rozina351 přečtené 208

Dáma s kaméliemi 2008, Alexandre Dumas, ml.

Taková krásná klasika kvalitní romantické četby pro všechny citlivé duše!

Pankrác Budecius, kantor 1916, Antonín Sova

Hodně dlouhé, hodně nudné, místy nelogické - Sova je prostě daleko lepší básník, než prozaik!

Temné hlubiny 2017, Robert Bryndza

Bráček, ale velmi čtivý a zábavný :) A oceňuji Bryndzovo poděkování na konci jeho slovenské tchyni :)))

Národní báchorky a pověsti I. 1950, Božena Němcová

Pohádky mého dětství a (tajně) i dospívání. Teď si je konečně čtu se svými dětmi. Ačkoli jde o notoricky známé náměty, které se objevují u různých českých a evropských pohádkářů, Němcová jim dokáže dát to "něco", co z nich dělá texty mimořádné krásy, které dokážou nasytit mnohé potřeby lidské duše. Pohádkám Němcové bývá mnohdy vyčítána složitost jazyka a nečeská větná skladba, pro mě je neotřelý jazyk spíše plus, protože je to jazyk nádherný!... celý text

Manon Lescaut 2001, Vítězslav Nezval

Už jenom za Manon odpouštím Nezvalovi Stalina! Pro mě nádherný text když si chci zlepšit den. Jindřich Štyrský mu vyčítal barvotiskovost, se zapojením ratia souhlasím, přesto příběhu a Nezvalovu básnickému jazyku vždy podlehnu.... celý text

Advent 1938, Gunnar Gunnarsson

Tiché roky 2019, Alena Mornštajnová

Kniha obsahuje všechno, co od knihy od Mornštajnové očekávám: silný dějinný příběh na pozadí intimního rodinného, neméně silného příběhu, a precizní propracovanost dějové linky. Mám ráda, že Mornštajnová uznává lásku jako vysokou hodnotu dávající smysl v jakkoli bezvýchodných situacích a nebojí se to dát ve svých knihách najevo, jakkoli by to mohlo zavánět líbivostí a kýčem. Tato kniha mimo jiné vyniká překvapivým koncem a několika naprosto nečekanými dějovými obraty. Konec, který se některým čtenářům může zdát otevřený a nejednoznačný, vidím v mornštajnovském smyslu naprosto jasně, aneb jak říká hlavní hrdince vědma: Až najdeš své kořeny, přineseš plody :)... celý text

Myši Natálie Mooshabrové 2004, Ladislav Fuks

Příběh kriminálního rady 1971, Ladislav Fuks

Skvělá detektivka v ryze fuksovském duchu. Téma vztahu mezi dospívajícím synem a jeho přísným otcem - autobiografická linka. Plastické líčení hlavních i vedlejších postav i prostředí. Konec je opravdu nečekaný!... celý text

Filosofská historie 2002, Alois Jirásek

Moje další guilty pleasure - dílo, u kterého plně vnímám poplatnost Jiráskovým idejím, schematičnost postav a kostrbatý humor - ale kniha se mi prostě líbí! Roztomilý milostný příběh na pozadí jiráskovské interpretace dějin a šťastný konec - to je prostě hezké čtení pro sychravý podzim. Jiráska netřeba čtenářům vnucovat, ale !ani démonizovat!... celý text

Babička 2005, Božena Němcová

Základním předpokladem k přečtení Babičky je, aby čtenář nebyl do četby nikým nucen. Já ji přečetla poprvé v 8 letech, kdy mi ji ještě nikdo nevnucoval, a podruhé ve 30, kdy už mi ji taky nikdo nenutil. Mezitím jsem se obrozenecké literatuře snažila vyhýbat jak čert kříži a na milost vzala leda tak Babičku vulgaris. Nicméně dílo je to úžasné - jako osmiletá i jako třicetiletá jsem byla Babičkou naprosto fascinovaná, i když pokaždé jinak. Audio verzi namluvila Eva Holubová, která v rozhovoru řekla, že v nahrávací kabině plakala - text je opravdu krásný a dojemný a Němcová se dokáže mistrně dotknout lidské duše. Ale pokud čte člověk Babičku z donucení a na sílu, je to naprosté mrhání časem.... celý text

Černý Petříček 1973, Karolina Světlá (p)

Světlá je moje guilty pleasure! Jakkoli jsem si vědoma schematičnosti a prvoplánovosti, vždy podlehnu. Miluju sladkobolné líčení starých časů a Světlá píše krásně a poutavě. Takže za mě pět hvězd. Za zmínku stojí motivistická shodnost Černého Petřička s Viktorkou Boženy Němcové.... celý text

Obyčejný život 1937, Karel Čapek

Podle mě se jedná o Čapkovu nejlepší prózu. Čapek jde v této novele až k samým kořenům lidství a lidskosti a uplatňuje svoje hluboké psychologické znalosti. Velmi oceňuji samotný název, který evokuje všednost a bezvýznamnost. V průběhu čtení jsem byla s názvem díla neustále konfrontována, někdy i velmi odpudivým způsobem. Neustále jsem si pokládala otázku, co vše může bránit prožití hluboce lidského, naplněného života. Dílo místy působí i velmi autobiograficky, jakoby tu autor sám bojoval s vlastními démony. Pro mě bylo čtení velmi silným prožitkem, určitě se k této knize budu opakovaně vracet a pořídím si ji do příruční knihovničky.... celý text

Co je bez chvění, není pevné 2010, Tomáš Halík

Ranní rozcvičky 2006, Milan Badal

Povrchní, jednoduché povídky, které zapomenete ještě dřív, než je dočtete.

Mefisto 2008, Klaus Mann

Závažná kniha vykreslující ponurou atmosféru Německa v období Výmarské republiky až druhé světové války. Klaus Mann užívá toto dramatické období německé historie jako kulisu pro podrobné vykreslení morálního rozkladu hlavního hrdiny. Hlavní hrdina, populární herec Hendrik (ve skutečnosti jde o biografii herce Gustafa Gründgense), je s bravurou vylíčen jako naprosto odporný tvor, který patrně dosáhnul podle Kohlbergových stádií morálního vývoje pouze 1. mety - jeho charakter je totiž zcela amorální, podobně jako malé dítě hledá nejrychlejší uspokojení a svůj vlastní prospěch bez ohledu na okolí a na konsekvence pro své nejbližší. Mistrně vylíčená narcistická porucha osobnosti, která v narušeném Německu dosahuje obrovského úspěchu. Ukázka toho, jak dostatečně amorální jedinec může elegantně a plynule přecházet od komunismu k nacionálnímu socialismu a zase zpět, aniž by tyto ideologické přemety měly jakýkoli dopad na jeho veřejné působení a popularitu. Klaus Mann odkrývá masku zkažené nacistické společnosti, ukazuje depresivní bezmocnost morálně čistých charakterů, jejichž nositelé buď emigrují nebo umírají. V knize nalezneme mnohé podněty k přemýšlení o současné politické scéně. Jak je možné, že v čele jakéhokoli státního zřízení najdeme psychopaty, kteří se obklopují dalšími popkulturními psychopaty a proč se totéž děje neustále a cyklicky? Mann nabízí své dílo jako odpověď. Hlavním jmenovatelem je nezřízená touha po moci. Román v sobě nese do daleka přesahující mefistofelské poselství: Jak jeho autor, tak i skutečný Hendrik, tedy Gustaf Gründgens, spáchali sebevraždu.... celý text

Astrid Lindgrenová 2018, Agnes-Margrethe Bjorvand

"Kdo je hodně silný, musí být taky hodně hodný!" Překrásně ilustrovaná kniha, která umožní dětským čtenářům nahlédnout do života Astrid Lindgrenové. Kniha je psána poutavým způsobem a předkládá dětem velmi srozumitelným jazykem veškerá etická poselství, která Lindgrenová vložila do svého díla. Dětem tak kniha může dopomoci nalézt základní klíče k interpretaci děl A.L. a dokreslit pozadí vzniku notoricky známých knih. Kniha velice názorně ukazuje, jak je literární dílo vždy těsně spjato s biografií autora a publikace je tak jistě využitelná pro literární výchovu ve škole, případně pro tolik omílané zvyšování čtenářské gramotnosti. Fascinující ilustrace podněcují obrazotvornost dětských čtenářů a ve spojení s poutavými, ale přesnými fakty, vytvářejí příjemné klima pro jak zcela volnou, tak odbornější práci s literárními texty Astrid Lindgrenové.... celý text

Třikrát detektiv Kalle 2018, Astrid Lindgren

Příjemná napínavá detektivka pro starší děti.

Astrid Lindgrenová - Válečné deníky 1939-1945 2017, Astrid Lindgren

Zajímavé a čtivé svědectví doby i života Astrid Lindgrenové. Deníky jsou plné hlubokého pacifismu i humanismu. Astrid soucítila se zeměmi ve válečném stavu a s obrovskou vděčností přijímala fakt, že Švédsko je války ušetřeno. Mnohé myšlenky z deníků najdeme později rozvinuté v dílech s protiválečnou tematikou. Jejich rozpustile bojovnou podobu nacházíme v Pipi, tu vážnější potom v Bratrech Lví srdce: "Nacionální socialismus a bolševismus proti sobě bojují jako dva veleještěři." V knize najdeme i množství až vizionářských myšlenek, dosud aktuálních: "Uprchlictví je bída. Je pouze otázkou času, kdy se spravedlivý hněv uprchlíků obrátí proti jejich hostiteli."... celý text

Děti z Bullerbynu 2009, Astrid Lindgren

Jedna z mých nejoblíbenějších dětských knih. Zajímavé je, že Lindgrenová pracovala na Dětech z Bullerbynu souběžně s Pipi Dlouhou punčochou. Obě knihy se jakoby vzájemně doplňují, v Bullerbynu nacházíme soulad, řád, idylické ladění světa dětí i dospělých, zatímco Pipi obrací vše naruby. Líčení slavností i všedních dní v Bullerbynu působí harmonicky a vykresluje svět, který je v pořádku. Lindgrenová mistrně zachycuje různorodost dětských temperamentů i dynamiku skupiny. V Bullerbynu jsou všechny dětské potřeby a přání bohatou měrou naplněny. Dospělí tvoří jen nutný doplněk světa dětí, jejich funkce je zřejmá - poskytovat dostatek jídla, lásky, svobody, prostoru a bezpečí.... celý text