Renatka11
přečtené 392
Nebe nezná vyvolených
1970,
Erich Maria Remarque (p)
Pro prvním přečtení v nácti jsem byla okouzlena romantikou příběhu i atmosférou Paříže, Benátek a riviéry. Teď po asi 30 letech to cítím jinak. Přestože příběh zůstal stejný, já jsem se asi trochu změnila a víc než romantiku vztahu Lillian a Clerfayta jsem teď vnímala jeho vývoj i vývoj Lillianina smíření se s koncem. Navíc mě teď, po nespočetném shlédnutí mého oblibeného filmu Nebožtíci přejií lásce, u jinak smutného konce překvapivě a vlastně dost nepatričně pobavila zmínka o dvou zinkových rakvích. " Na okamžik nemohla pochopit, že muž necítí to, co ona - ale zřejmě i zázraky časem zevšední."... celý text
Romeo a Julie
2008,
William Shakespeare
"Už s chmurným mírem vchází chmurný den a samo slunce těžkou hlavu skrývá. Jen zprostit toho, kdo je nevinnen a trestat provinilé ještě zbývá. Však věčně bude srdce jímat znova žal Juliin a bolest Romeova." Těmihle krásnými poetickými verši končí příběh veronské lasky v překladu Erika Adolfa Saudka. Já jsem teď ale měla v rukou krásné kapesni vydání z roku 1964 v překladu Zdeňka Urbánka, u kterého mě mrzelo, že můj dojem z grafiky bohužel převážil nad dojmem z překladu. Často mi tam scházelo právě to poetično. Každopádně už se těším na další setkání s milenci z Verony za pár let, jen příště zkusím v roli průvodce právě Erika A. Saudka nebo Martina Hilského. Samotný Shakespeare je pro mě ale pořád jednička za 5/5 a moc doporučuji úžasné zpracování R&J Divadlem na Vinohradech.... celý text
Kytice
1976,
Karel Jaromír Erben
Z Kytice mám z dětství zažitou hlavně Polednici ze školy a Štědrý večer z domova z Vánoc. O něco míň pak balady Kytici, Poklad, Zlatý kolovrat, Vodníka a Svatební košili. Ostatní jsem si až dodnes, kdy jsem se ke Kyticí vrátila v jejím komiksovém vydání, skoro nepamatovala. Jen na to, že i pocit z nich byl většinou něčím děsivý nebo aspoň znepokojivý. A jsem přesvědčená, že v době svého vzniku musela Kytice působit ještě mnohem děsivěji. Moje oblíbené básně jsou nejkratší Kytice a jedna z mála se šťastným koncem - Poklad.... celý text
Milión Alenčiných dobrodružství
1989,
Kir Bulyčov (p)
Poslední díl trilogie už pro mě nebyl nijak zásadní a narozdíl od předchozích dvou jsem ho přečetla jen jednou a moc si z něj nepamatuju. Vyrostla jsem já i Alenka a už to nějak nebylo ono.... celý text
Alenčiny narozeniny
1987,
Kir Bulyčov (p)
I druhý díl Bulyčovovi Alenky jsem v dětství milovala a cestování strojem času mě láká dnes stejně jako tenkrát.
