Knihu jsem četla několikrát. Neskutečně drsný příběh opuštěných dětí, které ztratily všechno a nikomu na nich nezáleží. I takový je mondénní Agadir, kde děti, jako Ouarda, sbírají u luxusních hotelů zkyslé máslo a vyhozené housky od snídaní, aby vůbec přežily. Ouarda měla pevnou vůli a velkou dávku štěstí, že se z té hrůzy nakonec dostala. Vždycky je mi moc smutno, když čtu, v jakých podmínkách musí některé děti žít... celý text