsem hledal vysvětlení, co se to děje. Co je možné v tomto století skvělých myšlenek, pokrokových, moderních idejí, převratného technického pokroku a báječných vynálezů. Čeho je to schopen takový národ? Co to dělá národ Bachův, Beethovenův, Goethův, Marxův, Einsteinův? Jak je možno zabíjet lidi jenom proto, že bezmezně milují svou vlast, řeč, svobodu?" "Po válce se rozdávaly metály za hrdinství. zapomínalo se na hrdiny bez uniformy a bez okázalosti."... celý text
Falešný tolar / Tichý jazyk / Boskovická svodnice
2007,
Vlastimil Vondruška
FALEŠNÝ TOLAR: Jiří Adam a jeho pomocník Petr Korec projíždějí šumavskými hvozdy, aby vyřešili problém solného cla mezi královskými městy. Na malebné Čkyňské tvrzi, kde najdou útočiště poté, co se pod nimi proboří most na rozvodněné říčce, je dcera majitele Lucie žádá o pomoc pro svého milého obviněného z vraždy sklářského obchodníka Wolfa. Při rozplétání všemožných souvislostí je objevena penězokazecká dílna.... "Máš pravdu. O spravedlnost musíme bojovat do posledního dechu, i když není jisté, zda vyhrajeme. V životě jsem zažil už spoustu porážek, které mě ve vzpomínkách pronásledují. Viděl jsem kráčet na popraviště chudáky, o nichž jsem si byl jistý, že se ničím neprovinili. Právě proto se snažím ošidit vlastní svědomí důvěrou ve spravedlnost boží." TICHÝ JAZYK: Špionážní příběh o intrikách u dvora byl pro mě poněkud náročný značným množstvím jmen a postav a bylo pro mě náročné si zapamatovat, kdo je kdo a kdo je s kým. "A kdo není se mnou, je proti mně, D´Artagnane.", že. :-) BOSKOVICKÁ SVODNICE: nás přivádí na Moravu, kde jsou J. A. z Dobronína, Petr a Rozárka na "nucené dovolené" než v Praze skončí zemský sněm. Rozhodnou se navštívit Petrova přítele ze studií doktora Pauluse v Boskovicích. Po jejich příjezdu dojde k záhadné vraždě místního rychtáře a krátce poté je doktor Paulus povolán na hrad, kde za podivných okolností umírá nastávající pána z Boskovic – urozená panna Žofka. Zdá se, že oba byli otráveni cizokrajným jedem… „Jsem vrchnostenský služebník,“ upozornil lhostejně hubený písař. „To znamená, že sloužím. Nikdo ode mne nemůže očekávat, že bych měl vlastní názor. Stačí souhlasit s panem purkrabím.“ „Láska je něco neuvěřitelně krásného, když ji máš,“ začal zachmuřeně. „Ale je to strašlivé prokletí, pokud po ní toužíš a svět ti ji odpírá. Abys mi rozuměl, hovořím o lásce, kterou si člověk nosí v duši. Nehovořím o rozkoši na jednu noc. Hovořím o citu.“... celý text
Plzeňské mordy / Nepohřbený rytíř / Případ s alchymistou
2006,
Vlastimil Vondruška
Moje první setkání s Vondruškou a bylo to moc fajn. :-) Bakalář Petr i královský písař Jiří Adam z Dobronína jsou oba velmi sympatičtí, trochu mi to připomíná Poirotovský styl... PLZEŇSKÉ MORDY: "Nikdy o Bohu příliš nepřemýšlel. Chodil do kostela jako každý jiný, ale tím jeho víra končila. Na studiích mu jeho mistři říkali, aby se při léčení spoléhal především na svůj rozum, neboť modlitba může pomoci, ale kdyby Bůh chtěl, aby se lidé léčili jen modlitbami, nebudou v křesťanském světě lékaři." "Nehledej Boha na nebi. Není tam," řekl poustevník tiše. "Hledej ho v sobě. Jedině tam sídlí." NEPOHŘBENÝ RYTÍŘ: "Kdyby nějaký úředník občas umístil svůj úctyhodný a jistě veledůležitý zadek místo do pohodlného křesla v kanceláři na křeslo koně a uráčil se povolit mu otěže, věděl by nejvyšší komoří, že v zemi to často vypadá jinak, než se domnívají úředníci na pražském hradě." "A pamatujete vy, co jsem říkal o žoldnéřích? Král nás platí, abychom nasazovali životy. Dobrý velitel to ovšem musí umět zařídit tak, aby jeho vojáci krváceli co nejméně. Krvavé bitvy mají rádi kronikáři, ale my vojáci, věřte mi, my je nenávidíme."... celý text
Odsouzená talentem
2020,
Yvetta Tulip Hlaváčová (p)
V knize jsem si našla několik zajímavých myšlenek: "Každá křivda a smutek vyprší, pokud se pochopí, odpustí, vysloví a napíše." (Str. 45) "Celý život mi vtloukali do hlavy, jak mám vydržet únavu i bolest, ale nikdo mě nenaučil, jak se mám šetřit a odpočívat. Dopřát si klid a nedělat si těžkou hlavu, když holt něco nešlape tak, jak by se očekávalo." (Str. 67-68) "Když si přestanou věřit dva milující lidé, tak jejich láska vyprchá. Rodiny, kde nevěří jeden druhému, se rozpadnou. Zdraví, o kterém začneme pochybovat, nás začne opouštět." (Str.81) "Domov, zázemí, důvěra a otevřený vztah s rodiči je základ pro každý úspěch." (Str. 105) "To jediné, co děti potřebují, je vaše víra a bezmezná láska." (Str. 137)... celý text
Vendula aneb Francouzština pro pokročilé
1989,
Hermína Franková
Když jsem knihu četla poprvé někdy ve 13, chtěla jsem být jako Vendula. Odvážná (i když se vlastně hrozně bála), sečtělá (kvůli ní jsem si z knihovny půjčila i Vojnu a mír, abych věděla, kdo je Nataša, Andrej a Pierre Bezuchov :-) :-) , charismatická, milá. Když jsem knihu četla teď - pár dní zpátky, vím už, je je příběh trochu naivní a ne moc reálný, ale i tak se mi kniha četla moc hezky. Ocitáme se v ospalém městečku Skotovice - Mochovice, kde je největší událostí roku fotbalový zápas mezi oběma částmi městečka. Občas tudy projede zariglovaný vlak - transport. Nikdo neví, kam transporty pokračují ani odkud jedou. A jednoho dne se u fotbalového hřiště zjeví neznámý kluk, který ukradne klukům fotbalistům svačinu. A ten kluk mluví jenom franouzsky. Tím začíná kolotoč neobyčejných dobrodružství - jak ho ukrýt, jak ho nasytit, jak ho dostat zpátky...... celý text
Egypt, Řecko, Galie
1991,
Alain Quesnel
Tohle byla jedna z nejoblíbenějších knih mého dětství... Četla jsem ji několikrát a teď jsem si ji díky Čtenářské výzvě zase připomněla.... :-) Miluju ty ilustrace, jsou naprosto nádherné. :-)... celý text
Co odvál dým aneb Jak jsem přežil holokaust
2017,
Miloš Bondy
Příběh pražské židovské rodiny Bondyů, která se ze dne na den ocitá ve sběrném táboře Terezín a pak je transportována do samotného pekla všech pekel - Osvětimi. Kniha je psána živým jazykem s dostatečnou dávnou nadhledu a sebeironie, což je paradoxně ještě děsivější a opravdovější... Je to asi jedna z nejlépe napsaných knih na toto téma.... Doporučuji všem, koho tato problematika zajímá.. "Podíval jsem se na tatínka, který stál vedle mě - drželi jsme se pořád při sobě a neopouštěli se ani na okamžik - a viděl jsem, že pláče. Vypadal moc bídně. ""Tati, co je ti?"" zeptal jsem se ho. A přitom jsem měl namále, abych se sám nerozbrečel. ""Ale prosím tě, podívej se,"" řekl mi, ""co tu s náma dělaj a co asi je s maminkou! My dva sme tu alespoň spolu, ale ona je přece někde úplně, úplně sama!"" O několik neděl později, když jsem se od starousedlých heftlinků dozvěděl celou, strašlivou pravdu, mohlo mi rozervat srdce, když jsem si představil, jak tenkrát naše maminka stála někde v ledové plynové komoře, nahá, sama, bezejmenná mezi bezejmennými, v tom posledním, hrůzném okamžiku svého života." "Jména Němců, kteří největší zločin v dějinách vymysleli, způsobili a provedli, zůstávají nezapomenuta, i když jen jako jména vrahů. Zatímco miliony jejich obětí zapadají, a to i tam, kde se kdysi narodili, v jejich obcích a zemích, do propadliště dějin."... celý text
Miovo blues
2016,
Kristina Ohlsson
Martin Benner a Lucy pokračují v pátrání po tajemstvích mrtvé Sary z Texasu a přitom odkrývají mnoho tajemství nejen z Martinova života. Musím říct, že závěr mi přišel naprosto překombinovaný a zbytečně rozvětvený... Asi jsem čekala víc. "Boris mi po návratu z Texasu prokázal neocenitelnou službu. Přes jeho kontakty u policie se mu podařilo sehnat jména a fotky lidí, se kterými se Sara stýkala před odjezdem do USA. Šlo o partu mladých výtržníků, kteří se bavili tím, že se potkloukali po Stockholmu a mlátili nevinné lidi. Díky těm fotkám jsem taky vypátral Eliase."... celý text
Šlehačková oblaka
2017,
Tereza Salte
Kniha mě nalákala na popis života v Norsku, ale asi mi moc nesedl ten styl psaní o dokonalé holčičce, která si plní sen... Věřím, že pro spoustu lidí může být kniha inspirací k tomu se odhodlat plnit si sny, ale na mě to působilo trochu prvoplánově.... ____ S P O I L E R ______ "Smrt mámy mě naučila, že se lidské tělo dokáže vyrovnat se vším. A jestli právě teď prožíváte něco podobného, mám pro vás jeden důležitý vzkaz. Bude líp! Vím, že se tomu teď nechce věřit, ale věřte tomu. Chce to jen čas, sílu bojovat, hýčkat se a starat se nejen o svou duši, ale i o své tělo. Dělejte všechno, co vám dělá radost. Buďte s těmi, které máte rádi. Povídejte si o tom, nechte slzy stíkat, dokud padají, uleví se vám a vy pomalu začnete nabírat zpátky svou životní energii."... celý text
Lotosové blues
2015,
Kristina Ohlsson
V Lotosovém blues se setkáváme s právníkem Martinem Bennerem, jeho přítelkyní Lucy, jeho neteří Bellou a dalšími. Příběh začíná ve chvíli, kdy k Martinovi a Lucy do kanceláře přijde člověk, který se představí jako Bobby T., a žádá Martina o znovuotevření případu jeho sestry Sary, která před půl rokem spáchala sebevraždu a která byla obviněna z pěti vražd. Martin se pouští do pátrání na vlastní pěst a zjišťuje, že celá záležitost je mnohem komplikovanější a zamotanější než se zprvu zdálo. V Martinově okolí se začnou dít podivné události včetně několika podivných úmrtí. Martin se rozhodne pátrat i v Texasu, kde Sara nějakou dobu žila a kde měla spáchat první dvě vraždy. V Texasu to ale vypadá, že se s Martinem nechce nikdo moc bavit, protože všichni mají strach z někoho, kdo si říká Lucifer... ____ S P O I L E R ________ Musím říct, že se mi kniha četla moc dobře, měla spád a děj pěkně odsýpal. Ale kdyby v knihovně nebyl zrovna i druhý díl, asi bych byla pěkně naštvaná za ten otevřený konec...... celý text
Fimfárum
2008,
Jan Werich
Krásné, jazykově vytříbené pohádky. :-) Dá se číst stále dokola a neomrzí se. :-)
Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi
2019,
Jeremy Dronfield
Sledujeme příběh vídeňské židovské rodiny Kleinmannů během 30. a 40. let. Rodinu tvoří otec Gustav, matka Tini, dcery Herta a Edith a synové Fritz a Kurt. Na konci 30. let po anexi Rakouska dochází k persekuci židovského obyvatelstva. Gustav je spolu s Fritzem poslán do Buchenwaldu, rodina se trhá i s odchodem dcery Edith do Anglie a nejmladšího osmiletého Kurta za příbuznými do Spojených států. Dále sledujeme osudy všech členů rodiny, které jsou bohužel z velké části tragické. Gustav si během pobytu v koncentračních táborech vede deník. "Naděje v roce 1915, kdy mu připínali na hruď připínali vyznamenání, naděje v roce 1917, kdy drtil podpatkem pohár a vstupoval do manželství s Tini, naděje v roce 1919, kdy si poprvé pochoval v náručí Edith, naděje, že Izrael našel místo v Rakousku: všechny tyto naděje rozdrtila kola této obří , šílené, zadrhávající se mašinerie a její nezastavitelné, nesmyslné touhy strhnout život k árijsko-německé velikosti, která nikdy neexistovala a nikdy ani existovat nemohla, protože její zaslepené puritánství bylo tou největší antitezí všeho, co činí společnost velkou. Nacismus nikdy nemohl být velký, stejně jako koktavý herec s pozlacenou papírovou korunou nikdy nemůže být králem." "Práce osvobozuje. Závora spadla a brána za nimi se zabouchla."... celý text
Pohádkový dědeček
1984,
Eduard Petiška
Krásně napsaná kniha pohádek, které jsou nadčasové a příjemně se mi četly. Tohle asi budeme s miminkem číst dokola a dokola, protože tyto pohádky se nikdy neomrzí.... :-) * * * * * a Jednička s hvězdičkou. :-)... celý text
