"Nedlouho po převratu, v těch nadějných letech, jež ovšem zuřivá Barbora popisuje jako přechod od policejního státu ke státu kriminálnímu, mi kdosi dal obálku s rukopisem, jehož autora jsem ke své ostudě neznal. Začal jsem to číst v Lužánkách na lavičce a od první věty jsem té knížce naprosto propadl – byl to román Jiřího Kratochvila Uprostřed nocí zpěv a já si dodneška pamatuju své nadšení a jakousi až fyzickou úlevu, ba skoro až vděčnost, že v české literatuře dokáže někdo napsat něco tak hluboce osobního a současně politického, především ale až cortázarovsky magického, co se přinejmenším vyrovná mým milovaným světovým autorům. Od té doby jsem už pak nad žádnou českou knihou nic podobného nezažil."
Ludvík Němec, rozhovor pro Salon Práva (Štěpán Kučera, SALON, Právo)... celý text