rottovat
přečtené 461
Zkurvenej příběh
2017,
Bernard Minier
Tak nevím, nebylo to špatné, četlo se to dobře, ale nějak mám pocit, že tohle není ten Minier, od kterého jsem četla předchozí skvělá díla. Jako by to psal někdo úplně jiný. Asi mi nebyli zcela blízcí hrdinové v teenagerovském věku, Servaz byl přecijen trochu jiné kafe. Ale celkově dobá oddychovka, jen mě to prostě zcela nechytlo.... celý text
Matka, dcera, nebo já
2016,
Alana Kirk
Velmi dobrá kniha, která vás zasáhne a která otevírá téma, které často stojí v pozadí a moc se o něm nepíše. Nejedná se o klasický román, jde spíše o proud autorčiných vzpomínek a myšlenek, snaha "vypsat se" z nelehké situace, do které byla náhle a bez předchozích příprav postavena. Je vidět, že autorka opravdu píše vše z vlastní zkušenosti, některé pasáže jsou velmi silné, ale i přes veškerá utrpení je z od počátku do konce cítit z celé knihy hlavně obrovská láska k vlastní matce, z které se ze dne na den stal někdo úplně jiný.... celý text
Geniální přítelkyně
2018,
Elena Ferrante
Tak nevím, chybí mi asi 60 stran do konce a už to nedokážu dočíst, odkládám, což se u mě děje zcela výjimečně. Kniha mě skoro vůbec nechytla, přitom námět jako takový mi nepřijde špatný. Možná to dělá styl vyprávění nebo málo přímé řeči, těžko říct, ale celé mi to přišlo takové o ničem, dost rozvleklé...místy mne to sice bavilo, např. postava Lily byla velmi dobrá, ale prostě mě to nelákalo sednout si a číst dál, na knihu jsem se netěšila a nedokázala jsem se do ní začíst. Škoda.... celý text
Jedničky a nuly
2016,
Tomáš Grombíř
Na to, že se jedná o autorovu prvotinu, mi to přijde zdařilé, proto dávám čtyři hvězdy. Pasáže pojednávající o počítačích a internetu jsou místy trošku suché, nezáživné a připomínají spíše než román prostý výklad, ale celkově je jinak příběh zajímavý a až reálně děsivý co se týče práce v korporacích, kde pracovní nasazení a peníze jsou nadřazené všemu včetně osobního života. Krapet navíc mi tam přišly některé erotické scény, které svým popisem (ač mne občas pobavily) působily v celkovém kontextu jako pěst na oko.... celý text
Dívka v ledu
2016,
Robert Bryndza
Ale jo, je to dobré. V záplavě současných detektivek jsem se bála, aby Dívka v ledu nebyla "bestsellerem" pouze na reklamních plakátech, jak tomu často bývá. Čte se ale opravdu dobře, nechybí jí napětí, spád. Samozřejmě se drží pravidel žánru, takže pokud někdo čte hodně detektivek, dokáže předem odhadnout, jakým směrem se bude děj odvíjet. Trošku problém jsem měla s hlavní vyšetřovatelkou Erikou, nebyla mi místy zcela sympatická a vadilo mi její chování určitých situacích, ale celkový dojem z knihy mi to nijak zvlášť nepokazilo.... celý text
Tiché dívky
2016,
Eric Rickstad
Je to dobré, je to čtivé, ale ničím se to neliší od jiných současných detektivek. Jako by autor jen kopíroval již zaběhlé postupy a nevložil do příběhu nic nového, překvapivého, něco, čím by se odlišil v záplavě současného boomu krimi příběhů. Tím netvrdím, že je to špatné, to vůbec ne, pro pošmourné odpoledne ideální čtivo, ale celkově je příběh dost předvídatelný a autor se bohužel nevyhnul ani mnohým zajetým klišé. Body navíc však dávám za skvělý epilog, který dává tušit slibnému pokračování.... celý text
Nezmar
2016,
Jean-Michel Guenassia
Oproti brilantnímu Klubu nenapravitelných optimistů a podobně výtečnému Vysněnému životu mi Nezmar přijde takový nijaký, fádní, nezajímavý. Jako by byl psán horkou jehlou, příběhu chybí hloubka, k postavám nezískáte žádný vztah a dějově je to takové prostě nezajímavé. Indické reálie přidávají pár bodů navíc, ale celkový dojem z knihy je slabý. Škoda, těšila jsem se na ni, protože tento autor psát umí a Klub nenapravitelných opt. se zařadil kdysi mezi nejlepší knihy co jsem kdy četla.... celý text
Osudy a běsy
2016,
Lauren Groff
Už dlouho jsem nečetla knihu, která by ve mně během četby vyvolávala tak rozporuplné pocity. V konečném výsledku jsem ale byla nadšená a jedná se určitě o jednu z nejzajímavějších knih poslední doby. Nepatrný problém jsem měla s první částí Osudy zaměřující se hlavně na Lotta, některé pasáže, zejména pak ty, kde jsou citovány jednotlivé divadelní hry, jsem přeskakovala a chvílemi mě Lottova rozervaná duše umělce již lehce iritovala. Ale jakmile jsem začala číst Matildiny Běsy, nemohla jsem se odtrhnout. K tomu velké plus přidávám brilantnímu jazyku a neotřelým slovním spojením (zde patří dík i překladatelce).... celý text
Okamžiky štěstí
2016,
Patrik Hartl
Okamžiky štěstí mne bavily, pobavily, leckdy i rozesmutnily. Stylem hodně připomínají autorův předchozí Malý pražský erotikon, jsou ale svižnější, méně rozvleklé, i když v závěru také zrychlují a na můj vkus autor skáče až o moc let dopředu. Jáchymův příběh, který jsem začala číst jako první, mne bavil hodně, s Veronikou jsem měla místy problém, zejména postupem času mi už její příběh přišel trošku nudný, ale možná je to tím, že už prostě z Jáchymovy strany víte, co se bude dít. Každopádně autor má nadání pro skvělé vykreslení situačního humoru (scéna v alpském apartmánu je za mne číslo 1) a jednotlivé dialogy vás rozhodně nudit nebudou.... celý text
Slepá mapa
2013,
Alena Mornštajnová
Celé se to čte dobře, ale výsledným dojmem je průměrný příběh, jenž z vás po přečtení brzy vyprchá. Neříkám, že to není zajímavé, některé pasáže, zejména pak z druhé světové války, jsou napsány více než dobře, ale především pak ke konci jsem měla pocit, že se děj příliš zrychluje, resp. že na poměrně málo stranách se odvine xxx let hlavních hrdinů a najednou je konec. Co mi vadilo asi nejvíce, byla hlavní postava Anežky. Postrádala pro mne jakékoli kouzlo, sympatie...a nejde pouze o její morální exces, který je dle mého pohledu naprosto nepochopitelný, ale hlavně o její permanentně unylou, pesimistickou povahu a neschopnost radovat se ze života. A ač nemám ráda černobílé scénáře, přála bych jí na konci románu zcela jiný konec.... celý text
Osm múz mého života
2016,
Josef Koutecký
Málokdy čtete rozhovor s tak noblesním, sečtělým a inteligentním člověkem. Jednotlivé pasáže jsou více než pohlazením po duši a ačkoli nemluví pouze o radostných věcech, kniha ve vás zanechá hluboký dojem a obohatí vás nejen o znalosti z oblasti medicíny, ale i z dalších, vzdálených oborů.... celý text
Dobře mi tak
2014,
Radka Třeštíková
Ač tuto autorku čtu s nadšením a zejména na To prší moře nedám dopustit, Dobře mi tak mě nechytlo. A to natolik, že po dlouhé době odkládám rozečtenou knihu a nechci ji dočíst. Těžko říct, zda je to hlavním hrdinou, nebo tím, že autorce jde prostě mnohem lépe psát o ženách než o padesátiletém malíři. Od začátku mne to nevtáhlo, celé to je takové nijaké. Možná, kdybych dočetla, bylo by hodnocení jiné, ale bohužel, tohle prostě není ono. Povzbudivé je, že jde o prvotinu a s dalšími knihami paní Třeštíkové je to úplně jiné kafe.... celý text
Provazochodkyně
2016,
Simon Mawer
Navzdory zdejším spíše negativním komentářům, mně se to líbilo. A moc. Mawera mám obecně velmi ráda a až na Mendelova trpaslíka, který mi k srdci úplně nepřirostl, řadím všechny jeho knihy k těm mým nejoblíbenějším. Sedí mi jeho styl psaní. A Provazochodkyně splnila očekávání. Oproti ostatním jsem naopak ráda, že se z pokračování Dívky, která spadla z nebe nestala další "bondovka", ale jen psychologicky propracovaný příběh o jedné ženě, která se snaží vyrovnat se svojí válečnou zkušeností a najít si místo v novém světě. To, že je krapet promiskuitní, mi nepřišlo nijak zvlášť rušivé, naopak to dodávalo její postavě na plastičnosti a jakési normálnosti. Takže za mne plný počet hvězdiček.... celý text