Thomas1222
přečtené 88
Vybrané spisy C. G. Junga
2014,
Carl Gustav Jung
Pokud zamýšlíte, kde u C. G. Junga začít, je to právě tato kniha. Zvlášť jsem hodnotil i Tavistocké přednášky, které jsou u nás vydány v knize pod názvem "Analytická psychologie: Její teorie a praxe", kterou jsem rovněž doporučoval pro úvod k Jungovi. Ale protože jsou v této knize v prvních dvou třetinách Tavistocké přednášky obsaženy, a protože k tomu navíc je v poslední třetině několik přednášek / prací a poslední dvě pasáže jsou vyňaty z úvodu do "Výboru z díla I - Základní otázky analytické psychologie a psychoterapie v praxi", doporučuji jako vhodnou knihu pro začátek právě tuto. Koupě knihy pro čtenáře, kteří výše zmíněné dva tituly již vlastní, nemohu doporučit.... celý text
Analytická psychologie: Její teorie a praxe
1993,
Carl Gustav Jung
Tuto knihu osobně mohu doporučit pro ty, co se o Junga začínají zajímat. V knize jsou sice pasáže, kde člověk bez znalostí určitých psychologických pojmů není schopen uchopit celistvý význam, ale po vychytání těchto menších "překážek" je možno objevit jednoho z nadčasových géniů v oboru. Líbí se mi, že tam, kde jsou zmínky o jiných knižních děl, z kterých se čerpá jsou řádně na ně uvedeny odkazy. Závěr: Jednoznačně doporučuji.... celý text
Sedm krátkých přednášek z fyziky
2016,
Carlo Rovelli
"O co v tý fyzice dnes ve zkratce vlastně jde?" Tato útlá knížka je pro tuto odpověď vhodná. Pokročilejším čtenářům bych však doporučil jiné knihy.
Věž vlaštovky
2003,
Andrzej Sapkowski
Musím znovu smeknout před autorem, jakožto mistrem pera / psacího stroje / počítačové mašiny. Dokáže psát o hrdých ženách se silnými charaktery, aniž by psal o feministkách. Ciri i Yen si tady dost zažijí, Ciri z hlediska psychické bolesti mnohem více, Bonhart musel ke konci zešílet vzteky, ale byl jsem rád, že byl tak vytrestán, přál jsem mu stejnou bolest, kterou způsoboval naši milované Ciri. Její příběh je inspirativní z hlediska, že i když člověk prožil / prožívá těžké chvíle, může ho to bolet, může nenávidět celý svět, ale zároveň může mít dost síly k tomu, aby ho to nezlomilo na duchu. Marigolda jsem v jisté části litoval a to tehdy, kdy opatroval tubus se svými poetickými poznatky jen proto, aby ho později prosťáčci zničili... Když to přeženu, ten moment jsem cítil zápach kouře Alexandrijské knihovny a bylo mi to opravdu líto, kdo ví co za všechny příběhy zůstaly nevyřčené, co nám bylo tak nevybíravým způsobem vzato. Snad tam někde žije další Vysogota, který Marigoldovo dílo dříve přečetl a může nám o něm skrz Sapkowského pero povyprávět, neb nadcházející loučení při posledních řádcích poslední knihy bude těžké...... celý text
Čas opovržení
2007,
Andrzej Sapkowski
Neuvěřitelné, jak Sapkowski dokáže psát tak jednoduše a srozumitelně, že postavy a děj je natolik zajímavý, že jen stěží lze odložit knihu před spánkem. Podle mého subjektivního literárního cítění a mé skromné fantazie by za nej-epičtější filmový moment mohla část z Potkany. Konkrétně část odehrávající se v průběhu předávání darů Ciry. Tento atmosférický okamžik umocňuje životní neštěstí provázející každého jednotlivce z party vyhnanců vytržených z jejich dříve jakžtakž poklidného života.... celý text
Krev elfů
2006,
Andrzej Sapkowski
Úvod ságy jako víno. Prožíváme smutná i veselá období lvíčete z Cintry, Geralta, Yennefer, Triss, Marigolda, Yarpena a do toho řadu dalších lidí i nelidí. Na pozadí se začíná pomalu ale jistě odehrávat nebezpečná partie.... celý text
Meč osudu
2016,
Andrzej Sapkowski
Obě povídkové knížky jsou povinností před ságou. Epilog z knihy si nechávám na konec.
Hovory k sobě
1999,
Marcus Aurelius
Ani zub času se nedokázal za tu dobu podepsat na Antoniovém dílu. Podobně jako aforismy od François de La Rochefoucauld-a. "Nesuď o věcech tak, jak je posuzuje ten, kdo ti ubližuje, nebo jak on by rád, abys je posuzoval, nýbrž hleď na ně tak, jak podle pravdy jsou!" "Věci samy se ani trochu nedotýkají tvé duše, ani nemají k duši přístup, ani nemohou duši změnit nebo jí pohnout. Jen ona sama se přeměňuje a pohybuje a věci kolem sebe odhaduje měřítkem soudu o své vlastní ceně."... celý text
Ohnivá brána
2001,
Steven Pressfield
Kniha, která si zasluhuje být čtena. Militaristický stát pěstující člověka dle zákonů Lykurgových, jenž si mohl odpočinout jen ve válce. Sparta, jakožto stát bez rozvoje kulturního umění (narozdíl od Athén) s tehdy nebývalou úctou k ženě jakožto matkou svobody a nositelkou budoucnosti. Stát postaven na válčení a tvrdých pravidlech, jehož král poslal sám sebe i své věrné na cestu sebeobětování, aby alespoň pozdržel vojska Perské říše, které měly za úkol zničit ideu svobody.... celý text
