tessinfinity
přečtené 240
Obrazy zmizelého světa / Lunapark v hlavě / Startuji ze San Francisca
1998,
Lawrence Ferlinghetti (p)
Na západní frontě klid
1967,
Erich Maria Remarque (p)
,Nyní vyvolává někdo číslo naší roty, je to podle hlasu velitel roty, vyvázl tedy, jeho ruka je v pásce. Přistoupíme k němu a já poznávám Kata a Alberta, postavíme se dohromady, opřeme se druh o druha a díváme se na sebe. A ještě jednou a ještě jednou slyšíme volat své číslo. Může dlouho volat, v lazaretech a jámách ho neuslyší. Ještě jednou: ,,Druhá rota sem!" A potom tišeji: ,,Už nikdo z druhé roty?" Mlčí a trochu chraptí, když se zeptá: ,,To jsou všichni?" a poroučí: ,,Odpočívat!" Ráno je šedé, bylo ještě léto, když jsme vyrazili, a bylo nás sto padesát mužů. Teď ,mrzneme, je podzim, listí chrastí, hlasy unaveně přeskakují: ,,Jeden, dva, tři, čtyři" a při dvaatřiceti umlknout. A dlouho je ticho, než se hlas zeptá: ,,Ještě někdo?" a čeká a pak řekne tiše: ,,Po četách" a přece se zlomí a může jenom dokončit: ,,Druhá roto," namáhavě: ,,Druhá roto, bez kroku v chod!" Řada, krátká řada tápe do rána. Dvaatřicet mužů. Po dočtení knihy jsem měla skoro pocit, jako bych válku prožila s nimi.... celý text
