Sorrow přečtené 587

Ta přede mnou 2017, J. P. Delaney (p)

Až tak do posledních padesáti stránek před koncem jsem byla nadšená. Bylo to napínavé, nepředvídatelné, opředené tak trochu magičnem. Po delší době se mi stalo, že mě autor pěkně zatahal za nos a své názory na postavy jsem měnila co pár stránek. Zakomponování budovy do děje mi přijde dost nápadité a ani zpracování tohoto motivu rozhodně nepokulhává. Nojo, pak ale přišlo těch posledních padesát stránek. S tím, kdo za vším nakonec stojí, bych se ještě asi smířila, ačkoliv jiné rozuzlení by mě uspokojilo víc. Nedokážu ale prominout ten závěrečný patos, který (abych nespoilerovala) nemohu více rozebrat... 3,5 - ať nežeru :)... celý text

Němci 2012, Jakuba Katalpa (p)

I můj druhý pokus s Katalpou dopadl skvěle. Ta autorka mě neskutečně baví svým přímočarým úsporným stylem a, a to k mému velkému překvapení, ne zcela definitivními konci, které nabízí určité interpretační možnosti. Tematicky mi kniha taky sedla, a jak už se objevilo v komentářích pode mnou, hrozně oceňuji vykreslení "druhé strany", ale z pohledu někoho, kdo byl prostě jen obyčejným člověkem a válka se ho dotkla zase úplně jinak. Líbí se mi nenápadně zakomponované vykreslení vesnického prostředí se zatvrzelými obyvateli, které je stále ještě aktuální. Přestože mé osobní setkání s autorkou nedopadlo úplně dle mých představ, jako spisovatelku tuhle dámu fakt žeru!... celý text

Kde kvete tráva 2018, Han Kang

Kde kvete tráva je bezesporu kniha, která mi dala čtenářsky asi nejvíc zabrat (rozhodně letos, možná i za celý život). Mnohokrát jsem se ztratila v postavách, časové linii, v tom kdo zrovna vypráví... To ale nic nemění na tom, že je tahle kniha naprosto výjimečná, srdcervoucí, silná, emotivní, naturalistická a mimo jiné také poetická. Han Kang pečlivě skládá mozaiku všech těch úděsných osudů lidí, kteří povětšinou byli jen ve špatnou dobu na špatném místě. Vysílá světu neskutečné poselství a odhaluje, že to v Jižní Koreji (alespoň po určitou dobu) rozhodně nebylo o moc víc růžové než v její Severní sestře. Nejvíc na mě zapůsobila kapitola "Chlapec přichází" psaná z pohledu matky, při jejím čtení mě mrazilo... Co nesmím zapomenout pochválit, je famózní český překlad. Překladatelka navíc na konec knihy přidala doslov, což obvykle doslova nesnáším, tady to ale celému dílo přidalo na intenzitě a zejména čtenáři neznalému tematiky díky tomu doklapla celá řada věcí. Kde kvete tráva tak právě kvůli doslovu vyznívá ještě mnohem intenzivněji. Neskutečné dílo. Určitě se k němu v budoucnu vrátím, ačkoliv budu muset obrnit své city...... celý text

Už mě vidíš? 2018, Sharon J. Bolton

Ačkoliv stále s drobnými výhradami, třetí mnou čtená kniha v pořadí od S. J. Bolton si pět hvězd zaslouží. Autorka velice dobře buduje příběh, napětí, přidává drobné odbočky, které jsou nakonec nepostradatelné a odvádí vynikající práci s postavami. Jsou lehce zapamatovatelné a ačkoliv pro mě zůstává trochu těžké pochopit všechny Laceyiny kroky, její motivace byla vysvětlena myslím dostatečně. K mému velkému překvapení mě baví i ten románek, který je okořeněn sarkastickým humorem, což si, zejména v detektivkách, fakt užívám. Konečně jsem spokojena i se závěrem, který mi tentokrát nepřipadal přes čáru a důvody hlavního záporáka ve spojení s nápodobou Jacka Rozparovače jsou skutečně geniální.... celý text

Anna ze Zeleného domu 2017, Lucy Maud Montgomery

Překrásná klasická pohádka, u které se stydím, že jsem se k ní dostala tak pozdě. Příběh malé Anny si musí zamilovat každý. Je neuvěřitelně nadčasový a morálně poučný v té nejčistší podobě. Anna je kouzelná hrdinka, která přiroste k srdci všem malým slečnám (ale nejen jim) a zůstane v něm už napořád. Tohle je přesně ta kniha, kterou budu číst svým dětem anebo ji spolu budeme poslouchat, protože do přednesu Kláry Sedláčkové Oltové jsem se naprosto zamilovala. Audiokniha má i nádherné hudební předěly, které ve mně vyvolaly pocit, že sedím někde na louce u Zeleného domu. Jsem nadšená! :)... celý text

Černooká 2018, Anna Musilová

Kniha velmi autenticky a citlivě zpracovává téma ztráty milované osoby a otevírá palčivou otázku následných depresí a vyrovnání/nevyrovnání se s nimi. Obsahuje několik skutečně silných momentů, kdy jsem ani já neměla daleko k slzám... Opravdu věřím, že dovede mnoha lidem pomoci a rozhodně by se měla dostat do rukou zejména mladistvým, kteří to potřebují. Dobře zpracované jsou i jisté filozofické pasáže a pochválit je zapotřebí zejména jazykovou vyspělost textu (napříště bych možná jen šetřila se slovním spojením "rezedové oči" :)). Černooká se čte doslova sama a konstrukce tíživé atmosféry graduje v zajímavé finále. Třemi hvězdami tak boduji z velmi subjektivních důvodů - zejména už jsem trochu stará na tu linii o první růžové lásce, která navíc pro příběh ani není nosná, takže já bych se bez ní klidně obešla (na druhou stranu chápu, že kdyby chyběla, pro některé mladší ročníky by mohla být ta frustrující atmosféra až moc). Za druhé mi trochu chybělo větší spojení mezi Černookou a ještě jednou z postav (nechci příliš prozrazovat) a nezdálo se mi to na konci tak úplně dovysvětlené. A za třetí si myslím, že je v Anně skryto ještě víc a doufám, že nám to v další knize ukáže. Jsem přesvědčená, že po načerpání dalších životních i spisovatelských zkušeností u mě docílí naprostého rozkladu a těším se, až napíše knihu "pro dospělé". :) Knihu bych ale rozhodně doporučila všem teenagerům (avšak není jen pro ně), obzvláště pak těm, kteří si něčím podobným prošli nebo prochází.... celý text

Warren XIII. a Vševidoucí oko 2017, Tania del Rio

Příběh, který neurazí, ale ani nenadchne. Mladému čtenářovi dá asi to, co by měl. Dobrodružství, záhady, sympatické postavy, přátelství i zradu. Trochu mě ale mrzí, že v něm nevidím žádnou vyšší hodnotu, která by něco přinesla i dospělému, kromě teda naprostého zrelaxování od všech sr***, kterých je teďka všude plno. No ale to je vlastně taky fajn, ne? :) Asi tak tisíc hvězd bych udělila za grafické zpracování, které je rozhodně jedním z nejlepších, s jakými jsem měla tu čest!... celý text

Slunečnice 2018, Sarah Winman

Jak tuhle knihu popsat a nic neprozradit? Těžko. Je poetická, krásná, dojemná i úsměvná, poklidná i bouřlivá. Na ani ne dvě stě stránkách se autorce podařilo báječně navodit atmosféru a provést tři úžasné osoby životem plným lásky, přátelství, ale i velkých ztrát. Pro mě překvapení na plné čáře, protože jsem od knihy zas tak moc neočekávala. Ponaučení pro mě - přestaň už konečně koukat na ty obálky!... celý text

Čekání na Bojanglese 2017, Olivier Bourdeaut

Nevšední, bizarní kniha, která rozhodně rozbrnkala moje emoce a hlavně mě donutila zauvažovat nad životem. Hlavní hrdinové této knihy ho totiž skutečně prožívali naplno, vychutnávali si každý okamžik a cele se milovali. To bylo na celé knize možná to nejkrásnější. Ta bezbřehá láska, která prostupovala každou stránkou. Myslím, že se k Mr. Bojanglesovi ještě určitě někdy vrátím, písničku teď sjíždím pořád dokola, jen se nedovedu rozhodnout, jestli se mi víc líbí původní verze nebo verze Niny Simone :)... celý text

Příběh služebnice 2008, Margaret Atwood

Hm..Takže za mě za dvě no, jsem to ale rebel. Ačkoliv je podle mého jakákoliv forma totalitního režimu zkrátka hrůzyplná a já jsem nesmírně vděčná mým předkům, že mi vybojovali svobodu, tak Příběh služebnice mě zanechal naprosto chladnou. Nevím, jestli je to příběhem samým nebo zkrátka odosobněným stylem vyprávění, ale mám takový pocit, že za 14 dnů si nevzpomenu na nic jiného, než že ženy tamní společnosti chodily v červeném, děly se jim zvěrstva a sloužily jako "kalichy". No, k davu jásajících se bohužel nepřidávám. Doslov nebo epilog nebo co to bylo nebyl špatný nápad, ale zase...Na zadek jsem si z toho nesedla.... celý text

Temné říční proudy 2018, Sharon J. Bolton

Ty její knížky jsou prostě neskutečně čtivé. Tahle jinak klasická detektivka dostává spoustu plusových bodů za otevření zajímavých aktuálních otázek a taky za fenomentální využití motivu vody, ze kterého zůstávám nadšená. Skvělá je i práce s postavami, jen jsem se zatím tak nějak nesmířila s jejími konci. Jsou zbytečně megalomanské, na hranici uvěřitelnosti a to knížce bohužel uírá tu jednu hvězdu. Moc se ale těším, až se do série pustím pěkně popořadě a seznámím s Lacey jak se patří :)... celý text

Pod zámkem 2018, Maude Julien

Podle mého mně ani nikomu jinému nenáleží, tuhle knihu vůbec hodnotit. Biografický příběh Maude se musí dotknout naprosto každého a to, čím si prošla, a co vydržela, je hodno obdivovat. Bohužel si myslím, že se podobná (a možná ještě horší situace) týká mnoha dětí a žen, protože ať byla její matka jakákoliv i ona byla bezesporu obětí a jsem na Maud nesmírně hrdá, že nejen, že se z područí svého otce vymanila, ale navíc teď jako psychoterapeutka pomáhá ostatním.... celý text

Johana 2018, Pavla Horáková

No, tak z tohohle jsem teda řádně rozčarovaná... Tak za prvé, já si myslím, že tedy stylisticky jde poznat, že první část napsal někdo jiný, protože používá iritující "jej" místo "ho". Sice gramaticky správně, ale když pořád čtete: "viděla jej", "pozvala jej"; tak to jako začne po chvilce otravovat. Notabene to působí o to hůř z "úst holčičky", kterou Johana v té chvíli je. V druhých dvou částech toto naštěstí vymizí. No a k ději?? Víte co, já mám tyhle obyčejné všední příběhy moc ráda, jenomže se musí umět zpracovat a ta všednost a obyčejnost nesmí být tak průhledná. Johana neuvěřitelně klouže po povrchu. Zaobírá se tématy, která jsou blízká každému z nás, dělá to ale tak, že vy víte, že se s tím chlápkem, kterýho právě potkala vyspí, a že ji zas odkopne. A to číst prostě nechcete, protože to můžete prožít. V tomto ohledu naprosto souhlasím s komentářem Insilvis, který vlastně tak jako celkově shrnuje i můj názor. Chválit lze skutečně jen za zdařilý závěr, který podporuje atmosféru knihy a jsem moc ráda, že se autorky nesnížily k nějakému patosu. Kniha je moc hezká i po grafické stránce, ale bílá textilní obálka se bohužel ušpiní jedna dvě...... celý text

Madona z hor 2018, Elise Valmorbida

Nádherný poetický román popisující nelehký život italské ženy v průběhu těžkých časů. Vykreslení postav, prostředí i doby je velmi věrohodné a kniha zapůsobí i na čtenářovy emoce. Nejsilnější pro mě byly závěrečné momenty interakce Amelie a Marii, ale kniha oplývá mnoha silnými pasážemi. Určitě na ni budu vzpomínat a zařadila bych ji po bok Geniální přítelkyně. Tyhle italské společenské romány mají zkrátka něco do sebe a atmosféra i příběh obou se mi zaryly do srdce. Klidně bych uvítala pokračování příběhu nebo rozvinutí osudů Amelie :)... celý text

Kafe @ cigárko 2015, Marie Doležalová

Nejdřív jsem si myslela, že blogovým zápiskům hozeným na papír přece nemůžu dát víc než tři hvězdy, ale víte co? Ono si to ty čtyři určitě zaslouží. Mariino vyprávění je přesně takové, jak se inzeruje - vtipné, inteligentní, psané s nadhledem a lehkostí. Rozhodně doporučuju si to čtení dávkovat, protože tím, že to přece jen vzniklo jako blog posty, jsou si jednotlivé články vyzněním (nikoliv obsahem) dost podobné. Grafická podoba knihy mě bohužel nechala naprosto chladnou, ilustrace nejsou mým šálkem kávy a širokoúhlý formát je sice originální nápad, ale jako v knihovně to vypadá fakt blbě. Proto za sebe doporučuju audioknihu, která je skvěle namluvená samotnou Marií. Pokud se chcete dobře zrelaxovat a pobavit, tahle holka se vám o to zaručeně postará :)... celý text

Agnes a sedmý host 2017, Kati Närhi

Fajn oddechovka se skutečně nekomplikovaným a ne příliš promyšleným příběhem, zato však s překrásnými atmosférickými kresbami, které jsou jakousi kombinací Koralíny a Mrtvé nevěsty Tima Burtona. Líbilo :)... celý text

Vlci z Cally 2004, Stephen King

Tak tenhle díl se mě bohužel nedotkl tolik jako ostatní, Callahanovo vyprávění mě ponechalo klidnou a nějak jsem ho zatím nedokázala plně přijmout do "našeho" ka-tet. Závěr ale rozhodně skvělej a jsem zvědavá, co bude dál... Konec se blíží...... celý text

Dědina 2018, Petra Dvořáková

Dědina je kniha, která se mi svou autentičností zaryla hluboko do srdce. Jsem holka z města, a když jsem se přistěhovala na "dědinu", říkala jsem si, že už to nebude, jak to bývalo, že rozdíly mezi městem a vesnicí už jsou dneska téměř setřeny. Opak je pravdou. Závist, nesváry, ale i hluboká láska lidí k přírodě a ochota pomoci, když je nejhůř, tak vypadá pravá česká vesnice pořád. A já jsem hrdá na to, že jsem teď vesničanka, nevyměnila bych to za nic na světě a Petře Dvořákové hluboce děkuju za to, že napsala tuhle knížku. Je opravdová a niterná. Velká poklona i famózní Lucce Zajíčkové, která s těmi obálkami prostě čaruje a každé "své" knize dokáže vdechnout život. Díky. Díky Vám oběma a už se nemůžu dočkat, až se v září potkáme!... celý text

Útěk 2018, C. L. Taylor

Kniha má pomalejší rozjezd a postavy se na můj vkus až moc plácají na místě a jsou často omílány stejné věci. Od půlky ale vše nabírá spád a po technické stránce nelze autorce vyčíst sebemenší drobnost. Byť je na tom příběh kvalitativně hůře než předchozí Lež a Zmizelý i Útěk do puntíku splňuje podmínky skvělého thrilleru a já osobně nejvíce oceňuji autorčin neustále se vybrušující styl psaní.... celý text

Jepice 2018, James Hazel

Charlie Priest je sympaťák a James Hazel prostě umí psát. Tuhle detektivku slupnete jak malinu a byť se rozhodně nejedná o dílo výrazných literárních kvalit, jako odpočinkovka nejen od hutných románů, ale hlavně od všech těch Žen a Dívek to funguje fantasticky. Myslím, že si po delší době přijdou na své i chlapi a já se moc těším na další osudy postav, které se v Jepici mihnuly - jmenovitě Georgii a Williama :)... celý text