tanik
přečtené 55
Ema a lesní zvířátka
2018,
Daniela Nováková
Kouzelná knížka o dívce, která jde do lesa pozdravit zvířátka. Čtení o jejím putování je proloženo úkoly pro malé čtenáře, kterými Emě pomáháme například barvami tvary, určováním stop, zvuky ptáků, atd. atd. Mojí tříleté se opravdu velmi líbí a každý večer se na ni těší. Nechybí poučení, jak se v lese chovat a podobně. Ilustrace jsou velmi povedené, milé. Vřele doporučuji!... celý text
Šumava domovem
2017,
Ivo Stehlík
Když na mě konečně v knihovně došla řada a knížka se mi po dlouhém čekání dostala do rukou, myslela jsem, že ji zhltnu za jeden dva večery, protože jsem se na ní moc těšila. Nicméně to trvalo mnohem déle a bylo to dobře. Každý autor je jedinečný se svým pohledem na ochranu divočiny na Šumavě, se svým vztahem k Šumavě, svým stylem psaní, do toho nádherné fotky, a tak jsem potřebovala vždy přečíst jen pár autorů najednou, abych je v klidu vstřebala, popřemýšlela a pak pokračovala dál. Protože i já zastávám názor na zachování divočiny na Šumavě (bez lanovek na vysoké kopce, bez penzionů všude, kde je kus místa, se zákazy vstupu do některých míst...), kniha se mi velmi líbila a utvrdila můj názor. Oceňovala jsem nejenom subjektivní důvody pisatelů, ale i mnohé odborné objektivní názory podporující ochranu divočiny od ochránců přírody, dřevařů a prostě lidí, kteří les vidí a nebo spíše umí vidět zevnitř, zblízka...... celý text
V ráji šumavském
1972,
Karel Klostermann
Tím, čím Ze světa lesních samot končí, tím to zde začíná. A opět dřevaři s jejich rodinami a jejich příběhy, někteří jsou chudší, jinší bohatší, další jsou skromní a pak jsou tu i ti nabubřelí a domýšliví. Lidé ze staré Šumavy. Až po přečtení několika stránek této krásné knihy jsem pochopila její název - tedy lépe řečeno jsem jej pochopila správně, pochopila jsem, co znamená ten "ráj". Velmi mě to překvapilo a zase mě to ve vědomostech o Šumavě posunulo trochu dál, jako ostatně celá kniha. Klostermann je prostě spisovatel Šumavy jak se patří!... celý text
Ze světa lesních samot
1999,
Karel Klostermann
Ze světa lesních samot jsem "zmákla" za pár hodin po operaci očí, kdy mi jí odvyprávěli skvělí čeští dabéři a herci. Opět zde Klostermann nádherné vystihuje tajemnou Šumavu a zaplétá do ní příběhy místních, tentokrát revírníků, dřevařů a dalších. Toto je moje druhá od Klostermanna (po Sklářích) a ani nelze vyjádřit, jestli je lepší ta nebo ona, každá má své kouzlo, svůj tajemný ráz.. Životy místních, či přistěhovalích jsou vykresleny detailně, určitě je zde znát spisovatelova znalost prostředí i lidí. Člověk se dozvídá mnoho nových detailů ze staré Šumavy. Klostermann se začíná rychle řadit mezi mé neoblíbenější spisovatele..... celý text
Skláři
1971,
Karel Klostermann
Moje první od Klostermanna a nadchla mě tak, že už mám za sebou další a další. Ještě jako školačka a studentka jsem slýchala, jak je Klostermann příliš popisný, táhlý, samé detaily krajiny a nic než jen popis a tak se mě do něj nikdy pustit nechtělo. Nyní jsem starší, o Šumavě čtu čím dál tím více knih a tak přišla řada i na Klostermanna - je třeba si udělat vlastní názor, že. A ten je zcela opačný a úžasný. Popisy jsou krásné, výstižné, úplně na mě dýchá stará drsná deštivá i slunečná, zmrzlá i rozkvetlá, silná i oslabená Šumava a do toho skvělé příběhy místních obyvatel a opět jsou i jejich životy drsné i krásné, zažívají deštivo i slunečno.. Kdyby zde chyběly popisné pasáže, to je jako by tomu chybělo půl srdce. Vřele doporučuji.Na závěr svého slohu bych ještě chtěla zmínit, že jsem si občas některé postarší výrazy musela vygooglit, ale nebylo jich mnoho :-)... celý text
