Kde kvete tráva přehled

Kde kvete tráva
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/372962/bmid_kde-kvete-trava-uHP-372962.jpg 4 288 288

V noci na 27. května 1980 proběhl v jihokorejském Kwangdžu nejhorší masakr civilistů nařízený vlastní vládou, jaký moderní dějiny země pamatují. Pod záminkou potírání komunistické diverze schválili čelní představitelé státu vojenský zásah k potlačení lidových nepokojů, které byly ve skutečnosti projevem nesouhlasu s panujícím autoritářským režimem. Román sleduje osudy několika mladých hrdinů, které se oné osudné noci protnou. Ti, kteří přežili, musí čelit pronásledování ze strany státních orgánů i vlastním vzpomínkám na prožité trauma.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Odeon
Originální název:

소년이 온다 (Sonjoni onda), 2014


více info...

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Kde kvete tráva. Přihlašte se a napište ho.


Nové komentáře (78)

Majto
05.12.2024 4 z 5

Skutočne nevšedná a zároveň skvelá kniha. Neľahko sa mi brodilo tým páchnucim marazmom, čo dokážu stvoriť len ľudia. Na počudovanie však vo mne nenechala negatívne dojmy. Formou mi mierne pripomínala knihy Svetlany Alexijevičovej, no bola umeleckejšia, farebnejšia. Autorka nenapísala suchú reportáž o terore vládneho aparátu páchanom na civilistoch, ale skôr formou umeleckého zobrazenia priblížila udalosti z rôznych uhlov.
Ako u nás hovorí jeden skrachovalý sudca a neúspešný politik a kandidát na hlavu štátu: za-u-jí-ma-vé.
Hádžem oko na knižný trh, aby som sa dostal k ďalším dielam tejto ženy.

milan.valden
15.11.2024 4 z 5

Letošní nositelka Nobelovy ceny za literaturu, jihokorejská spisovatelka Han Kang (*1970), je v češtině zatím zastoupena překlady tří románů. Zatímco Vegetariánka ani Bílá kniha mě nelákají, jsem rád, že jsem si přečetl román Kde kvete tráva z roku 2014. Autorka se v něm vrací k tragickým událostem ve svém rodném městě Kwangdžu, kde byly v květnu 1980 krvavě a krutě potlačeny lidové a studentské nepokoje a docházelo k násilí a mučení ze strany armády. Pod záminkou potírání komunistické diverze schválili čelní představitelé státu vojenský zásah k potlačení protestů, které byly ve skutečnosti projevem nesouhlasu s panujícím autoritářským režimem.
Han Kang román napsala podle skutečných událostí a na základě osobních svědectví, ale bez faktografické ambice. Děj se přelévá mezi současností a minulostí, mezi přítomností a vzpomínkami, takže autorce se podařilo zachytit nejen výseky události samotné, ale i její následky a traumata s ní spojená, a to z různých vypravěčských úhlů. Jedním z témat je i dobová cenzura. Šest kapitol, šest pohledů, šest příběhů a různých stylů a technik je také dokladem autorčina spisovatelského talentu a umu. Jednu z kapitol vypráví mrtvola v hromadě jiných mrtvých... V epilogu pak sama Han Kang píše o tom, co ji k tématu přivedlo. Pro korejskou společnost je to stále traumatizující událost, dodnes není například jasné, kolik bylo obětí.
Působivý román je zamyšlením nad věčnou otázkou bez odpovědi, zda je "člověk ve své podstatě krutým a krvežíznivým tvorem", zda být ponižován, mučen a vražděn "není vepsáno v samotné přirozenosti člověka, v neustále se opakujících lidských dějinách?"
Moje první seznámení nejen s autorkou, ale i s korejskou literaturou a také s něčím z korejské historie, o níž prakticky nic nevím, se vydařilo. A určitě si přečtu autorčin román Neloučím se navždy, který u nás vyjde příští rok.


freejazz
15.01.2024 5 z 5

kdo v sobě najde odvahu a napíše dějiny krutosti a brutality? neustále se přitom obracíme do dávné minulosti, hrůzou nám vstávají vlasy nad řáděním římských legionářů při dobývání tehdejšího světa, nedovedeme spočítat miliony mrtvých ve svatých válkách zla proti zlu a nechápeme, jak mohly všechny ty morové rány a hladomory vyhubit větší část civilizvané Evropy.
přitom jakoby zapomínáme, co se kolem nás dělo a děje třeba jenom ve 20. století.
celý čas, co jsem knihu zdolával, mi zněla Stingova písnička They Dance Alone, věnovaná chilským obětem junty, celý čas se mi promítaly záběry rekonstrukce likvidace nepohodlných rebelů, vyhazovaných z letadel nad mořem v Argentině, někde v pozadí mi naskočilo, že přece i Franco do roku 1975 tvrdou rukou likvidoval jakýkoliv odpor vůči své krutovládě, že v Řecku se v té době držela zuby a bodáky další vojenská junta, že v 60. letech zanechal stopu Che Guevara, lékař, který místo léčení a zachraňování lidí je prostě střílel odzadu, jak mu přišli pod ruku, že v Číně na náměstí Nebeského klidu v klidu rozjezdili pásy tanků demonstranty a nám to servírovali v té době jako zásah proti protisocialistickým živlům. a vzpomněl jsem si i na čínskou kulturní revoluci, která způsobila vyzváněním zvonů smrt milionům zpěvavých ptáků, označených za nepřítele socialistického hospodaření a o rok později mohutný hladomor, který zahubil miliony lidí z nedostatku jídla, které sežrali v sýpkách nikým nelovení škůdci - jak snadné bylo narušit rovnováhu v přírodě a jak snadno na to člověk dojel. a vzpomněl jsem si na genocidu, kterou ve 30. letech spustil Stalin na Ukrajině, když z téměř 400 ukrajinských intelektuálů zůstala naživu pouhá desetina a kdy zemřelo hlady kolem 7 - 11 milionů lidí v době, kdy sovětská administrativa vyvážela ukrajinské obilí do celého světa. a to nemluvím o gulagu, souostroví lidského dna, ve kterém zmizeli miliony nepohodlných lidí a kterými se inspiroval i Hitler při organizování svých koncentračních táborů. a vzpomněl jsem si na rudé khméry, pro které nebyl problém zabít miliony občanů vlastního státu ve jménu věčné ideje...
a nakonec mně přepadla vzpomínka na osmihodinový dokument Shoa, který mám někde na DVD...
no, prostě mně to sebralo, protože je to tak silná knížka, že jsem ji musel několikrát odložit a před dalším čtením se nadechnout.

nejvíc mně ale mrzí, že přes všechny zkušenosti, které tato pidlivizace nabrala se neustále objevují zhůvěřilí samozvaní spasitelé zeměkoule, kteří mají recept na všechno a přesně vědí, kdo může za to, co se momentálně děje. neumí nabídnout nic než dutá hesla, koblihy a sliby, neumí nabídnout nic než nenávist k jinak myslícím a žijícím. a co je nejhorší, za nimi se srocují davy, připravené vzít do ruky třeba zbraň a ublížit těm, které krysař v čele označí.

čtěte, kdyby to bylo v mé moci, navrhnul bych to i jako doporučené čtení pro středoškoláky. protože to, co do sebe nenalije člověk před dvacátými narozeninami, to už do sebe nedostane nikdy.

navíc - k čemu jsou všechny ty smyšlené příběhy v hororech a thrillerech? kdyby všichni spisovatelé světa napli své síly a jenom popsali, jak se lidi k sobě dovedou chovat v zdokumentovaných událostech, muselo by to nutně něčím hnout.

všechny komentáře

Související novinky (1)

Knižní novinky (23.4. - 6.5.)

23.04.2018


Citáty z knihy (0)

Zatím zde není žádný citát z knihy.


Kniha Kde kvete tráva v seznamech

v Právě čtených4x
v Přečtených378x
ve Čtenářské výzvě116x
v Doporučených28x
v Knihotéce215x
v Chystám se číst404x
v Chci si koupit81x
v dalších seznamech6x

Autorovy další knížky

Han Kang
jihokorejská, 1970
2018  85%Kde kvete tráva
2019  77%Bílá kniha
2025  0%Neloučím se navždy
2023  73%Vegetariánka