Předčítačka
přečtené 73
Dopřej si čas
2011,
Notker Wolf
Může člověk do sebe naráz obrátit ? Ne. Víno musí pít člověk pomalu, musí ho ochutnat, nechat ho válet na jazyku, vzít v potaz všechny jeho chuťově nuance, pocítit jeho zralost - to vše, pokud ho chce vychutnat. Také při čtení: když se pořádně ponoříme do knihy, nechceme ji jen tak zběžně prolétnout, nýbrž proniknout do textu a s tím do jiného světa natolik, že čas nebude hrát žádnou roli. Není nic krásnějšího než se ponořit do textu a vychutnávat nebo meditovat formu a krásu básně. Také báseň nemohu jen tak zběžně přelétnout očima. Každé jednotku slovo chce být vzato a "ochutnáno". Jen tak odhalím krásu lyrického textu. A pak je tu biblické čtení, takzvané "lectio divina". I to je něco jiného než čtení duchovního textu. Je to "přežvykování" - "ruminatio" - textu, jak to nazývali staří mniši. A to je úplně jiné čtení. Když se modlím žalmy, vím už dávno dopředu, co v nich stojí, ale chci proniknout ještě hlouběji do textu a zopakovat jej - sám uchopen textem ve vlastní duši. Kdosi přirovnal žalmy k přílivu a odlivu moře. Při čtení těchto prastarých textů se zaposlouchávám do věčného Božího dechu, který nikdy nepřestane... Kdo vyžaduje informace, ten nakrátko pootevře dveře a zase se hned zavře. Kdo si však připustí text k tělu, ten neotevře jen dveře, nýbrž sám vstoupí do jiného prostoru, jeho duše se rozšíří... Notker Wolf: Dopřej si čas. Je to tvůj život. #letnicteni #3K #klubklatovskychknihomolu #knihomolove #20... celý text
Deník venkovského faráře
2016,
Josef Beránek
"Točíme se pořád okolo hříchu, ale otec v příběhu o marnotratném synovi objímá syna smrdícího po prasatech. Nečeká, až bude prosit o odpuštění, a jde mu vstříc." (Jan Rybář - Jos. Beránek: DENÍK VENKOVSKÉHO FARÁŘE) #letnicteni #klubklatovskychknihomolu #3K #knihomolove #3... celý text
Dnes ještě ne
2022,
* antologie
"Časopisy nejvyšších impaktů už dávno nejsou čtením pro zasvěcené. Editoři lpí nejen na exkluzivitě objevu, ale stejně upjatě trvají na příběhu, který výzkum musí doprovázet. Hollywood ve vědě, který se mi upřímně hnusí. Na druhou stranu je v tomto ohledu svým objevem jistě nezklamu..." (Marek Epstein: Koktejl lásky) #letnicteni #3K #Klubklatovskychknihomolu #knihomolove #2... celý text
Štičí kost
2021,
Radek Touš
Prázdno jen škrty stromů (Radek Touš: Štičí kost, Trigon 2021) #letnicteni #klubklatovskychknihomolu #3K #knihomolove #11
Hledání přítomného času
1947,
Ivan Blatný
Na jih Na cestě na jih značené vlaštovkami Ovzduší voní ještě tahem jejich per Tvůj malý vláček často zastavuje V šelestu širých kukuřičných polí Všude je ticho Kdesi daleko Ozve se lidský hlas Pak stojíš na stráni Oči omývané chladnou vlnou vinic Kostnatý krásný vinař jenž tě provází Dotýká se hroznů kouzelnými jmény Jak voní nahý kukuřičný klas! Teplý jak ústa jiskřivý jak chrup Rozvěšují jej všude pod střechami Zatímco vítr zadul do hromady šustí. (Ivan Blatný: Hledání přítomného času) #letnicteni #ontheroad #3K #klubklatovskychknihomolu #cas #europedirectklatovy #literaturastrednievropy #knihomolove #21 https://youtu.be/-AU1OxEAwJA https://m.facebook.com/story.php?story_fbid=768973178403192&id=100058715514256... celý text
Fantomové bolesti
2010,
Bjarte Breiteig
"Slyší hukot vzdáleného vodopádu. /.../ Dívá se na něj tak pronikavě, že se neodvažuje její pohled opětovat. Sklopí zrak. Jeho ruka spočívá na střeše auta. Přejede po mokré ploše a sleduje stopu, kterou ruka zanechává. Pak znovu vzhlédne. Zvíře se otočí a klidně odchází pryč. Mlha to hnědošedé tělo opatrně obestře...a vymaže." (Bjarte Breiteig: Mlha. Rekviem. (In: Fantomové bolesti) #Letonahorach #letnicteni #3K #Klubklatovskychknihomolu #knihomolove #cteniusima #15 https://vltava.rozhlas.cz/breiteig-harstad-a-christensen-poslechnete-si-povidky-norskych-autoru-9034425?player=on... celý text
Pustá země
1996,
Thomas Stearns Eliot
"Řekl mi: Marie, Marie, teď se mě pevně drž. A už jsme jeli z kopce. Na horách, tam se člověk cítí volný. Po nocích čtu a v zimě jezdím na jih." T. S. Eliot: Pustá země / The Waste Land (1922, Argo 2022) Přesně! #letnicteni #klubklatovskychknihomolu #3K #knihomolove #14... celý text
Zpráva o cestě do Saského Švýcarska: Stínové obrázky z cesty do Harzu a Saského Švýcarska
2010,
Hans Christian Andersen
Tady je krásné místo, touto krásou by se mohlo mnoho lidí opájet. Ale jak nepatrné je množství lidí, jimž je dáno uvidět ten skvost, kterým Bůh vyzdobil naši zemi. V podstatě je jen malý rozdíl mezi člověkem a psem, který je přivázaný k boudě a smí pouze poskakovat ve svém revíru. (H. Ch. Andersen: Zpráva o cestě do Saského Švýcarska. Cestovní deník dánského pohádkáře) Zaposlouchejte se do deníku Hanse Christiana Andersena z jeho mladické cesty do střední Evropy. I po letech můžeme prožívat okouzlené a okouzlující dojmy pozdějšího pohádkáře z návštěvy Drážďan, z prohlídek kostelů i galerií, a hlavně okouzlujících přírodních scenérií Saského Švýcarska rozhl.as/AndersenDenik #letnicteni #3K #klubklatovskychknihkmolu #europedirectklatovy #cteniusima #knihomolove #svycarsko #ceskesvycarsko #22... celý text
Příběh o baziliškovi
2014,
Václav Kahuda (p)
"Slezák stál u ponku, nemocnou ruku měl volně loženou v pilinách, druhou si přičísl vlasy a připlácl šusťákovou rádiovku. Na ponku ležel strojek na maso. Nepřítomně si hrál se součástkami, podíval se na ně a pomyslel si: čamrdy. Zívl a jedním okem zašilhal do nízkého nebe mezi větve pokřivených švestek. Zívl podruhé a zapřemýšlel nad tím, jestli si ráno nezapomněl vyčistit zuby. Krátce říhl a udiveně zaklel, vzkypělo v něm zkyslé mléko od snídaně. Zadíval se pozorně do zpola opadaného švestkového sadu a dál do mokrých, zamlžených luk. Nikde nic zajímavého, je tomu tak už po léta. Náhle se rozhodl. Sundal ze sebe modrý, sepraný skladnický plášť, oblékl si švestkově modrý šusťák a vyšel ven. Jemně mžilo. Odkašlal si a polkl hlen /.../ Vyběhl po schodech, otíraje se levým bokem o omítku. Nahoře se otřepal a zaťukal. Uslyšel, jak na dveře zaškrábal bazilišek a potom jak tiše pleskají jeho dlouhé blanité spáry na linoleu: Určitě se běží někam schovat a provést mu nějakou neplechu. Usmál se neupřímně a řekl si: čertík, čertíček. Manželka mu otevřela a on rychle vklouzl dovnitř. Pak se objevilo jeho oko ve dveřním kukátku a pátravě zamžikalo. Oběd byl vydatný a maštěný velmi poctivě. Slezák jedl lžící a vykrajoval občanská sousta, a ta mu opravdu rychle mizela a mastila chřtán. Ostatně bazilišek se taky činil a vláčel po žlutém linoleu kousky mastnoty. Dechovka v rádiu břinkala a dalo se na kafe, postavila se voda. Bazilišek tahal proužky masa z talířku, který měl pod dřezem, ven na podlahu, zde je cupoval a jednotlivá sousta vyhazoval do vzduchu a požitkářsky lapal. Byla to ovšem spíše hra. Měl totiž svůj navyklý druh potravy, a tento zvyk nehodlal měnit. Ostatně ho tomu naučil Slezák. Ale o tom později..." (Václav Kahuda: Příběh o baziliškovi, 1992) #letnicteni #3K #Klubklatovskychknihomolu #knihomolove #13... celý text
Příběh opravdického člověka
2014,
Pavel Vilikovský
No ale když už vzpomínám, musím říct, že s tou kolaudací to nešlo jen tak, jako že hop na krávu a je tele, barák jsme zkolaudovali tuším až na potřetí. Stavbaři odvedli dost šlendriánskou práci, museli honit plán a plnit nejrůznější závazky, co si je dávaly brigády socialistické práce, tak tu po nich zůstaly křivé podlahy, že se ani nedaly pořádně zavřít dveře, popraskaná omítka na stropech, opadané kachličky a ani se nepamatuju co všecko /.../ Starý jen chodil dokola, mudroval a chvástal se jako opilý námořník /.../ Starý měl na všecko svou teorii, nebál se přímo i politizovat. Tak mě poučoval například, že všecky tyto hospodářské země, i Amerika je nyšt proti Ukrajině, ta že drží celé Rusko. Ukrajina, Kavkaz, Japonsko, to že je všecko v jednom pásmu, tyto úrodné země. Že co si myslíte, pane kolego, proč Američani hodili tu atomovou bombu na Japonsko? No přece proto, že ... Pavel Vilikovský: Příběh opravdického člověka (K4 2014) #letnicteni #3K #klubklatovskychknihomolu #knihomolove #cesicitajte #K4 #18... celý text
Trosečníci polárního moře
1955,
František Běhounek
"Spojení se světem, které se po tolika dnech přece jen uskutečnilo, zlepšilo neobyčejně náladu šesti mužů na ledové kře. Až dosud žili jen ze dne na den /.../. Nyní nastal úplný obrat. Zdálo se jim, že záchrana je na dosah ruky, že je otázkou nejbližších týdnů, možná dnů. Tak aspoň soudil největší optimista Cecioni/.../. Bručel často na to, že na svých kožešinových botách vnášejí do stanu sníh, který pak rychle taje a nepříjemně promáčí plst, kterou je stan vyložen. 'Udělej jim boty!' vyzval ho jednou s úsměvem Nobile. 'Taky že udělám!' odvětil Cecioni. 'Každý dostane domácí střevíce a budou se přezouvat, když přijdou zvenku!' " (Fr. Běhounek: Trosečníci polárního moře. Vzducholodí na severní pól) Překvapuje mě, že to chce číst i sedmiletý... Nemůžou se toho nabažit... #letnicteni #3K #klubklatovskychknihomolu #detiknihomolu #12... celý text
Jana bude brzy sbírat lipový květ
2022,
Miloš Doležal
Jak kdybych byl Někým vlečen vyděšen se ptám - Ale kam? Pomalu plyne večer a když už na konci jsme unavení a ospalí vlna stesku nás zavalí. Proč my jsme zůstali a jiní ne? (Miloš Doležal: Jana bude brzy sbírat lipový květ) #letnicteni #3K #klubklatovskychknihomolu #4... celý text
Prosil jsem a přiletěla moucha
2004,
Miloš Doležal
V květnu 1944 byla ve vašem kraji vysazena z Londýna paraskupina Spelter. Věděl jste o tom? Seskočili u Kramolína. Operovali blízko nás a nalezli úkryt v Boňově u hajného Vitouše. Jenže asi za měsíc je někdo udal. Ráno jsme viděli, jak jedou německá auta směrem na Boňov. Obklíčili je, jeden z parašutistů byl zastřelen, ale dvěma se podařilo prostřílet se z obklíčení. Moc jim pomohl Antonín Plichta, sedlák ze Šebkovic, který je schoval. Riskoval tím život celé rodiny. Znal jsem ho dobře, chodil k nám nakupovat. Byl to statečný a rytířský muž. O pár let později ho popravili v babickém procesu i s jeho dvěma syny. Komunistům šlo právě o to, zničit pevné a charakterní sloupy našeho národa. Rozhovor s Ferdinandem Höfrem - Miloš Doležal: Prosil jsem a přiletěla moucha #letnicteni #3K #klubklatovskychknihomolu #knihomolove #LidodiRavena #16... celý text
Jít nalehko…
2022,
Nanao Sakaki
/.../ Ve dvacátém prvním století všechno zmizí z planety Země ale někde - - říká vítr - - někde ve dvacátém prvním století žijí Romeo a Julie žijí Romeo a Julie. (Nanao Sakaki: Jít nalehko. Básně japonského poutníka) #letnicteni #3K #klubklatovskychknihomolu #knihomolove #7... celý text