Sofie45
přečtené 222
Kafka na pobřeží
2006,
Haruki Murakami
Murakami. Murakami. Murakami. Ty jsi mě vskutku dostal do kolen.
Silmarillion
2008,
J. R. R. Tolkien
Co si budeme namlouvat, Silmarillion se nepyšní kdovíjakou čtivostí. Člověk má chvílemi dojem, že čte jakýsi epos napsaný 500 let zpátky, nebo jak zde již bylo zmíněno - Bibli. Některými částmi Silmarillionu jsem se doslova prokousávala a četla ho opravdu po kousíčkách. I přesto je však můj finální dojem více než kladný. A musím upřímně uznat, jsem nadšena! Opravdu nadšena. Vlastně jsem se prapůvodně trochu obávala, že tuto kroniku Středozemě nebudu vůbec schopná přečíst. A nejen, že jsem to dokázala, ale také ve mně Silmarillion probudil ještě větší lásku ke Středozemi. Byť jsem již předtím dílo mistra Tolkiena nebetyčně obdivovala, Silmarillion mě utvrdil v názoru ohledně jeho geniality.Ta je opravdu nesporná, nestačím žasnout :) K Silmarillionu se určitě ještě někdy vrátím, je mi jasné, že mi tam velké množství věcí uniklo, už se však těším na Nedokončené příběhy a Húrinovy děti :)... celý text
Harry Potter 1–7 (box) – Sedm let v Bradavicích
2013,
J. K. Rowling (p)
Harry Potter. Můj sladký Harry Potter. Poté, co jsem k Vánocům dostala svůj vysněný komplet "Sedm let v Bradavicích" a na začátku března se konečně s neuvěřitelnou nostalgií, nadšením a očekáváním pustila do dlouho plánovaného re-readingu, uvědomila jsem si, že bez Bradavic by má bytost byla jiná...ochuzenější, prázdnější. Možná bych více lpěla na realitě. To Harry Potter mi totiž pořádně ukázal, že fajn se občas nechat unášet na vlnách nekonečné fantazie. Přenést se do světa, kde je možné vše. Třeba být hrdým vlastníkem čarovné hůlky. A taky ve mně probudil neskonalou lásku ke knihám. Tedy - vášeň ke čtení mám v sobě zakořeněnou asi již odjakživa, avšak Harry Potter jí umožnil plný rozvoj. Netvrdím, že je HP bezchybná literatura, která oplývá vším, čím se můžou pyšnit klasická díla (třeba...). Určitě, kdybych si umínila býti hnidopichem, našla bych v knihách velké množství "nedostatků". Já však hnidopichem být nepotřebuji, pro mě je HP čistě ze subjektivního hlediska jako celek dokonalý...a tečka. Ono (jo, teď píšu sentimentální *****) je totiž zcela jiné, když něco vnímáte srdcem, anebo mozkem. Já HP vnímám čistě srdcem a vím, že právě v srdci budou Bradavice existovat navždy. A budu se do nich stále vracet. Nekrásnější, nejpůvabnější, nejkouzelnější :)... celý text
Zápisník jednej lásky
2004,
Nicholas Sparks
Co na to tak říct. Byla to taková typická oddechová slaďárnička. Chvílemi mi přišlo, jako bych právě ukusovala cukrovou vatu. Ale vážně (SPOILER!!!), co čekat od knihy, která končí tak, že si ženuška, která se v důsledku Alzheimerovy choroby nachází na sklonku života, zázračně vzpomene na svého úžasného manžela a na stará kolena u nich (zjevně) dojde k poslednímu (neuvěřitelnému) vzplanutí vášně...jako za mlada (KONEC SPOILERU). Na druhou stranu, já na zázraky věřím a na sílu lásky stejně tak, takže si v hloubi duše beztak myslím, že i toto je možné, a nejen v pitomých amerických romantických filmech (a knihách). A i kdyby ne (čemuž odmítám věřit, haha), proč se na chvíli nezasnít? Vždy přeci v tom spočívá kouzlo knih, v odpoutání se od šedivé reality dnešního světa :) Celý ten příběh mi přišel celý takový docela klišoidní a chvílemi i nudný, avšak...díky milému a jednoduchému stylu psaní kniha rychle ubývala a má očekávání vlastně splnila. Sice nevím, zda se ke spisovatelově tvorbě někdy ještě vrátím, neboť takové "harlekýnové" (všem fanouškům Sparkse se moc omlouvám za toto označení) laskominky mým šálkem čaje zrovna nejsou...ale v konečném důsledku jsem vážně spokojená :)... celý text
V šedých tónech
2013,
Ruta Sepetys
Knize se nedá upřít její neuvěřitelná čtivost. Už dlouho jsem nečetla nic, co by se přelouskávalo tak hladce, člověk se ani nestačil pořádně nadechnout a najednou se naprosto "zažrán" do knihy ocitl na její poslední straně. Ale to je právě jeden z hlavních nedostatků knihy - tedy samozřejmě ne fakt, že jde o záležitost, která člověka dokonale zabaví od začátku až do konce, což je rozhodně obrovské pozitivum knihy, ale skutečnost, že kniha má obrovský potenciál, který dle mého mínění zůstal částečně (ale vážně jen částečně!!) nevyužit. Autorka mohla zajít více do hloubky, do detailu a HLAVNĚ popsat alespoň ve zkratce Linina zbylá léta v gulagu. Nevadilo by mi, kdyby kniha měla klidně 500 stran. Jak už tu někdo zmiňoval, ten konec mě trošku zklamal a mírným rozpakům jsem zabránit nedokázala. Zapůsobil na mě dosti plytce a na takovou knihu až "nedůstojně". Člověk vůbec nemá povědomí o tom, jak zbylá léta pracovním táboře probíhala, a dozvědět se "něco málo" jen z nějakého dopisu knize trochu ubírá na bodech. Každopádně kniha je to určitě neskonale výjimečná, vlastně jsem jí původně udělila hvězdiček 5, protože když si uvědomím, jakým "blbostem" jsem udělila hvězdičky 4, tato kniha by si je ve srovnání s nimi určitě zasloužila (btw. asi se svým knižním hodnocením pěkně podívám na zoubek). Kniha je nádherná - silná, poutavá a neobyčejně mě zasáhla. Pojednává o tom, že i v těch nejnuznějších podmínkách a nejhorších situacích se dá nalézt kousíček radosti, naděje a hlavně lidskosti. Ohromovala mě ochota všech uvězněných, pomoci svému bližnímu, ačkoli si oni sami třeba vedli velice špatně. Bylo mi ctí, přečíst si o (pochmurných) osudech, jež provázely obyvatele těchto maličkých pobaltských republik a o úděsných podmínkách, které tehdy v pracovních táborech panovaly. Autorka měla vážně geniální nápad a myslím si, že obyvatelé Litvy, ale i Lotyšska nebo Estonska a dalších států, které si Stalin podrobil, mohou být na knihu, ale i Rutu hrdí. Konečně se někomu podařilo dostat více do povědomí veřejnosti tyto státy. Rozhodně si zaslouží, aby se na ně hledělo s větším respektem už jen proto, že jejich minulost rozhodně nebyla snadná a růžová. Kniha je také, jak už jsem zmiňovala, neobyčejně čtivá. Vlastně bych jí označila za jednu z nejčtivějších, jaké jsem kdy četla. Ale...pokud mám být objektivní, těch pět hvězdiček jí prostě udělit nemůžu, ať už tak činím s "lehkou" dávkou lítosti, nebo ne. Ty čtyři hvězdičky jsou však obrovské. Vůbec mě nezklamala, spíš naopak velice mile překvapila, avšak výše popsané "nedostatky" hovoří za vše. Knihu rozhodně doporučuji, myslím že, každému poskytne velikánský zážitek a vryje se mu srdce :)... celý text
Černý kocour a jiné hororové povídky
2007,
Edgar Allan Poe
Scafatiho ilustrace mě vážně uchvátily, převelice ráda jen tak otevřu tuto útlou knížečku a kochám se jimi. Co se povídek týče, nejvíce se mi rozhodně líbila Jáma a kyvadlo, měla bezkonkurenční "děsivou" atmosféru a četla se naprosto krásně. Povídka Černý kocour ve mně zanechala velice mrazivý pocit a také mě velmi zaujala. Naopak poslední povídka už mi přišla slabší a působila trochu "nezáživným" dojmem. Čisté čtyři hvězdy :)... celý text
1984
2003,
George Orwell (p)
Většina lidí si možná myslí, že tento román představuje již jen plynule utichající dozvuk minulosti. Že dnes již nemůže náš svobodný dech nic ohrozit. Ale není tomu tak. Hrozba totality - a to celosvětové je stále velice reálná a já se odvažuji říci, že ke světové diktatuře se stále více přibližujeme...bohužel... Když člověk nezaujatě s čistou hlavou a selským rozumem posoudí, jakým způsobem dnes média prezentují světové události, musí mu téměř zákonitě dojít, že je něco v nepořádku. Lidé podléhají dennodenně prostřednictvím televizního i internetového zpravodajství obrovské manipulaci a klamu. Historie je též z velké části zmanipulována, píší jí totiž vítězové a ti si ji většinou upravují dle své libosti. A co čipy v občankách, pasech, kamery na ulicích...hmm, skutečně je člověk tak svobodný? Kniha je doopravdy vskutku výjimečná - výjimečně silná, depresivní a pravdivá až mrazí. Od první stránky mě uhranula a přenesla do toho studeně šedivého a ponurého totalitního světa. Často jsem zapomínala, kde přesně se nacházím, byla jsem plnou součástí knihy a všechny ty emoce prožívala společně s hlavním hrdinou. Nepustila mě od začátku do konce, vyskytoval se v ní minimální počet "těch slabších míst". Rozhodně je právem nazývána jako jedna z nejzásadnějších knih v historii, poskytla mi neuvěřitelný prostor k zamyšlení a já jí všem vřele doporučuji, protože věřím, že nemůže zklamat takřka vůbec nikoho...... celý text
Návrat krále
2002,
J. R. R. Tolkien
Konečně, konečně, konečně! Závěrečná část trilogie, závěrečné uhranutí, nadšení, odrovnání, unesení! Předešlé díly si ode mě získaly "pouhé" čtyři hvězdičky, poslední díl si zaslouží hodnocení nejvyšší - kdybych ho mohla odměnit hvězdičkami tisíci, bez váhání bych tak učinila. Toto je totiž KLENOT. Doposud jsem snad u žádné knihy neměla tím nádherným způsobem husí kůži, slzy v očích z každičkého písmene, doposud jsem u takřka jakéhokoli popisu boje zívala nudou. A pak přišel Návrat krále a vše změnil. Bitva o Středozem - LEGENDÁRNÍ, dodatky ke knize - ÚŽASNÉ. A další poklady... Kniha doopravdy bavila od začátku do konce, žádné sáhodlouhé popisy mě nerušily od čtení, žádné další "nesympatičnosti". Prostě nádherný příběh, který zaručil, že se budu o Středozem dále zajímat a co nejdříve se pustím na Silmarillion, Húrinovy děti, Nedokončené příběhy...dále nemám slov :)... celý text
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
2012,
Jonas Jonasson
Prázdniny mým knihomolským vášním příliš prostoru (a také hlavně nálady no) nedopřávají, a tak se mi četba knihy poněkud protáhla...ale to je jedno. Od knihy jsem měla velká očekávání, už po přečtení ukázky jsem měla pocit, že se bude jednat o něco naprosto skvělého. A z toho důvodu jsem se byla neskutečně natěšená, až se mi dostane do rukou a já se do ní plně pohltím. Upřímně, prvních 100 stran mi to nakonec až tak skvělé nepřipadalo, sice mě ihned zaujal styl vyprávění a humor v knize obsažený, ale na pořádný "nářez" jsem si chvilku musela počkat. Ale jakmile se příběh rozjel na plné obrátky a já se nadchla pro Alanův životní příběh, který mě najednou neobyčejně bavil a poskytoval mi prostor pro uvolnění myšlenek...vždyť není nic lepšího, než se na chvíli ocitnout v kůži Alana a řídit se jeho prostým životním pravidlem "Všechno je tak, jak je, a bude tak, jak bude". Postupem času mě začal dostávat i příběh odehrávající se v knižní "současnosti". Nevěřícně jsem kroutila hlavou nad absurdními situacemi, z kterých se Alan (a vedlejší postavy) dokázali ještě absurdnějším způsobem vyplést a uvědomovala si následně, že toto je přesně kniha mého gusta. Když se ještě vrátím k humoru, na kterém byla kniha z velké části posazená, sedl mi taktéž prostě dobře...ne li výborně. Byly sice stránky, nad kterými jsem se až tak nesmála, ale také spousta těch, u kterých jsem chytala záchvat smíchu. Knihu můžu tedy zaručeně doporučit, jako bezvadná chytrá odpočinková kniha mi posloužila naprosto úžasných způsobem a já jsem zvědavá na filmové zpracování a druhou Jonassovu knihu :)... celý text
Hvězdy nám nepřály
2014,
John Green
Neobyčejně silná, emotivní kniha, která mi z hlavy jen tak nevymizí. Zpočátku jsem se do ní nemohla moc začíst, což nejspíš způsobil fakt, že jsem viděla první (moc povedené) filmové zpracování, ale zhruba od strany 80-100 mě začínala pohlcovat. V knize se objevuje nepřeberné množství názorů a myšlenek, jež poskytují prostor pro zamyšlení a dokáží vás dostat svou velkou hloubkou. Často jsem jen nevěřícně pokyvovala hlavou nad tím, jak kniha dokáže výstižně popsat ŽIVOT. Když knihu dočtete, určitě ve vás zůstane takový ten dojem, že jste četli něco opravdu velkého. Po čtení má i trochu depresi. Upřímně, nebrečela jsem, což způsobil fakt, že jsem prostě viděla jako první film, při kterém jsem slzy v očích měla. Možná kdybych přečetla jako první knihu, požitek bych z ní měla větší, ale to nic nemění na tom, že mě oslnila. Každopádně "jen" 4 hvězdičky dát prostě musím, ale jsou to vyloženě velikánské a krásné 4 hvězdičky :)... celý text
Dvě věže
2006,
J. R. R. Tolkien
Druhý díl Pána prstenů splnil má očekávání, udržel si svou vysokou úroveň, jen byla možná chybička, že jsem si knihu brala jakožto čtení na pláž. To víte, na lehátko pod slunečníkem za zvuku nadouvajících se vln je nejvhodnější nějaká pokud možno velice jednoduchá "harlekýnová" četba a ne fantasy se sáhodlouhými (byť mistrovskými) popisky přírodních poměrů ve Středozemi, jejichž přelouskávání mi mírně procvičilo mozkové závity již v prvním díle. Každopádně i přes to si mě Dvě věže získaly. Nejvíce se mi nejspíše líbila část s Frodem, Samem a Glumem, ta je jednoduše geniální. Užívala jsem si ji i v krajně vyškvařeném stavu, kdy mé mozkové schopnosti vyloženě stávkovaly. Kapitola o dušeném králíkovi, "Mistr Samvěd váhá" (či jak se jmenuje), rozmluvy obou hobitů, pobyt u Faramira...jednoduše legendární. Dále pak se mi moc líbilo rozuzlení v Železném pasu, entí mi povstání mi div nevyrazilo dech. Co mě ale nikterak nedojalo, byla bitva o Helmův žleb. Byla jsem na ni velice zvědava a nakonec jsem se jí víceméně prokousávala, čekala jsem něco víc...ta epičnost, jež si tu všichni vychvalují, mi tam paradoxně nějak scházela. Já vím, dny u moře... Druhý díl Pána prstenů se moc líbil, dokázal mi, jak zasloužené místo má tato trilogie ve světové špičce a v žádném případě nezklamal, ale i přesto musím udělit opět "jen" čtyři hvězdy. Pár záležitostí mi tam prostě úplně nesedělo... Jsem zvědavá na závěrečný díl :)... celý text
Plavba Jitřního poutníka
1992,
C. S. Lewis (p)
A víte co? Mně se tahle roztomile naivní Narnie opravdu líbí! Člověk by řekl, že je to čtení pro desetiletá dítka, ale já se ještě za takové dítko považuji. Vždyť je mi teprve čtrnáct! :) A právě z tohoto důvodu mě četba naprosto okouzlila, nějak na mě asi zapůsobila ta narnijská magie...či co... :) Na Narnii se mi líbí zejména to, že se jedná o takřka nenásilnou četbu, po všech těch dnešních krvácích není nad sáhnout po něčem milém, co pohladí po duši a člověk vidí svět hned veseleji. Navíc je v ní ukrytá bohatá symbolika, já sama se za křesťanku nepovažuji, s církví tak úplně nesouhlasím, mám svou víru, ale tato alegorie mi přijde krásná, zamlouvá se mi (navíc křesťanství není jen o církvi a jejích podezřelých praktikách). Zkrátka musím udělit 5 hvězdiček, dva poslední díly na mě právě čekají v knihovničce (kde leží už nesmírně dlouho, musím se přiznat - do Narnie jsem se pořádně pustila až teď) a já se moc těším až je vytáhnu a znovu se přemístím do tohoto kouzelného světa :)... celý text
