Sinecod
přečtené 58
Babičky: Mrtvý kuchař
2015,
Minna Lindgren
ztráta času
Začátek knihy: tři dementní babky jezdí tramvají. Konec knihy. Je až neskutečné, co za kraviny se vydává. Jediná pěkná věc na knize, je její obal. Obrovská ztráta času.... celý text
Bestiář
2007,
Barbara Nesvadbová
ztráta času
Příšerně napsaná kravina s absolutně hnusnou a odpornou hlavní hrdinkou. Při čtení mi bylo špatně a dočetla jsem to jen s notnou dávkou sebezapření. Nechápu, jak to někdo mohl vydat. Nesvadbovou bych po dočtení posadila na kus dřeva a poslala po volném moři hodně daleko. Nejde mi do hlavy, jak jí někdo může publikovat, jak jí někdo může číst. Beru to jako urážku a propad celé české literární tvorby. Nechápu pochvalné komentáře, nějaký zamyšlení, postoje a názory, to určitě! Knížka je úplně vo hovně, spíš celé je to úplně nechutné, jako bych si koupila knížku, kterou někdo vytvořil mazáním hovna na hovně a schoval to mezi listy.... celý text
Julie & Julia
2009,
Julie Powell
Sakra, to je ale mizerná knížka! Hlavní hrdinka, tedy i autorka knihy je špindíra špindíratá, která neumí psát, protože tahle knížka, skutečně nevím, jak může být oblíbená nebo populární. Tahle ženská je nesympatická blbka, která měla dobrý nápad s tím, že uvaří za celý rok podle knihy Julie Child. Ale to je jen nápad, knížka je hloupá, otřesně napsaná, ještě se mi nestalo, abych se ve větě v beletristické knížce ztratila, něco nakousne a už to nedopíše, zaobírá se svýma pitomýma kamaráda a pitomýma problémama, je zlá, sprostá a protivná. První jsem viděla film a na knihu se těšila. Zbytečně. Ve filmu je všechno jinak. Ve filmu je hlavní hrdinka milá a okouzlující, vůbec má celý snímek nádech půvabnosti, je hřejivý a laskavý. Nora Ephron byla génius, když z takového hnusu vytvořila něco tak pěkného. Už jsem alespoň pochopila, proč se skutečná Julia Child nechtěla setkat s Julií Powell. Já bych se s ní setkat taky nechtěla.... celý text
Muž jménem Ove
2014,
Fredrik Backman
Ze začátku jsem chtěla Oveho odhodit. Autor neustále přirovnával (Ove se zatvářil, jako kdyby..., Ove vypadal, jako kdyby...). Prvních cca 30 stran pro mě bylo utrpení, Ove se mi nelíbil, ale hlavně se mi nelíbil autorův styl psaní. Tak jsem vydržela, nemám ve zvyku hned něco po 30 stranách nedočítat, ale pak se změnil způsob vyprávění. Ove je vlastně docela milý chlap a úplně nejvíc sem si užila pasáže z jeho minulosti. Nejsem si jistá, že bych někdy u jiné knížky brečela tolik jako u příběhu Ova. Kdybych Oveho znala, chtěla bych se s ním kamarádit.... celý text
