Sandik přečtené 814
Farma zvířat
2000,
George Orwell (p)
Nesmírně přesná alegorie komunistické utopie ve chvíli, kdy se stane uskutečněnou realitou. Až si člověk říká, kde na to ten chlap vůbec přišel. V tom Španělsku? 95%... celý text
Středověký hrad [ze 14. století]
1996,
Richard Platt
Knížka to není špatná. (teda pro děti, na střední nebo vysoké bych to asi nepoužíval ;o) Má jen jedinou dosti podstatnou nevýhodu a to je to, že zobrazuje hrad jehož jádrem je rozlehlá obytná věž, donjon, tedy prvek typický pro hrady vysoké šlechty ve Francii či případně v Anglii. Ve střední Evropě se tenhle typ hradu, s výjimkou tvrzí které jsou ale na úplně jiné sociální úrovni, prakticky nikde nevyskytuje a pokud už se někde obytná věž objeví, stejně je jen doplňkem pohodlně zařízeného paláce. Hloubavější děti to může dost mást.... celý text
Hrady, zámky a tvrze Království českého - 15. Kouřimsko, Vltavsko a J.-Z. Boleslavsko
1938,
August Sedláček
Dějiny umění 12
1998,
Karel Císař
Také druhý, tentokrát ryze český dodatek Pijoanova díla nemá s José Pijoanem ve skutečnosti nic společného, neboť jeho jméno je pouze vyzlaceno na obalu. Texty samotné nejsou špatné, ovšem velice se na jejich podobě promítl spěch. Jsou nedotažené a plné tiskových chyb. Ostatně, i pro vydavatele je tahle kniha především zaručený tahák peněz z kapes koupěchtivých, takže nějaká snaha o skutečnou kvalitu pro něj byla až tím posledním. Skutečný odborník si tuhle knihu stejně nekoupí a ti laici, co by to třebas chtěli i číst a ne jen si tím zdobit knihovnu to přece nepoznají. Že? Tak vo co gou? Celkový dojem: 40%... celý text
Dějiny umění 11
2000,
José Pijoan
První dodatek Pijoanova mnohosvazkového díla (na němž on sám neměl ani ten nejmenší podíl) je přecejen o něco lepší než předchozí díly, protože je psán výrazně později a jde tedy o modernější podání. Na druhou stranu jde o text tématicky dosti roztříštěný.... celý text
Dějiny umění / 10
1986,
José Pijoan
Velmi rozšířené mnohosvazkové dílo disponuje množstvím kvalitních fotografií. Tím ovšem výčet kladů končí. Text knihy je nejen zastaralý (původní verze textu pochází z počátku dvacátého století), ale především, už v době vznikání knihy nebyl nijak zvlášť kvalitní. Pokud by totiž měl autor udržet požadovanou úroveň pro všechny svazky díla, musel by mít při rozsahu a záběru textu téměř nadlidské schopnosti. Zcela pochopitelně dnes píší podobné syntézy rozsáhlé týmy specialistů. Pijoan se "odvážil" svou syntézu napsat sám a podle toho také vypadá. Samozřejmě je nutné říci, že podobné "bichle" shrnující celé dějiny umění na přelomu 19 a 20. století napsali i mnozí jiní, někteří lépe, jiní hůře (u nás například Matějček), jenže to jsou knihy, až na čestné výjimky, dnes naprosto antikvované a zapomenuté, Pijoan, navzdory své nikterak výjimečné kvalitě, kupodivu žije dál... Pro serióznější zájem o dějiny umění proto knihu rozhodně nelze doporučit. Daleko vhodnějším zdrojem informací je například čtyřdílný "Larousse" nebo knihy z řady "Umění světa", které kdysi vyšly v nakladatelství Artia. Velmi slušné jsou i výpravné přehledové publikace (Gotika, Renesance, Baroko atd.) vydavatelství Könemann (v českém překladu vydal Slovart) Celkový dojem: 45%... celý text
Dějiny umění 9
1986,
José Pijoan
Velmi rozšířené mnohosvazkové dílo disponuje množstvím kvalitních fotografií. Tím ovšem výčet kladů končí. Text knihy je nejen zastaralý (původní verze textu pochází z počátku dvacátého století), ale především, už v době vznikání knihy nebyl nijak zvlášť kvalitní. Pokud by totiž měl autor udržet požadovanou úroveň pro všechny svazky díla, musel by mít při rozsahu a záběru textu téměř nadlidské schopnosti. Zcela pochopitelně dnes píší podobné syntézy rozsáhlé týmy specialistů. Pijoan se "odvážil" svou syntézu napsat sám a podle toho také vypadá. Samozřejmě je nutné říci, že podobné "bichle" shrnující celé dějiny umění na přelomu 19 a 20. století napsali i mnozí jiní, někteří lépe, jiní hůře (u nás například Matějček), jenže to jsou knihy, až na čestné výjimky, dnes naprosto antikvované a zapomenuté, Pijoan, navzdory své nikterak výjimečné kvalitě, kupodivu žije dál... Pro serióznější zájem o dějiny umění proto knihu rozhodně nelze doporučit. Daleko vhodnějším zdrojem informací je například čtyřdílný "Larousse" nebo knihy z řady "Umění světa", které kdysi vyšly v nakladatelství Artia. Velmi slušné jsou i výpravné přehledové publikace (Gotika, Renesance, Baroko atd.) vydavatelství Könemann (v českém překladu vydal Slovart) Celkový dojem: 45%... celý text
Dějiny umění 8
1985,
José Pijoan
Velmi rozšířené mnohosvazkové dílo disponuje množstvím kvalitních fotografií. Tím ovšem výčet kladů končí. Text knihy je nejen zastaralý (původní verze textu pochází z počátku dvacátého století), ale především, už v době vznikání knihy nebyl nijak zvlášť kvalitní. Pokud by totiž měl autor udržet požadovanou úroveň pro všechny svazky díla, musel by mít při rozsahu a záběru textu téměř nadlidské schopnosti. Zcela pochopitelně dnes píší podobné syntézy rozsáhlé týmy specialistů. Pijoan se "odvážil" svou syntézu napsat sám a podle toho také vypadá. Samozřejmě je nutné říci, že podobné "bichle" shrnující celé dějiny umění na přelomu 19 a 20. století napsali i mnozí jiní, někteří lépe, jiní hůře (u nás například Matějček), jenže to jsou knihy, až na čestné výjimky, dnes naprosto antikvované a zapomenuté, Pijoan, navzdory své nikterak výjimečné kvalitě, kupodivu žije dál... Pro serióznější zájem o dějiny umění proto knihu rozhodně nelze doporučit. Daleko vhodnějším zdrojem informací je například čtyřdílný "Larousse" nebo knihy z řady "Umění světa", které kdysi vyšly v nakladatelství Artia. Velmi slušné jsou i výpravné přehledové publikace (Gotika, Renesance, Baroko atd.) vydavatelství Könemann (v českém překladu vydal Slovart) Celkový dojem: 45%... celý text
Dějiny umění 7
1985,
José Pijoan
Velmi rozšířené mnohosvazkové dílo disponuje množstvím kvalitních fotografií. Tím ovšem výčet kladů končí. Text knihy je nejen zastaralý (původní verze textu pochází z počátku dvacátého století), ale především, už v době vznikání knihy nebyl nijak zvlášť kvalitní. Pokud by totiž měl autor udržet požadovanou úroveň pro všechny svazky díla, musel by mít při rozsahu a záběru textu téměř nadlidské schopnosti. Zcela pochopitelně dnes píší podobné syntézy rozsáhlé týmy specialistů. Pijoan se "odvážil" svou syntézu napsat sám a podle toho také vypadá. Samozřejmě je nutné říci, že podobné "bichle" shrnující celé dějiny umění na přelomu 19 a 20. století napsali i mnozí jiní, někteří lépe, jiní hůře (u nás například Matějček), jenže to jsou knihy, až na čestné výjimky, dnes naprosto antikvované a zapomenuté, Pijoan, navzdory své nikterak výjimečné kvalitě, kupodivu žije dál... Pro serióznější zájem o dějiny umění proto knihu rozhodně nelze doporučit. Daleko vhodnějším zdrojem informací je například čtyřdílný "Larousse" nebo knihy z řady "Umění světa", které kdysi vyšly v nakladatelství Artia. Velmi slušné jsou i výpravné přehledové publikace (Gotika, Renesance, Baroko atd.) vydavatelství Könemann (v českém překladu vydal Slovart) Celkový dojem: 45%... celý text
Dějiny umění 6
1984,
José Pijoan
Velmi rozšířené mnohosvazkové dílo disponuje množstvím kvalitních fotografií. Tím ovšem výčet kladů končí. Text knihy je nejen zastaralý (původní verze textu pochází z počátku dvacátého století), ale především, už v době vznikání knihy nebyl nijak zvlášť kvalitní. Pokud by totiž měl autor udržet požadovanou úroveň pro všechny svazky díla, musel by mít při rozsahu a záběru textu téměř nadlidské schopnosti. Zcela pochopitelně dnes píší podobné syntézy rozsáhlé týmy specialistů. Pijoan se "odvážil" svou syntézu napsat sám a podle toho také vypadá. Samozřejmě je nutné říci, že podobné "bichle" shrnující celé dějiny umění na přelomu 19 a 20. století napsali i mnozí jiní, někteří lépe, jiní hůře (u nás například Matějček), jenže to jsou knihy, až na čestné výjimky, dnes naprosto antikvované a zapomenuté, Pijoan, navzdory své nikterak výjimečné kvalitě, kupodivu žije dál... Pro serióznější zájem o dějiny umění proto knihu rozhodně nelze doporučit. Daleko vhodnějším zdrojem informací je například čtyřdílný "Larousse" nebo knihy z řady "Umění světa", které kdysi vyšly v nakladatelství Artia. Velmi slušné jsou i výpravné přehledové publikace (Gotika, Renesance, Baroko atd.) vydavatelství Könemann (v českém překladu vydal Slovart) Celkový dojem: 45%... celý text
Dějiny umění / 5
1989,
José Pijoan
Velmi rozšířené mnohosvazkové dílo disponuje množstvím kvalitních fotografií. Tím ovšem výčet kladů končí. Text knihy je nejen zastaralý (původní verze textu pochází z počátku dvacátého století), ale především, už v době vznikání knihy nebyl nijak zvlášť kvalitní. Pokud by totiž měl autor udržet požadovanou úroveň pro všechny svazky díla, musel by mít při rozsahu a záběru textu téměř nadlidské schopnosti. Zcela pochopitelně dnes píší podobné syntézy rozsáhlé týmy specialistů. Pijoan se "odvážil" svou syntézu napsat sám a podle toho také vypadá. Samozřejmě je nutné říci, že podobné "bichle" shrnující celé dějiny umění na přelomu 19 a 20. století napsali i mnozí jiní, někteří lépe, jiní hůře (u nás například Matějček), jenže to jsou knihy, až na čestné výjimky, dnes naprosto antikvované a zapomenuté, Pijoan, navzdory své nikterak výjimečné kvalitě, kupodivu žije dál... Pro serióznější zájem o dějiny umění proto knihu rozhodně nelze doporučit. Daleko vhodnějším zdrojem informací je například čtyřdílný "Larousse" nebo knihy z řady "Umění světa", které kdysi vyšly v nakladatelství Artia. Velmi slušné jsou i výpravné přehledové publikace (Gotika, Renesance, Baroko atd.) vydavatelství Könemann (v českém překladu vydal Slovart) Celkový dojem: 45%... celý text
Dějiny umění 4
1983,
José Pijoan
Velmi rozšířené mnohosvazkové dílo disponuje množstvím kvalitních fotografií. Tím ovšem výčet kladů končí. Text knihy je nejen zastaralý (původní verze textu pochází z počátku dvacátého století), ale především, už v době vznikání knihy nebyl nijak zvlášť kvalitní. Pokud by totiž měl autor udržet požadovanou úroveň pro všechny svazky díla, musel by mít při rozsahu a záběru textu téměř nadlidské schopnosti. Zcela pochopitelně dnes píší podobné syntézy rozsáhlé týmy specialistů. Pijoan se "odvážil" svou syntézu napsat sám a podle toho také vypadá. Samozřejmě je nutné říci, že podobné "bichle" shrnující celé dějiny umění na přelomu 19 a 20. století napsali i mnozí jiní, někteří lépe, jiní hůře (u nás například Matějček), jenže to jsou knihy, až na čestné výjimky, dnes naprosto antikvované a zapomenuté, Pijoan, navzdory své nikterak výjimečné kvalitě, kupodivu žije dál... Pro serióznější zájem o dějiny umění proto knihu rozhodně nelze doporučit. Daleko vhodnějším zdrojem informací je například čtyřdílný "Larousse" nebo knihy z řady "Umění světa", které kdysi vyšly v nakladatelství Artia. Velmi slušné jsou i výpravné přehledové publikace (Gotika, Renesance, Baroko atd.) vydavatelství Könemann (v českém překladu vydal Slovart) Celkový dojem: 45%... celý text
Dějiny umění 3
1983,
José Pijoan
Velmi rozšířené mnohosvazkové dílo disponuje množstvím kvalitních fotografií. Tím ovšem výčet kladů končí. Text knihy je nejen zastaralý (původní verze textu pochází z počátku dvacátého století), ale především, už v době vznikání knihy nebyl nijak zvlášť kvalitní. Pokud by totiž měl autor udržet požadovanou úroveň pro všechny svazky díla, musel by mít při rozsahu a záběru textu téměř nadlidské schopnosti. Zcela pochopitelně dnes píší podobné syntézy rozsáhlé týmy specialistů. Pijoan se "odvážil" svou syntézu napsat sám a podle toho také vypadá. Samozřejmě je nutné říci, že podobné "bichle" shrnující celé dějiny umění na přelomu 19 a 20. století napsali i mnozí jiní, někteří lépe, jiní hůře (u nás například Matějček), jenže to jsou knihy, až na čestné výjimky, dnes naprosto antikvované a zapomenuté, Pijoan, navzdory své nikterak výjimečné kvalitě, kupodivu žije dál... Pro serióznější zájem o dějiny umění proto knihu rozhodně nelze doporučit. Daleko vhodnějším zdrojem informací je například čtyřdílný "Larousse" nebo knihy z řady "Umění světa", které kdysi vyšly v nakladatelství Artia. Velmi slušné jsou i výpravné přehledové publikace (Gotika, Renesance, Baroko atd.) vydavatelství Könemann (v českém překladu vydal Slovart) Celkový dojem: 45%... celý text
Dějiny umění 2
1982,
José Pijoan
Velmi rozšířené mnohosvazkové dílo disponuje množstvím kvalitních fotografií. Tím ovšem výčet kladů končí. Text knihy je nejen zastaralý (původní verze textu pochází z počátku dvacátého století), ale především, už v době vznikání knihy nebyl nijak zvlášť kvalitní. Pokud by totiž měl autor udržet požadovanou úroveň pro všechny svazky díla, musel by mít při rozsahu a záběru textu téměř nadlidské schopnosti. Zcela pochopitelně dnes píší podobné syntézy rozsáhlé týmy specialistů. Pijoan se "odvážil" svou syntézu napsat sám a podle toho také vypadá. Samozřejmě je nutné říci, že podobné "bichle" shrnující celé dějiny umění na přelomu 19 a 20. století napsali i mnozí jiní, někteří lépe, jiní hůře (u nás například Matějček), jenže to jsou knihy, až na čestné výjimky, dnes naprosto antikvované a zapomenuté, Pijoan, navzdory své nikterak výjimečné kvalitě, kupodivu žije dál... Pro serióznější zájem o dějiny umění proto knihu rozhodně nelze doporučit. Daleko vhodnějším zdrojem informací je například čtyřdílný "Larousse" nebo knihy z řady "Umění světa", které kdysi vyšly v nakladatelství Artia. Velmi slušné jsou i výpravné přehledové publikace (Gotika, Renesance, Baroko atd.) vydavatelství Könemann (v českém překladu vydal Slovart) Celkový dojem: 45%... celý text
Dějiny umění 1
1977,
José Pijoan
Velmi rozšířené mnohosvazkové dílo disponuje množstvím kvalitních fotografií. Tím ovšem výčet kladů končí. Text knihy je nejen zastaralý (původní verze textu pochází z počátku dvacátého století), ale především, už v době vznikání knihy nebyl nijak zvlášť kvalitní. Pokud by totiž měl autor udržet požadovanou úroveň pro všechny svazky díla, musel by mít při rozsahu a záběru textu téměř nadlidské schopnosti. Zcela pochopitelně dnes píší podobné syntézy rozsáhlé týmy specialistů. Pijoan se "odvážil" svou syntézu napsat sám a podle toho také vypadá. Samozřejmě je nutné říci, že podobné "bichle" shrnující celé dějiny umění na přelomu 19 a 20. století napsali i mnozí jiní, někteří lépe, jiní hůře (u nás například Matějček), jenže to jsou knihy, až na čestné výjimky, dnes naprosto antikvované a zapomenuté, Pijoan, navzdory své nikterak výjimečné kvalitě, kupodivu žije dál... Pro serióznější zájem o dějiny umění proto knihu rozhodně nelze doporučit. Daleko vhodnějším zdrojem informací je například čtyřdílný "Larousse" nebo knihy z řady "Umění světa", které kdysi vyšly v nakladatelství Artia. Velmi slušné jsou i výpravné přehledové publikace (Gotika, Renesance, Baroko atd.) vydavatelství Könemann (v českém překladu vydal Slovart) Celkový dojem: 45%... celý text