reader.007
přečtené 1572
Tajná zahrada
2009,
Frances Hodgson Burnett
Když začnu od konce, musím přiznat že jsem trochu zklamaná, protože ten mi přišel trochu moc kách a pohádkový, nicméně většina knížky je velmi milá, prodchnutá nesmírnou láskou k živé přírodě a i když kolísá mezi nadměrnou pohádkovostí (třeba až příliš přátelská divoká zvířata) a skoro syrovým postojem k hlavním hrdinům, nejde jí upřít velmi přátelskou atmosféru, kterou bych popsala asi jako "tak by to na světě mohlo dobře dopadat, kdyby lidé měli hlavy na přemýšlení a srdce k lásce stvořené". Trochu mi atmosférou připomíná Annu ze Zeleného domu.... celý text
Velké myší spiknutí
2017,
Roald Dahl
Tak tomuhle se nedá dát míň než plnou nádrž (minimálně za otce-doktora a jeho krysí bonbony). Nemá to sice úplné závěrečné "šťastně až na věky", nicméně je to tak kouzelně klukovské a skutečné, že si ji určitě časem seženu.... celý text
Útěk Kryšpína N.
2014,
Ivona Březinová
Nevím jak to působí na náctileté čtenáře, ale z mého pohledu je to jednak dost nedůvěryhodné (pasťák jako strašák? bejvávalo...), jednak jako účelová agitka nad kterou bude plesat leda učitelský sbor, jak to nakonec hezky dopadlo, všichni se nám polepšili a zlé jsme zastrašili, takže už si do smrti na nic netroufnou, navíc je tu ta epizodka s menšinami jak jsou hodní a jako jediní se s chlapcem baví normálně... No jak jsem říkala - nedůvěryhodné. Kromě toho mě tam docela nebavily ilustrace, které působily jako karikatury hrdinů - hlavní hrdina - blonďáček s velkým nevinným kukučem vs. jeho tyrani s podivnými škleby na tvářích a zavilostí čišící z očí. Myslela jsem že tohle karikováni zaniklo s šestákovýma románama. Byl to můj první počin od této autorky a musím říct, že nikterak motivační. Když jsem zhlédla její dílo, nevím co si mám myslet o spisovatelce, která přeskakuje od knih pro dospívající přes pohádky pro nejmenší a literaturu pro dospělé až k filmovým adaptacím. To třeba takový Rudolf se držel svého kopyta a šlo mu to dobře. Ba co dím, výborně.... celý text
Příšerné příběhy vánoční
2015,
Chris Priestley
Když o tom tak přemýšlím a porovnávám s jinými hororovými povídkami, opravdu tomu nelze upřít jistou kvalitu, zvlášť když je porovnáváte s některými (třeba) viktoriánskými, které je sice žvanivostí daleko předčí, jenže na gradaci děje a konečnou pointu mají málokdy. Pokud chcete umocnit dojem, vřele doporučuji audioverzi v podání Ladislava Freje, který jim dokázal vtisknout neopakovatelnou atmosféru stupňující se zvrácené dychtivosti. Minimálně v povídkách Hrací skříňka a Byla cesta (nyní k nalezení na YT).... celý text
Tajné touhy
1996,
Susan Lewis
Kdybych knihu nenašla, asi by mne ani nenapadlo si ji přečíst, ovšem stalo se a nebyla to chyba. Určitě ji nedoporučím pro to poněkud masochistické kočkování mezi hlavními hrdiny, jenže autorka se rozhodla vydat na literárně velice tenký led špionáže, navíc podbarvený dobou předválečnou a zčásti i válečnou a sama jsem v šoku, jak úspěšně se jí podařilo vybruslit z toho se ctí. Výhodou určitě je, že příběh pojala i jako detektivku, takže si až do konce můžete lámat hlavu nad identitou hlavního padoucha, ale já osobně vidím největší pozitivum v tom, jak působivě dokázala postupně budovat atmosféru strachu, který se šířil Evropou (Francií) když se Hitler vydal na své dočasně vítězné tažení. A to jsem to po prvních 20ti stránkách nezahodila jen proto, že jsem chtěla konečně vědět, co se skutečně stalo nějaké zatracené Hortenzii!! ;-)... celý text
Poslední cantilena / Tajemství Tudorovců
2010,
Vlastimil Vondruška
První příběh s kancionálem mě nebavil, moc postav, zápletka přemotaná a jaksi nedůvěryhodná. Víc neřeknu, to by byl spoiler a ty u detektivek nedělám... Druhý příběh se taky rozvíjel poněkud kostrbatě, ale nakonec to nebylo tak špatné a protože i já si myslím, že Jindřich VIII. byl poživačné, nespolehlivé hovado, je vyústění příběhu i poměrně uvěřitelné, navíc je zde pasáž která se mi obzvláště líbila: "Víte, v čem vy ženy děláte chybu? (...) Pokud odvedete muže jiné ženě, myslíte si, že jste vyhrály. Ale to je omyl! Muž, který zradil jednu, zradí i ty další." "Pokud je ta druhá žena krásnější a umí vášnivěji milovat, udrží si ho," oponovala zaujatě. "To přece nemá s krásou a milostným uměním nic společného," nesouhlasil důrazně (...) "Věrný muž svou manželku neopustí, protože ho ani nenapadne zkoušet, zda by v jiném loži našel víc rozkoše. Prostě ho to nezajímá. Ale ten, kdo to zkusí jednou, zkouší to pořád. Která žena si může být jistá, že je opravdu nejlepší? Ale i kdyby opravdu byla, její muž bude stejně hledat jinde. Kdo jednou zradí, není nikdy spokojený s tím, co mu Bůh dává. V duši se mu usadí ďábel, který ho neustále pokouší. A proto je vlastně nešťastný. Štěstí hledejte jen ve věrnosti. Ať již k muži, víře, nebo svému panovníkovi." Ale jestli ještě v některé knize V. Vondrušky najdu (ZASE!!) větu "olízal/a dočista lžíci, protože kaše byla vynikající" asi už budu hystericky ječet ;-)... celý text
Trpké víno / Klášterní kostnice
2008,
Vlastimil Vondruška
Pořád stejně dobré jako každý Vondruška, jen... No, není to prostě precizní Agatha Christie, takže i když mě okouzluje to historické prostředí a oceňuji nápaditost děje, stejně jako u ostatních jeho detektivek jedno malé nespokojené já pořád remcá, že některé indicie a události nejsou dostatečně vysvětlené, nebo se mi prostě zdají minimálně nedotažené.... celý text