Thrawn89
přečtené 310
Proces
2003,
Franz Kafka
Kniha je naprosto geniální (byť velmi náročnou) analýzou bezmocnosti člověka stojícího tváří v tvář byrokratické mašinérii. Taková mašinérie funguje tak, že člověku stále dává naději, ale ihned ji zase bere zpět, slibuje člověku pomoc, ale nakonec mu sdělí, že to není v její kompetenci. Je to mechanismus bez středu, bez konečného arbitra, mechanismus, kde nikdo necítí a ani nemá odpovědnost. Tato kniha je často interpretována jako kritika totalitarismu, mě však po jejím přečtení spíš napadají příměry se současností: Nadnárodní organizace, call centra, všudypřítomná byrokracie a autokontrola...... celý text
Teorie nevzdělanosti: Omyly společnosti vědění
2008,
Konrad Paul Liessmann
Docela mě pobavilo, když na vejšce všichni o této knize mluvili jako o zjevení pravdy, ale na konci semestru ti samí lidé vyzdvihovali všemožné evaluace a dotazníky hodnotící vyučující a předměty, což je jedna z věcí, kterou kniha kritizuje. Liessmann má samozřejmě pravdu, ale lze se současným stavem něco dělat?!... celý text
Soumrak sociálního státu
2006,
Jan Keller
V našem prostředí jednoznačně nejlepší analýza sociálního státu a jeho současné krize. Otázka zní, zda lze tento trend změnit, či zda je nutné začít přemýšlet o jiných konceptech.... celý text
Nádraží Perdido
2003,
China Miéville
Ano, jde o těžkou, tíživě popisnou a místy nepřehlednou četbu. Ale ta atmosféra! Ta imaginace! A ty emoce! Musím říci, že jsem knihu poprvé četl asi před 8 lety a ač mě již tehdy velmi zaujala, tak jsem se nepřekousl přes první polovinu a v záplavě čtivějších titulů knihu odložil. Stále mi však zůstávala v paměti a když jsem v knihkupectví viděl nové vydání, tak jsem si řekl, že to zkusím znovu. Ó jak dobře jsem udělal. Napodruhé jsem si totiž četbu užil od začátku do konce. Rozhodně je třeba říci, že nejde o literárně bezchybný počin. První polovina knihy má pomalé tempo, příběhová linie se mezi první a druhou částí knihy moc silně neprolíná, některé menší příběhové linky jsou slepé. Po celou dobu Vás autor zasypává množstvím pojmů a jmen, která si těžko zapamatujete. Orientace ve městě je i přes mapu, která je v knize přítomna velmi složitá. Všechna tato negativa však přebíjí naprosto úžasný Nový Krobuzon, dobře napsané postavy a příběh v druhé půli knihy. Špína, chudoba, rozklad (materiální i morální) doslova dýchají z knihy ven. Autor stvořil svět, ve kterém by asi nikdo žít nechtěl, ale který mě doslova hypnotizoval (jako ty psychomůry). Důležitá je role ústřední postavy Izáka, která je zvládnuta skvěle a je silným pojivem celé knihy. Ale i celá řada dalších postav je velmi dobře napsána (Jagharek, Multi, Tkáč...), některé jsou trestuhodně málo využité. Příběh přes výše uvedenou mírně chaotickou propojenost svých linií nakonec vyzněl alespoň pro mě skvěle a i když bych si dokázal jeho strukturu představit i jinak, ve svém jádru byl naprosto vynikající. Rozhodujícím znakem, proč přes četné vady na kráse dávám plné hodnocení je to, že se mi jednoduše tato kniha vryla pod kůži. Už po prvním neúspěšném čtení, kdy jsem to nedokončil jsem měl potřebu se ke knize vrátit, jaksi mě k sobě táhla a teď když jsem ji konečně dočetl vím proč. Prostě mě dostala...... celý text
